Znovu se blížící kometa konečně objevena
Autor: Jan Ebr
FRAM, Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor, je dalekohled o průměru 30 cm typu Schmidt-Cassegrain f/10 s 0,66x reduktorem a CCD kamerou G2-1600 na robotizované montáži s možností ovládání přes internet. Dalekohled patří Fyzikálnímu ústavu AV ČR a pomáhá detektoru vysokoenergetických částic, tedy observatoři Pierra Augera. Kontroluje se jím stav atmosféry a objevují se optické protějšky gama záblesků. Ve "volném" čase se pozorují komety, proměnné hvězdy a blízkozemní asteroidy. Pomocí tohoto dalekohledu se např. podařilo pořídit unikátní sérii snímků komety Lovejoy, která byla velmi dobře pozorovatelná na jižní polokouli koncem minulého roku.
Je běžné, že se někdy ztratí nějaká kometa z dohledu. Pokud nemá dostatečně přesně určenou dráhu, může být znovuobjevena. Nebo se stane, že je sice dobře pozorovaná, ale nemá ještě dost přesně určenou dráhu. A tady pak nastupuje snaha astronomů ji vyhledat při jejím dalším návratu, nejlépe co nejdříve, ještě daleko od Slunce, aby mohla být její dráha zpřesněna. Pokud jde o periodickou kometu, může konečně získat definitivní označení.
Kometu P/2005 K3 objevil Robert McNaught 20. 5. 2005 na observatoři Siding Spring v Austrálii. Robert je nejúspěšnějším lovcem komet na světě. Na svém kontě má do dnešního dne 69 objevů, tato kometa je jednou z nich. Ta obíhá kolem Slunce s periodou něco málo přes 7 roků po eliptické dráze. Nejbližší bod své dráhy (perihel) má těsně za drahou Marsu, nevzdálenější bod dráhy (afel) se nachází kousek za drahou Jupiteru. Parametry své dráhy se řadí mezi tzv. Jupiterovu rodinu komet.
P/2005 K3 mě trápila měsíc, než se mi ji podařilo zachytit. Na kometu jsem nepointoval - ta není na jednotlivých snímcích vidět (až na složených). Používal jsem relativně krátkých (120 sec) expozic, které jsem skládal v programu Astrometrica dle předpokládaného směru pohybu a rychlosti komety. Toto je druhý pozorovaný návrat této komety. Ten poslední byl objevový, v roce 2005. Kometa měla v objevovém návratu slušně dlouhý pozorovací oblouk (přes 8 měsíců), díky tomu byla efemerida spolehlivá. Takže nebyl takový problém znovu nalézt tuto kometu. Skutečná poloha se od té vypočtené lišila o 6 úhlových minut, což je velmi dobré. Korekce v předpovědi průchodu periheliem je -0,2 dne.
Martin Gembec a Martin Mašek
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
