Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Zamyšlení nad Českou astrofotografií měsíce (ČAM)

Zamyšlení nad Českou astrofotografií měsíce (ČAM)

První půlrok ČAM je uzavřen a vybrané snímky jsou zařazeny na webovské stránce. Tato iniciativa nezapadla především proto, že česká (a podle mnohých příspěvků na chatu i slovenská) astronomická amatérská veřejnost takovou prezentaci chce a podporuje ji. Záměrem je ukázat veřejnosti naši kvalitní astronomickou fotografii a to formou soutěže, kde oslovení porotci deklarují nezištný, čestný a pozitivně orientovaný zájem o zvelebování hlavně amatérské astronomické fotografie.

Projekt tak směřuje k jakési idylce, kdy na jedné straně řada astronomie milovných fotografů každý měsíc ze všech sil usiluje aby připravila svůj nejlepší snímek a koncem téhož měsíce pět porotců demokratickým hlasováním vybere to nejlepší co se v galerii přihlášených sešlo a vyhlásí vítěze. Skutečně to tak probíhá a zatím i s předkolem se měsíčně do galerie sejde od šesti do třinácti snímků. Každý z porotců vyhlásí pořadí tří svých nominovaných obrázků. V pěti regulérních kolech bylo rozhodnuto o vítězi napoprvé a jednoznačně, v jednom museli porotci kvůli rovnosti hlasů jednoho mimořádně přibrat.

Na počátku ČAM se na stránkách astro-forum.cz objevila poměrně bouřlivá diskuse o tom, zda soutěžní galerii otevřít pro veřejnost či nikoliv. Jako důvod pro otevření je uváděna možnost inspirace pro široký okruh zájemců. Porota se tím svědomitě zabývala a nakonec zvítězil názor odkazovat veřejnost a zájemce na osobní stránky jednotlivých přispěvatelů, kde je zcela nesporně daleko větší výběr než těch několik do soutěže přihlášených snímků.

SW_M57.jpg
Rozhodnutí galerii neotevírat vyplynulo z toho, že galerie je pracovním nástrojem soutěže a poroty a jsme přesvědčeni, že takto otevřené karty by určitému napětí hry neprospěly. Jména všech přispěvatelů jsou přiložena a je jen s podivem, že více než třetina z nich vlastně žádnou webovskou stránku nemá. Bez hlubší analýzy to lze interpretovat tak, že jejich výsledky jsou spíše sporadické resp. nejsou systematické a tedy není možné osobní galerii vytvořit. Jestli to ale tak není, potom těmito řádky autory vyzývám ke tvorbě osobních stránek a galerií. Prosím, prezentujte se, vždyť to dnes skoro nic nestojí, je to ideální publikační příležitost a ČAM Vám vlastně na svých stránkách bude dělat portál.

A tady se vrátím ještě k efektu jednoznačnosti vítězů, o němž se zmiňuji výše. Jak se s odstupem času ukáže (předpokládáme, že vždy po nějaké době se nakonec galerie zcela otevře veřejnosti - snad po jednom roce), každý kdo si celou galerii prohlédne pozná, že přihlášené snímky jsou značně různorodé. Šest kol a předkolo ukázaly, že zázemí soutěživé veřejnosti není zdaleka tak silné, jak by se z různých diskusí dalo očekávat a že tedy je třeba si každého příspěvku vážit.

sva.jpg
V předkole a jednotlivých kolech se do soutěže přihlásilo postupně 25 účastníků s šedesáti příspěvky. Je zjevné, že je to dost k tomu, aby bylo z čeho vybírat, dokonce není problém určit tři vybrané snímky. Pohledem do galerie vnímám výrazné rozdíly v charakteru přihlášených snímků. Evidentně není vyhraněná představa o astronomické fotografii jako o žánru. Přestože v předkole zvítězil v podstatě romantický snímek s elegantně vkomponovanou Lunou a Venuší, rozhodně to není hlavní proud, kterým by se naše astronomická fotografie měla v budoucnu ubírat.

A ještě maličkost. Mnohdy se stává, že jeden soutěžící zašle do galerie ne jeden či dva obrázky, ale hned 6 až 9 snímků. Není to proti pravidlům, ale člověk z toho má trochu dojem, že si autor nemohl vybrat, nebo že se mu do toho ani nechtělo. Je skoro nabíledni, že snímky jsou si co do kvality podobné jako vejce vejci a že ani porota si nakonec nevybere. I tady platí že někdy méně je více.

IMG_3180.jpg
Poněvadž to pravidla umožňují, vyskytuje se v předkládaných snímcích řada snímků různých atmosférických jevů. Pravda, takový obrázek vyžaduje jistou pohotovost a štěstí být vybaven správným fotoaparátem ve vhodné chvíli, ale je to fakticky jen momentka, málo náročná a většinou jen sejmutá bez ambicí odborně dokumentovat určitý atmosférický jev. Tedy v některých případech opět žánrový obrázek. Nic proti tomu jej prezentovat v soutěži, ale domnívám se, pokud půjde o běžný popis bez zřetelného záměru něco konkrétního sdělit, že je jen malá šance protlačit se mezi vítězné snímky. Přiznávám ale, že některé byly skutečně pěkné, až romantické.

Beskydy.jpg
Další výraznou skupinou fotografií jsou snímky oblohy, pořízené krátkoohniskovou nepointovanou digitální kamerou. Pro tyto účely je vhodné vlastnit kvalitní přístroj, případně jej použít v exotických místech mimo domov. Zde již jde o astronomickou fotografii, ale až na naprosté výjimky sdělovací hodnota takového snímku je minimální. U každého z autorů chápu jeho pohnutky i radost z toho, že fotografie vznikla a rozumím i tomu, že příspěvek zaslal do galerie. Všechny by asi potěšilo, kdyby takový snímek výrazně vybočil z průměru a poskytoval osobitý a neotřelý pohled na oblohu, ale obávám se, že zatím se v galerii nic takového nestalo.

Saturn060221.jpg
A nakonec je tu poslední kategorie, v níž jsou potom již skutečné astronomické fotografie. Za celé období jich bylo celkem asi 15 a jsou produktem trpělivé a cílevědomé práce, značné přístrojové náročnosti a péče nad jejich finálním zpracováním. To jsou snímky, které vítězí a pokud je porota zatím nevybrala, bylo by dobré, aby je jejich autoři přihlásili do soutěže opakovaně v dalších měsících, tyto snímky na to skutečně mají a představují hodnotu, která tvoří solidní základ pro astronomickou fotografii u nás. Rád bych zdůraznil, že funkci člena poroty nechápu jako nějakého nadřazeného posuzovatele práce jiných (a jsem přesvědčen, že u ostatních členů poroty je to stejné), nýbrž jako jednoho z oslovených, který vybírá to co se mu líbí. Takže i já mohu být posuzován a případně kritizován za svůj vkus.

Každý, kdo se pokouší o astronomickou fotografii, stále poznává, že to je velmi nesnadná disciplína, kde vedle náročného technického vybavení zápolíme buď s nedostatkem nebo zase nadbytkem světla, kdy nám stále něco kazí oblačnost, neklid atmosféry či její znečištění a k tomu často je nám zima, jsme nevyspalí a tápeme ve tmě. Když se ale začne dařit, potom vyfotíme věci, o nichž se těm ostatním ani nezdá. A dařit se začne až to umíme, no a to chce praxi a spoustu zkušeností. Když se zadívám do galerie, tak se skoro na první pohled pozná, jak to s kým vypadá. A potom se člověk rozhlédne po osobních stránkách a najednou vidí, že dnešní mistr ještě před pěti léty mistrem nebyl, ale nyní již klobouk dolů. Přeji všem zájemcům o astronomickou fotografii, aby od měsíce k měsíci pocítili, že i ty jejich obrázky rostou před očima.

Mnoho úspěchů přeje Pavel Ambrož.

V článku byly použity snímky zaslané do ČAM od autorů Libor Šmíd (Saturn), Jan Eliášek (kometa 73P), Václav Šiller (duha), Radim Verner (atmosférické jevy), Jan Konzdiolka (hvězdy)






41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »