Sluneční plachetnice v akci

Začněme tedy s náhodou - už odepsaný miniaturní satelit NanoSail-D se 17. ledna náhodou ohlásil v operačním módu - "odpoutávám se od mateřské sondy FASTSAT". Samotné těleso má přitom rozměry jen 10x10x40 cm a skládá se z elektronické a komunikační jednotky a plachetního systému. Sonda byla vypuštěna 20. listopadu 2010 v 1.25 UTC na palubě mateřské družice FASTSAT z aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak pomocí nosné rakety Minotaur IV společnosti Orbital Sciences Corporation. Po úspěšném dosažení oběžné dráhy mělo až 6. prosince dojít k oddělení subsatelitu NanoSail-D. Tady musíme poprvé krátce odbočit - jedná se o druhý letový exemplář (někdy lze najít i označení NanoSail-2D), první identická sonda byla zničena při předchozích pokusech v r. 2008. Proto panovaly na Zemi obavy, že se po startu nepodařilo subsatelitu oddělit. Není ani divu - byl sestaven doplněním záložního letového exempláře z náhradních dílů. Velký okamžik nastal 20. ledna 2011, kdy se podařilo během 5 sekund napnout plachty.

Konečně se tedy i Američanům zadařilo, jsou ale až druzí. A to se zapomíná. Krátké odbočení č.2 - připomeňme si něco z marketingových zákonů: Nikdo si nepamatuje toho, kdo byl druhý! (O třetích a dalších ani nemluvě - kde jsi, Evropo?) Když už jsi druhý, udělej z toho přednost či příležitost. A tak tu máme soutěž o nejlepší snímek prolétající plachetnice - máte zájem o 500 USD? Můžete se zapojit. Nejbližší termíny (podle www.heavens-above.com pro Prahu a další města) se nabízí o nadcházejícím víkendu a v příštím týdnu.

NanoSail-D - Viditelnost v Praze (od 12. do 19. února 2011)
(tabulka převzata z Heavens-above.com, časové údaje v UT)

Search period start:	00:00 Thursday, 10 February, 2011
Search period end:	00:00 Sunday, 20 February, 2011
Observer's location:	Praha, 50.0830°N, 14.4670°E
Local time zone:	Central European Time (UTC + 1:00)
Orbit:	623 x 648 km, 72.0° (Epoch Feb 8)

Click on the date to get a star chart and other pass details.

Date	Mag	Starts			Max. altitude			Ends
		Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.	Time	Alt.	Az.
12 Feb	4.6	20:10:18	10	N	20:10:22	10	N	20:10:22	10	N
13 Feb	4.6	20:32:08	10	N	20:32:29	12	N	20:32:29	12	N
14 Feb	4.2	19:16:32	10	NNE	19:17:05	11	NNE	19:17:05	11	NNE
14 Feb	4.7	20:54:09	10	NNW	20:54:34	12	NNW	20:54:34	12	NNW
15 Feb	4.0	19:37:41	10	N	19:39:08	15	NNE	19:39:08	15	NNE
15 Feb	4.9	21:16:19	10	NNW	21:16:36	12	NNW	21:16:36	12	NNW
16 Feb	3.8	19:59:22	10	N	20:01:09	20	N	20:01:09	20	N
17 Feb	4.0	18:43:25	10	NNE	18:45:12	12	NE	18:45:40	12	NE
17 Feb	3.7	20:21:13	10	NNW	20:23:08	24	NNW	20:23:08	24	NNW
18 Feb	3.4	19:04:31	10	N	19:07:39	19	NE	19:07:39	19	NE
18 Feb	3.9	20:43:13	10	NNW	20:45:07	25	NNW	20:45:07	25	NNW
19 Feb	2.8	19:26:02	10	NNW	19:29:38	32	NE	19:29:38	32	NE
19 Feb	4.3	21:05:26	10	NW	21:07:06	20	NW	21:07:06	20	NW

--> Aktualizovaná tabulka přeletů pro Prahu <--

--> NanoSail-D - Viditelnost v dalších městech (od západu na východ) <--
Tabulky jsou stále aktualizované
(odkazy vedou na Heavens-above.com)

Karlovy Vary	Plzeň
Most	Ústí nad Labem
České Budějovice	Tábor
Liberec	Kolín
Jihlava	Pardubice
Hradec Králové	Brno
Prostějov	Olomouc
Zlín	Opava
Ostrava	Frýdek-Místek

Někdy v dubnu či květnu 2011 by se měla plachetnice o hmotnosti přibližně 4 kg a ploše plachty 10 m² dostat do horních vrstev atmosféry a ukončit jako meteor svoji kosmickou plavbu. Apogeum její dráhy se pohybuje kolem 650 km, odporem atmosféry a manévrováním se bude postupně snižovat. Tento princip by mohl být využit i jinak - a velmi zajímavě. Množství nefunkčních satelitů a posledních stupňů nosných raket zabírá cenné místo a jen velmi pomalu se tlakem slunečního záření "čistí" oběžná dráha kolem Země. Pochopitelně změnit dráhu a navést mrtvý satelit do atmosféry je energeticky, konstrukčně i finančně a organizačně náročné - právě jednoduchá plachta by pomohla urychlit sestup nepotřebných těles do horních vrstev zemské atmosféry a uspíšit tak jejich zánik. Díky rozměru plachty bude zajímavé sledovat plachetnici na nízké oběžné dráze, kdy podobně jako družice Iridium bude i NanoSail-D odrážet sluneční světlo tak, že bude jasně pozorovatelný záblesk (zřetelně jasnější než Venuše či dokonce Iridium - plachta má prostě 6x větší plochu než Iridium, bude ale záležet na jejím sklonu a napnutí). Vzhůru k fotoaparátům - další pokyny a informace o soutěži a o plachetnici NanoSail-D najdete na stránkách nanosail.org, nanosaild.engr.scu.edu a NASA.

P.S. A Ikaros? Tak tato slavná japonská džunka je nadohled Venuše! Potvrzuje to i snímek ze dne 26. ledna 2011 z paluby plachetnice (310 kg hmotná centrální jednotka už vypustila obě "externí" kamery, které měly zdokumentovat napnutí plachty a tak může pořizovat snímky jen "zevnitř") - proto vidíme planetu Venuši přes středové upevňovací výztuhy a část prohnutých plachetních dílů.

Manažer projektu Ikaros Osamu Mori potvrdil 26. ledna 2011 splnění cílů půlroční mise - podařilo se ověřit manévrování v prostoru i dobíjení energie z panelů slunečních baterií, které jsou přímo součástí plachet. Experiment ale pokračuje a protože ambice má Japonsko velké - chtělo by doplachtit k Trojanům a k Jupiteru - snad do konce této dekády, máme se jistě nač těšit.

Jedním z přístrojů na palubě je i zařízení GAP - viz obrázek vlevo s detailem, jedná se detektor polarizovaného světla gama záblesků. Jeden takový se podařilo detegovat již 7. července 2010.

Přístroj GAP (obrázek vpravo) má průměr 17 cm, výšku 17 cm a hmotnost 3,7 kg, krabička vlevo je napájecí zdroj.