Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Kde se budete moci na zatmění Slunce podívat

Kde je možné pozorovat sluneční zatmění? samozřejmě je možné úkaz pozorovat z domova. Nabízíme přehled několika míst, kd ebudou k dispozici odborní pracovníci, případně doplňkový program.

Astronomický ústav Ondřejov

Ve středu 29. března 2006 bude observatoř Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově mimořádně otevřena školám a veřejnosti k pozorování částečného zatmění Slunce, a to od 11:30 do 14.00 hod., tedy v celém průběhu zatmění.
Program:

  • pozorování zatmění Slunce v projekci za dalekohledem (11:46 - 13:51 hod. SELČ)
  • exkurze na moderní pracoviště sluneční patroly Slunečního oddělení
  • odborný výklad
  • prohlídka muzea Vojtěcha Šafaříka

Pozorování se koná za jasného počasí, případně při malé oblačnosti. Jakmile Slunce nebude vidět, nebude vidět ani zatmění! Více o zatmění Slunce na stránkách Astronomického ústavu AV ČR http://www.asu.cas.cz/zatmeni2006/.

Zoologická zahrada Praha v Tróji

Česká astronomická společnost připravila pozorování pro veřejnost společně se Zoologickou zahradou Praha v Tróji a firmou Supra Praha spol s r.o.
Program:

  • pozorování Slunce a pozemských objektů (09.00 - 15.00 hod.)
  • pozorování zatmění Slunce dalekohledy (11.46 - 13.51 hod.)
  • pořad o zatmění a soutěže pro předem objednané školy
  • astronomický kvíz pro návštěvníky ZOO

ZOO v Dvoře Králové nad Labem

Hvězdárna Úpice spolu s Východočeskou pobočkou České astronomické společnosti připravily pozorování částečného zatmění v Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem.

Hvězdárny

Otevírací doba vybraných astronomických institucí:

Hvězdárna Petřín Praha: od 11.00 do 15.00 hod.
Planetárium Praha: od 11.00 do 14.00 hod. bude ve foyeru Planetária probíhat projekce zatmění.
Hvězdárna Ďáblice Praha: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Brno: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna České Budějovice: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Hradec Králové: hvězdárna od 11.30 do 14.00 hod., při nepřízni počasí náhradní program
Hradec Králové Ulrichovo náměstí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Úpice: od 11.00 do 14.00 hod., pozorování zatmění Slunce v projekci za dalekohledem, exkurze na pracoviště, odborný výklad
Hvězdárna Valašské Meziříčí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Sezimovo Ústí: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Ostrava: od 11.30 do 14.00 hod., pozorování úkazu s doprovodným programem v planetáriu, průběh akce bude závislý na počasí
Hvězdárna Plzeň: 11:30 - 13:50 hod. , místo: U Dráhy 11, Plzeň
Hvězdárna Prostějov: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Uherský Brod: od 11.00 do 13.00 hod.
Hvězdárna Vsetín: od 11.30 do 14.00 hod.
Hvězdárna Český Těšín: od 12.00 do 14.00 hod.

Další astronomické instituce naleznete na adrese /insts/

On-line kamery

Velká část odkazů je převzata ze stránky NASA. Pokud víte o dalších stránkách s on-line kamerami, dejte nám vědět na info@astro.cz. Děkujeme.




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »