Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na večerní obloze pozorujte Merkur

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Okolnosti dobré viditelnosti

Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Jupiter a Merkur 15.3.2011. Canon SX200IS zoom. Martin Gembec
Podmínkou k příznivé viditelnosti Merkuru je jednak co největší vzdálenost od Slunce na obloze a potom také jasnost a sklon ekliptiky. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosahují vnitřní planety při elongacích. Největší východní elongaci bude mít Merkur ve středu 23. března (19°). Dalším příznivým faktorem je zmíněná jasnost. Například na začátku týdne má zápornou magnitudu, je tedy opravdu výrazný. Postupně však zeslábne až k 1. hvězdné velikosti. Dále je podstatné, zda je v době elongace co největší úhel sklonu ekliptiky vůči obzoru. Např. v únoru až v dubnu je večerní zdánlivá dráha Slunce po obloze (ekliptika) výrazně strměji skloněna, než například v létě. Stejně tak od konce srpna do října na ranní obloze. Proto jsou výhodné především jarní večerní a podzimní ranní elongace. V neposlední řadě hraje velkou roli ještě průzračnost atmosféry, která bývá obecně zjara a na začátku zimy lepší, než kupříkladu v létě.

Kdy a kde pozorovat?

Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur a letadlo - dobson 305/1500. Canon 30D v ohnisku. Martin Gembec
Merkur je dobře viditelný především v první polovině tohoto týdne, kdy je velmi jasný a relativně vysoko nad obzorem. Dívejte se za soumraku, přibližně od 19. hodiny SEČ v místech s dobrým výhledem k západnímu obzoru. Dobrá viditelnost planety bude zhruba do konce března, ale Merkur mezitím zeslábne a nebude tak výrazný.

Jak fotografovat?

Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Merkur nad Jabloncem a Libercem. Canon 30D, Canon 17-85mm f66/5,6. Martin Gembec
Fotografujte zpočátku na nejnižší citlivost a postupně ji rozumně navyšujte, např. až na 200 ISO. Exponujte spíš s více otevřenou clonou řádově od 1/10 sekundy do 10 sekund, podle pokročilosti soumraku. Použijte stativ a samospoušť, popř. jiný ovladač spouště na kabelu a podobně.

Fotografie v článku jsem pořídil postupně od 5. do 19. března. Snímek s letadlem vznikl v ohnisku dalekohledu 305/1500 mm (Canon 30D, ISO 400, 1/800s), snímek s Jupiterem v zakaleném podvečeru 15. března je kompaktem Canon PowerShot SX200 IS (2 sekundy, ISO 100, f5/37 mm = opticky přiblíženo). Nejvýraznější pohled na Merkur se naskytl večer 19. března, kdy na druhé straně oblohy vycházel jasný Měsíc v úplňku. Snímal jsem zrcadlovkou 30D s objektivem Canon 17-85 při ohnisku 66 mm (f5,6, ISO 400, 2 sekundy). Více informací o těchto pozorování je na webu Klubu astronomů Liberecka.

Pošlete svá pozorování

Protože v těchto dnech večer jsou splněny prakticky všechny faktory, snad kromě nevyzpytatelného počasí, pozorování Merkuru vám vřele doporučujeme. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své fotografie doplněné např. o zajímavé objekty v okolí nebo na obzoru, a to na redakční adresu info@astro.cz. Sejde-li se více fotografií, opět vytvoříme fotogalerii. Do mailu nezapomeňte připsat své jméno a příjmení, místo, datum a čas pozorování a příp. technické informace či okolnosti pořízení fotografie. Zdařilé snímky můžete též zaslat do ČAM.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »