Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Poslední rok pro Leonidy

Poslední rok pro Leonidy

Tiskové prohlášení ČAS číslo 42

Podle předpovědí odborníků je letošní rok na dlouhá desetiletí posledním, kdy bude možné pozorovat meteorický déšť z roje Leonid. Pro pozorovatele v Evropě nastane maximum v pět hodin ráno v úterý 19. listopadu. Třebaže pozorování bude rušeno svitem Měsíce v úplňku, mělo by být v případě jasného počasí viditelných více než 10 meteorů za minutu.

Meteorický roj Leonidy poutá pozornost odborníků i veřejnosti již několik let. Vždy kolem 18. listopadu se Země setkává s prachovými vlákny, které ve své dráze zanechala kometa Tempel-Tuttle. V tu dobu je možné na obloze sledovat zvýšený počet meteorů směřujících zdánlivě od souhvězdí Lva (latinsky Leo - odtud název roje).

Počet meteorů se vyjadřuje tzv. zenitovou hodinovou frekvencí. Je to počet meteorů, který může za ideálních geometrických a povětrnostních podmínek vidět jeden pozorovatel za hodinu. Běžné roje pozorované každoročně, například srpnové Perseidy a prosincové Geminidy, dosahují frekvencí kolem 100. Při frekvenci větší než 1000 mluvíme o meteorickém dešti. Meteorické deště jsou krásnou a vzácnou podívanou. Trvají jen krátce, maximálně několik málo hodin, a jsou vždy viditelné jen z té části zeměkoule, která je v tu dobu natočena k proudu přicházejících částic a zároveň je na ní noc.

Leonidy způsobily v historii již celou řadu meteorických dešťů. V roce 1966 přesáhla maximální zenitová hodinová frekvence sto tisíc. V poslední době nastaly deště v letech 1999 a 2001. V roce 1999 dosáhla frekvence hodnoty 3700 a úkaz byl viditelný z Evropy. V loňském roce nastala dvě maxima, první s frekvencí 1600 bylo viditelné z Ameriky a druhé s 3400 meteory za hodinu nastalo nad východní Asií. Všechna maxima od roku 1999 byla úspěšně předem předpovězena, což dodává věrohodnost i předpovědi na letošní rok.

Na letošek jsou předpovězena opět dvě výrazná maxima. První maximum, způsobené částicemi uvolněnými z mateřské komety v roce 1767, by mělo nastat 19. listopadu v 5 hodin ráno našeho času a bude tedy viditelné z Evropy. Druhé maximum má původ v roce 1866, očekává se o necelých 7 hodin později a bude viditelné z Ameriky. Předpovědi maximálních frekvencí jsou méně jisté a pohybují se od 1000 do 6000 meteorů za hodinu pro první maximum a od 2500 do 6000 meteorů pro druhé maximum. Tato čísla ovšem platí pro pozorování pod temnou oblohou, která bude letos bohužel nedosažitelná. Měsíc téměř v úplňku bude oblohu silně osvětlovat a způsobí, že slabé meteory zůstanou neviditelné. Nicméně součástí meteorického deště by měly být i velmi jasné meteory. Lze proto očekávat, že i za takto ztížených podmínek by mohlo být vidět alespoň 10 meteorů za minutu.

Rok 2002 je naší poslední šancí na pozorování meteorického deště Leonid. Další déšť se neočekává dříve než v roce 2098. Všem zájemcům o noční oblohu proto doporučujeme věnovat noci z pondělí na úterý zvýšenou pozornost. Vysoká aktivita Leonid se očekává mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní. Meteory lze vidět na kterékoliv části oblohy, ale doporučujeme dívat se směrem k východu, tj. na opačnou stranu než kde bude Měsíc. Úspěšné pozorování bude samozřejmě možné jen za bezoblačného počasí. I jemná mlha může letos pozorování značně ztížit, protože rozptýlí měsíční světlo.

Pozorování Leonid má i značný vědecký význam a tradičně se na něm budou podílet i čeští astronomové. Ondřejovský meteorický radar bude schopen pozorovat obě maxima, protože měsíční ani sluneční světlo ani případná oblačnost jej neruší. Čeští odborníci se mimoto zúčastní mezinárodní pozemní expedice ve Španělsku a letecké expedice organizované americkou NASA, kdy během letu ze Španělska do USA bude také možné zachytit obě maxima.

Tiskové prohlášení ve formátu doc




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2023 A3 Atlas

Canon 6Da + Sigma 35mm f/1.4 @ f/2.5 4x60s, 5 polí horizontálně Skywatcher Star Adventurer 24.10.2024 19:30 - 20:00

Další informace »