Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Žďársku pravděpodobně dopadl meteorit

Na Žďársku pravděpodobně dopadl meteorit

Mimořádný bolid z 9. prosince 2014 Autor: www.zeremevesmir.cz
Mimořádný bolid z 9. prosince 2014
Autor: www.zeremevesmir.cz
V úterý 9. prosince 2014 podvečer prolétl nad Českou republikou mimořádně jasný bolid, který zřejmě celý v atmosféře nezanikl. Vypadá to, že jeho zbytky dopadly na území okresu Žďár nad Sázavou.

Přestože nad částí území našeho státu bylo více či méně zataženo, podařilo se řadě lidí pozorovat neobvyklou událost. Někde zahlédli velmi jasný objekt mezi mraky, jinde byla oblačnost tak hustá, že bylo vidět jen její nečekané zjasnění. Světlo bylo na okamžik tak intenzivní, že předměty vrhaly stíny. Celkově jev trval zhruba šest sekund a byl pozorován jak z Čech a Moravy, tak i ze Slovenska a jižního Polska.

Průlet mimořádně jasného meteoru, který by se mohl označit jako superbolid, zachytilo i několik speciálních kamer, určených pro pozorování těchto objektů. Podle Pavla Spurného, vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, bolidová síť objekt zaznamenala ze sedmi míst. Díky tomu bylo možné získat řadu podrobných údajů o tělese, jež vlétlo do zemské atmosféry. Vyplývá z nich, že jeho původní hmotnost byla kolem 100 kilogramů a v maximu dosáhlo jasnosti srovnatelné, nebo ještě větší, než Měsíc při úplňku. Takto jasný meteor bývá pozorován v průměru tak jednou za pět až deset let.

Maximální jasnost je v dobré shodě s hodnotou -14 magnituda, kterou uvedl ve svém článku Jakub Koukal, koordinátor pozorování meteorů ve Společnosti pro meziplanetární hmotu České astronomické společnosti. Při psaní se opíral o data, získaná ze sítě EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). V této databázi se shromažďují údaje pořízené speciálními videokamerami. V České republice bolid alespoň částečně zaznamenaly čtyři kamery, zařazené do této databáze: Kroměříž ENE, Valašské Meziříčí N, Otrokovice N a Maruška SW. Podle nich bolid prolétl oblohou v čase 17:16:45 SEČ a předběžně vypočítaná dráha ukazuje, že náležel roji prosincových delta Arietid. Nejednalo se tedy o Geminidu, i když ty byly v té době už také několik dní činné.

Pavel Spurný dále konstatuje, že se v tomto případě jednalo o poměrně vzácnou událost, kdy celé těleso nezaniklo v zemské atmosféře. Sice se rozpadlo na menší části, ale velmi pravděpodobně některé z nich dopadly až na zemský povrch. Velikost největšího úlomku se odhaduje na 10 cm a hmotnost možná až 1 kg. Další části, kterých může být značné množství, budou drobnější.

Hned druhý den se skupina astronomů v čele s Pavlem Spurným vydala do okresu Žďár nad Sázavou. Zde by se totiž podle výpočtů měly nacházet zbytky nebeského cestovatele. Zatím se jedná o předběžně vypočítanou lokalitu, jejíž rozměry jsou jeden nebo i více kilometrů čtverečních. Astronomové však stále pracují na jejím zpřesňování, protože hledání tak malého tělesa v zalesněné a poměrně členité krajině je nesmírně obtížné. Hlavními neznámými, které se musí ještě do výpočtů dosadit, je směr a intenzita větru v různých výškách. Tyto veličiny totiž silně ovlivňují těleso v poslední fázi, kdy již padá k zemskému povrchu volným pádem. Až budou známy s dostatečnou přesností, oblast hledání se po výpočtech výrazně zmenší.

Přesné umístění lokality astronomové nezveřejnili, protože se obávají příchodu tzv. "lovců meteoritů", kteří by mohli neodborným přístupem k hledání oblast poničit. Navíc, pokud by byli úspěšní, hrozí, že meteority prodají do soukromých sbírek a vědci se k nim již nedostanou.

V době psaní článku (15. prosince) se žádný meteorit nepodařilo najít, ale pátrání po něm je teprve v začátcích. Pokud by nakonec bylo korunováno nálezem, jednalo by se o velký úspěch. Dráha bolidu v atmosféře je spolehlivě zdokumentována a ze získaných dat je možné vypočítat i původní dráhu mateřského tělesa ve sluneční soustavě. Nalezený meteorit by se tak dostal do malé skupiny meteoritů "s rodokmenem", kterých je dosud známo jen kolem dvou desítek.

Aktualizace: Astronomům se podařilo oblast dopadu hlavního tělesa zúžit na rozměry přibližně 200×300 metrů a odtajnili její umístění. Leží asi jeden kilometr jihozápadně od obce Rudolec. Problém je v tom, že se v ní nachází husté smrkové mlází, které je velice obtížně prostupné a v některých místech dokonce bažinaté. Menší úlomky se mohou nacházet poblíž pomyslné spojnice obcí Ždánice, Řečice a Rudolec – viz mapka.

Zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M27 Dumbel

Činka (také Messier 27, M27 nebo NGC 6853) je známá jasná planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky. Objevil ji Charles Messier 12. června 1764 jako vůbec první z tohoto druhu vesmírných objektů. Jméno jí dal John Herschel ve svém popisu. Mlhovina Činka se dá velmi snadno nalézt přibližně 3° severně od hvězdy Gama Sagittae (γ Sge) s magnitudou 3,5 v sousedním souhvězdí Šípu. Je snadno viditelná i triedrem 10x50 a pod průzračně tmavou oblohou i menším triedrem 8x30. Dalekohled o průměru 114 mm pomůže ukázat její základní tvar, který vzdáleně připomíná přesýpací hodiny, protože mlhovina obsahuje dvě velké jasné oblasti. Ještě větší dalekohledy, případně vybavené vhodným astronomickým filtrem, umožňují pozorovat mnoho podrobností a odstínů. Ústřední hvězda má magnitudu 13,6 a její viditelnost se často používá jako zkouška průzračnosti hvězdné oblohy, pokud se použije dalekohled o průměru 200 mm.

Další informace »