Skvrny na Slunci pouhým okem
Přes sluneční povrch se tento týden přesouvá skupina obřích skvrn. Temné skvrny jsou tak rozměrné, že k jejich sledování nepotřebujete žádný dalekohled, stačí vám jen pěkné počasí a nějaký ochranný filtr proti poškození očí slunečním zářením. V dalekohledu pak samozřejmě uvidíte mnohé podrobnosti, které prosté oko nerozliší.
Skupina skvrn, kterou U.S. National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), označilo jako region 0030 patří mezi nejrozsáhlejší, které se během současného jedenáctiletého cyklu na Slunci objevily. Řetězec malých i velkých skvrn má délku 220 000 kilometrů a je tedy stejně velký, jako bychom vedle sebe seřadili 17 zeměkoulí!
Sluneční skvrny jsou tmavé oblasti ve sluneční fotosféře na jejím viditelném povrchu. Zatímco průměrná povrchová teplota Slunce je 5700 K, v tmavém centru sluneční skvrny, kde je magnetické pole nejsilnější, je teplota asi o 2000 K nižší. Kdybychom hypoteticky pozorovali sluneční skvrny jako samostatné objekty, jasně by svítily. Teprve v kontrastu s ještě teplejším okolním povrchem se nám zdají tmavé. Nejtmavší centrální část skvrny (umbra) je často obklopena světlejším okrajem (penumbrou), ve které je magnetické pole slabší (dobře je to vidět na obrázku vlevo). Prohlédněte si také snímek dne 18. července
Slunce se otočí kolem své osy přibližně jednou za měsíc, takže aktivní oblast 0030 zmizí za sluneční okraj již během několika málo dní. Sluneční astronomové monitorují sluneční aktivitu pomocí mnoha teleskopů na Zemi a satelitů také z toho důvodu, že silné sluneční erupce mohou způsobovat geomagnetické bouře ohrožující radiovou komunikaci na Zemi.
Podle Sky and Telescope z 15. 7. 2002
O autorovi
Petr Sobotka
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
