Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Navštivte ondřejovskou observatoř, otevírá dveře veřejnosti

Navštivte ondřejovskou observatoř, otevírá dveře veřejnosti

Astronomický ústav Ondřejov
Astronomický ústav Ondřejov
Od 4. do 6. května 2012 budou probíhat Dny otevřených dveří na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Po celé tři dny pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy. Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Vstup zdarma.

Z důvodu nutných oprav nebude přímo přístupný největší dalekohled v České republice, ale bude možné se s ním seznámit v knihovně ústavu zhlédnutím projekční smyčky. Uvidíte tak i do zákulisí tohoto velkého dalekohledu. "Naživo" jej budete moci spatřit při Evropské noci vědců 28. září 2012. Při Dnech otevřených dveří vám představíme zcela novou expozici o výzkumu meziplanetární hmoty!

Program:

  • Prohlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli
  • Prohlídka Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2
  • Prohlídka přístroje PZT Oddělení galaxií a planetárních systémů (fotografická zenitová tuba - přístroj určuje z astrometrických pozorování hvězd okamžitou astronomickou zeměpisnou šířku a rozdíl mezi rotačním a atomovým časem)
  • Prohlídka dalekohledu o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.
  • Prohlídka dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení
  • Komentované prohlídky nové expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka v každou sudou hodinu, v pátek po dohodě se školní skupinou
  • Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení, diskuze a také s projekční smyčkou o největším dalekohledu v České republice)

Doprovodný program

Návštěvnící Dnů otevřených dveří
Návštěvnící Dnů otevřených dveří
V pátek 4. 5. 2012 od 17:30 ve Sluneční budově promítání fotografií "Lyžařův sen o polární záři" - lyžaři ze Sokola Senohraby budou vyprávět o cestě do Laponska, do Švédska na legendární Vaasův běh a představí historii, současnost a plány klubu. Doplněno výstavkou senohrabských lyžařských artefaktů s vyprávěním.

V sobotu 5. 5. 2012 od 17:30 ve Sluneční budově přednáška Mgr. Michala Švandy, PhD. ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR "Sluneční aktivita letos a v příštím roce: Čeká nás globální katastrofa?" (O zvýšené sluneční aktivitě se s blížícím se maximem sluneční činnosti dozvídáme z novin, rádií a televizí stále častěji. Čeká nás něco mimořádného? Má zvýšená sluneční činnost vliv na život člověka? Hledejme odpovědi alespoň na některé otázky složitých vztahů Slunce-Země.)

V pátek a v sobotu (pouze za jasného počasí) ve 21:00 a 22:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze - pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet.

  • V případě jasného počasí pozorování noční oblohy po setmění v pátek a v sobotu v Západní kopuli na historické hvězdárně.
  • Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit s Pavlem Suchanem na 737 322 815, suchan@astro.cz

Vstup i doprovodný program zdarma. Informační materiály k dispozici.

Pro objednání hromadných exkurzí (např. školních) použijte prosím tento kontakt: Alice Chytrová, tel.: 323 620 146, 725 948 910, e-mail: exkurze@asu.cas.cz.

Pro dotazy k průběhu a organizaci Dnů otevřených dveří použijte prosím tento kontakt: Pavel Suchan, tel.: 226 258 411, 737 322 815, e-mail: suchan@astro.cz.

Těšíme se na Vás, strávit u nás můžete celý den od rána do noci.

Převzato: AsÚ AVČR v Ondřejově




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »