Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě

Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus.
V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 196 z 9. 1. 2014.

Parte Josipu Kleczkovi. Autor: ČAS.
Parte Josipu Kleczkovi.
Autor: ČAS.
Josip Kleczek byl významným českým slunečním fyzikem a jednou z nejvýznamnějších osobností československé a později české astronomie. Za svůj život napsal řadu vědeckých prací týkajících se sluneční fyziky, je autorem mimořádného čtyřsvazkového díla Space Sciences Dictionary, několika monografií, učebnic a knih pro nejširší veřejnost, z nichž nejznámější jsou Naše souhvězdí, Vesmír a člověk a Velká encyklopedie vesmíru.

Josip Kleczek se stal vůbec prvním nositelem ceny  Littera Astronomica v roce 2002.  Za  rozsáhlou a neutuchající popularizační činnost a zejména za poslední knihu Život se Sluncem a ve vesmíru mu ji Česká astronomická společnost udělila opět v roce 2011, tedy v jeho 88 letech. Stal se tak jediným laureátem, který tuto cenu obdržel dvakrát.

Veřejnost ho měla možnost poslouchat na nesčetném množství jeho strhujících přednášek věnovaných Slunci, ale také vesmíru jako celku. Byl znám svým nezapomenutelným charisma, jeho nadšením pro využití sluneční energie a také svým lidstvím.

Více o Josipu Kleczkovi:
[1] http://www.asu.cas.cz/news_detail.php?id=447new
[2] /clanek/4382

Odvysílané pořady Hlubinami vesmíru s Josipem Kleczkem na TV Noe:
[1] rok 2008 - http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/hlubinami-vesmiru-2008-08-01
[2] rok 2010 - o životě ve vesmíru 1.díl http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/hve_a0033
[3] rok 2010 - o životě ve vesmíru 2. díl - http://tvnoe.tbsystem.cz/index.php?cs/videoarchiv/hve_a0034_kleczek2

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »