Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ondřejovští astronomové úspěšně pozorovali Drakonidy v zahraničí

Ondřejovští astronomové úspěšně pozorovali Drakonidy v zahraničí

Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011
Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování Drakonid 2011
Předpověď zvýšené aktivity meteorického roje Drakonidy na 8. října 2011 se naplnila. Ondřejovští astronomové se zúčastnili mezinárodní letecké expedice a zároveň uspořádali vlastní výpravu do severní Itálie. Podařilo se jim získat řadu cenných dat.

Letecká expedice nad Švédskem
Letecké expedice se zúčastnil Pavel Koten, který byl zároveň vědeckým vedoucím letadla, které poskytla německá kosmická agentura DLR a jehož let byl plně financován z evropského projektu EUFAR. Druhé letadlo zajistili francouzští kolegové. V obou případech se jednalo o malá trysková letadla typu Falcon. V pátek večer se obě letadla přesunula ze svých základen v Německu, resp. Francii do švédské Kiruny ležící za polárním kruhem. Během tohoto letu byly otestovány přístroje na palubách letadel. Nejdůležitější část výpravy začala v sobotu v 18:50 světového času, když z letiště v Kiruně odstartoval německý Falcon. O 10 minut později jej následoval francouzský SAFIRE Falcon. Obě letadla letěla ve formaci 100 km od sebe a kamery na jejich palubách pozorovaly stejné meteory. Pozorováním ze dvou míst bude možné určit přesné dráhy meteorů. Expedice se účastnili vědci z Francie, České republiky, Německa, Slovenska a Nizozemí. Pozorování během tři a půl hodinového letu pokryla celé maximum meteorického roje. Čeští vědci umístili jednu videokameru na francouzském letadle a dvě na německém letadle, z toho jednu určenou pro pozorování spekter meteorů. Pavel Koten zároveň obsluhoval jednu francouzskou kameru. Všechny kamery fungovaly bezchybně a zaznamenaly řadu meteorů. Expedice byla obohacena neobvykle jasnou polární září, která na druhou stranu byla v některých okamžicích natolik intenzivní, že pozorování meteorů dokonce trochu rušila.

Pozemní pozorování v Itálii
Kromě leteckého pozorování se astronomové rozhodli i pro pozemní pozorování, které umožňuje využít delší časový interval a použít více přístrojů, je ale mnohem závislejší na počasí. Protože počasí v České republice se několik dní před Drakonidami výrazně zhoršilo, vyjeli za jasnou oblohou do severní Itálie. Expedice se zúčastnilo šest lidí (Jaroslav Boček, Jiří Borovička, Kamil Hornoch, Lukáš Shrbený, Rostislav Štork a Vlastimil Vojáček). Ani v Itálii nebylo počasí úplně stabilní, nicméně podařilo se najít dvě pozorovací stanoviště v okolí Milána, kde bylo po celých více než pět hodin pozorování jasno. Bylo použito pět videokamer, z toho jedna spektrální, jedna s vysokým prostorovým rozlišením a dvě s vysokým časovým rozlišením, tři digitální fotoaparáty a meteory byly pozorovány i vizuálně podle metodiky Mezinárodní meteorické organizace.

Maximum meteorického roje
Maximum Drakonid nastalo v souladu s předpovědí ve 20 hodin světového času (22 h SELČ). Hodinový počet meteorů přepočtený na ideální podmínky pro jednoho pozorovatele dosáhl v maximu hodnot 400. Protože vizuální pozorování bylo výrazně rušeno světlem Měsíce, skutečně pozorované počty meteorů v době 10 minut kolem maxima byly 2 až 3 meteory za minutu. Podobné počty hlásí i jiní pozorovatelé v Evropě. Celkový počet Drakonid spatřených jedním pozorovatelem se většinou pohybuje mezi 100 až 200. V České republice byla proměnlivá oblačnost, která neumožnila dlouhodobé systematické pozorování, nicméně v místech, kde byla v době maxima obloha jasná, bylo možné spatřit stejný počet meteorů jako jinde v Evropě.

Proč Drakonidy
Instrumentální data budou nyní podrobena důkladné analýze. Význam pozorování letošních Drakonid je v tom, že aktivita tohoto roje je po většinu let velmi nízká nebo žádná a podobná příležitost získat data moderními přístroji se nebude po mnoho let opakovat. Drakonidy pocházejí z komety 21P/Giacobini-Zinner a z dřívějších pozorování je známo, že se jedná o zajímavý materiál s nízkou soudržností. Získaná data umožní podrobněji analyzovat strukturu a složení tohoto materiálu a dozvědět se tak více o vlastnostech komet.

Obrazový materiál - bude průběžně doplňován


Letadla, která provedla leteckou expedici, se připravují k návratu z Kiruny. V popředí SAFIRE Falcon, v pozadí DLR Falcon.



Interiér letadla DLR Falcon krátce po skončení pozorování.



Jasná Drakonida s výbuchem. Foto Lukáš Shrbený.



Drakonida poblíž Malého Vozu. Foto Jiří Borovička.



Dvě Drakonidy na jednom snímku, jedna poblíž Měsíce, jedna kratší a slabší poblíž radiantu u hlavy Draka. Délka expozice 30 sekund (od 20:03:19 UT). Oblast kolem Měsíce je přeexponovaná a samotný Měsíc není rozpoznatelný. Foto Jiří Borovička.



Jeden snímek z videosekvence zachycující spektrum Drakonidy. Jasný pruh představuje průběh záření meteoru od modré barvy (vlevo) až do blízké infračervené oblasti (vpravo). Jednotlivé body v tomto pruhu jsou spektrální čáry patřící různým prvkům. Nejjasnější čáry patří sodíku, hořčíku, železu a kyslíku.




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »