Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vzpomínka na Antonína Vítka
redakce Vytisknout článek

Vzpomínka na Antonína Vítka

Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
V úterý 28. února 2012 zemřel skvělý popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek. Jeho jedinečnost spočívala v obrovském přehledu v aktuálním i historickém dění v kosmonautice a ve schopnosti srozumitelně vysvětlit složité věci široké veřejnosti. Vzpomínáme na něj nejen formou článku, ale rovněž galerií na jeho konci.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval organickou chemii. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Věnoval se programování a IT technologiím. V sedmdesátých letech minulého století pracoval na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1 a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů ČSK-1 prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir. Pracovníkem Akademie věd České republiky byl až do své smrti.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. byl předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku "SPACE" (1961), autorem a spoluautorem řady článků v elektronických médiích (především iDnes.cz/Technet.cz) reflektujících aktuální dění v kosmonautice. Často vystupoval nebo byl citován v televizi, rozhlase a dalších sdělovacích prostředcích. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Byl spoluautorem dvou knih o kosmonautice - Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982 - spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (Epocha, 2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem) a autorem knihy Stopy na Měsíci (Radioservis, 2009). Často vystupoval na popularizačních i odborných akcích s informacemi o aktuálním dění v kosmonautice i s tématy z historie kosmonautiky.

Nejvýznamnějším dílem Mgr. Antonína Vítka, CSc., je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky "SPACE 40". Tato specializovaná databáze kosmonautiky vznikla v roce 1997 při příležitosti 40. výročí vypuštění první umělé družice Země. Od té doby věnoval Antonín Vítek téměř denně několik hodin svého volného času doplňování a upřesňování údajů v encyklopedii, zajišťování a překládání aktuálních zpráv a publikování elektronických odkazů na původní zdroje informací. Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě svým rozsahem srovnání. Všechny zveřejněné údaje se vždy opírají o originální a oficiální zdroje, pro zajištění dokonalé přesnosti informací nejsou používány překlady, ale pouze originální jazykové verze. Naučil se i základy čínštiny, aby encyklopedie "SPACE 40" obsahovala co nejpřesnější informace o čínském kosmickém programu.

Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. udělena Akademií věd České republiky v roce 2008 prestižní "Cena Vojtěcha Náprstka" za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka "30253 Vítek". Roku 2009 obdržel ocenění Littera Astronomica, které mu udělila Česká astronomická společnost za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost.

Stáhněte si:

Vzpomínková galerie
(své snímky můžete posílat na info@astro.cz)


Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek. Zdroj: TV Noe
Antonín Vítek a Indria Feustelová. Autor: Vladimír Libý
Antonín Vítek a Indria Feustelová.
Autor: Vladimír Libý
Antonín Vítek a Indria Feustelová. Autor: Vladimír Libý
Antonín Vítek a Indria Feustelová.
Autor: Vladimír Libý
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2009. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2009.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010. Autor: Zbyšek Prágr
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2010.
Autor: Zbyšek Prágr
Online přítomnost Antonína Vítka při přednášce o kosmonautice na Štefánikově hvězdárně dne 22.2.2012. Autor: Jan Sládeček
Online přítomnost Antonína Vítka při přednášce o kosmonautice na Štefánikově hvězdárně dne 22.2.2012.
Autor: Jan Sládeček
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2011. Autor: Milan Halousek
Antonín Vítek na Kosmos News Party 2011.
Autor: Milan Halousek
Antonín Vítek v Úpici. Autor: Jiří Kordulák
Antonín Vítek v Úpici.
Autor: Jiří Kordulák
Antonín Vítek v Úpici. Autor: Jiří Kordulák
Antonín Vítek v Úpici.
Autor: Jiří Kordulák

Předání Litera Astronomica 2009



Z pohřbu Antonína Vítka


Z pohřbu Antonína Vítka. Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka.
Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka. Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka.
Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka. Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka.
Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka. Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka.
Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka. Autor: Pavel Suchan
Z pohřbu Antonína Vítka.
Autor: Pavel Suchan





O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »