Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Zbytky asteroidu, který se rozpadl nad Súdánem, byly nalezeny

Jeden z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Jeden z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
6. října loňského roku vzrušila odbornou veřejnost zpráva, že vůbec poprvé byl objeven asteroid, který míří ke srážce se Zemí. Jednalo se naštěstí o malé těleso o průměru pouhých 4 metrů, které nemohlo způsobit žádné škody. Ke srážce došlo 7. října v ranních hodinách nad severním Súdánem.

Stopa po súdánském meteoru
Stopa po súdánském meteoru

Pozorování z družic ukázala, že asteroid se během průletu zemskou atmosférou rozpadl již v poměrně značné výšce 37 km. Znamená to, že byl složen z málo soudržného materiálu. Nicméně, jak uvádí nejnovější číslo časopisu Nature, malé části asteroidu průlet atmosférou přežily a dopadly na zemský povrch jako meteority. Americký astronom P. Jenniskens spolu se súdánským kolegou M. Shaddadem a za pomoci personálu a studentů chartúmské university již nalezli 280 meteoritů o celkové hmotnosti asi 5 kg.

Nejsou to obyčejné meteority, jedná se o vzácný typ tzv. ureilitů, o jejichž původu je toho zatím známo velmi málo. Protože se podařilo ještě před vstupem asteroidu do atmosféry získat jeho spektrum a určit jeho spektrální typ F, víme nyní, že asteroidy typu F, jichž je asi jedno procento, odpovídají svým složením ureilitům.

Nález jednoho z meteoritů v Súdánu. Autor: P. Jenniskens, SETI Institute
Nález jednoho z meteoritů v Súdánu.
Autor: P. Jenniskens, SETI Institute

Na slepení celé mozaiky tohoto příběhu se podíleli i pracovníci Astronomického ústavu. P. Pravec počítal rotaci asteroidu a J. Borovička, spolu se Z. Charvátem z Českého Hydrometeorologického ústavu, analyzovali snímky průletu asteroidu atmosférou získané družicí Meteosat 8.

Více informací a fotografie lze nalézt na adrese http://asima.seti.org/

Článek v Nature je v plném znění přístupný pouze pro předplatitele, abstrakt je přístupný na stránkách časopisu Nature.




O autorovi

Jiří Borovička

RNDr. Jiří Borovička, CSc. (* 16. ledna 1964, Česká republika) v současnosti pracuje na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově jako vedoucí vědecký pracovník v oddělení meziplanetární hmoty. Další informace o něm najdete například na wikipedii.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »