Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Dvě jasné planety na únorové noční obloze

Tiskové prohlášení ČAS číslo 45

Na únorové obloze lze pozorovat dvě největší planety Sluneční soustavy - Jupiter a Saturn.

Jupiter v roce 2003
Jupiter v roce 2003
Pohyb Jupitera
v průběhu roku 2003
Současným bezoblačným nocím (předpokládejme, že nějaké přece jen budou) dominuje planeta Jupiter. Poznáme ho snadno: po Měsíci je nyní nejjasnějším tělesem noční oblohy, pouze ráno ho může jasem překonat Venuše, viditelná na jihovýchodě jako jitřenka. Přímo naproti Slunci se Jupiter nachází 2. února; říkáme, že je v opozici se Sluncem. V té době je vidět po celou noc, protože vychází při západu Slunce na východě, nad jihem vrcholí o půlnoci a ráno sestupuje k západu. Jupiter se nyní nachází v souhvězdí Raka. Jupiter je největší planetou sluneční soustavy, jeho průměr je jedenáctkrát větší než zemský a hmotností překonává Zemi 318krát. Má bohatou soustavu měsíců - dnes jich známe už 39. Jen čtyři z nich však vynikají velikostí: Io, Europa, Ganymed a Kallisto. Uvidíme je už triedrem jako malé hvězdičky v řádce vlevo a vpravo od planety.

Méně nápadnou planetou je Saturn. Najdeme ho napravo, tedy západně od Jupitera. Saturn se v únoru nachází v souhvězdí Býka, tzn. že svítí přímo nad známým zimním souhvězdím Oriona. Jeho jasnost je srovnatelná s nejjasnějšími hvězdami na obloze.

Saturn v roce 2003
Saturn v roce 2003
Pohyb Saturna
v průběhu roku 2003
Nad Saturnem prochází Měsíc 12. února a nad Jupiterem 15. února v 18 hodin. Sousedství Měsíce a jasné planety je na obloze vždy nápadným úkazem.

I když obě planety patří k nejjasnějším objektům na obloze a jsou velmi dobře vidět očima, doporučujeme všem zájemcům o pozorování těchto dvou největších planet Sluneční soustavy návštěvu hvězdárny a pohled na planety dalekohledem. Na Jupiteru lze pozorovat tmavé a světlé pásy v atmosféře planety a také známou rudou skvrnu - obrovský vír pozorovaný na Jupiteru již od vynálezu prvních dalekohledů. Na Saturnu uvidíme při dobrých pozorovacích podmínkách pásy v atmosféře a především jeho prstence. Ty jsou nyní široce rozevřeny. Největší rozevření prstenců nastane v dubnu tohoto roku.

Na sousední planetu Mars se můžeme těšit na přelomu srpna a září

V roce 2003 se k nám také přiblíží Mars. V únoru ho najdeme na ranní obloze napravo (tedy západně) od Venuše; ve srovnání s ní je však nyní vcelku nenápadný. Zato koncem srpna a počátkem září předčí Mars svým jasem Jupitera. Nejblíže Zemi bude 27. srpna, a to 55 757 000 km. Přiblížení Marsu nastává vždy po dvou letech, takže se na první pohled zdá, že nejde o nic výjimečného. Ale není to tak, letošní přiblížení je totiž jedno z nejtěsnějších. Od počátku našeho letopočtu žádné těsnější nenastalo. Z hlediska suchých počtů jde tedy o událost velice příznivou, ale z hlediska pozorovatele na severní polokouli se letošní přiblížení jeví jako obyčejné. Mars bude totiž v srpnu na obloze poměrně nízko, v souhvězdí Vodnáře, takže jeho obrázek bude v dalekohledu pokažený neklidem vzduchu.

Tiskové prohlášení ve formátu doc




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »