Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Vzdálený vesmír

Zvláštní objekt mimo galaktickou rovinu

Velmi zvláštní objekt objevili astronomové v souhvězdí Velkého vozu. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o černou díru či neutronovou hvězdu. To samo o sobě ještě tento objekt - označený XTE J1118+480 - vyjímečným nečiní. Zvláštním jej ale činí fakt, že se nachází mimo disk naší Galaxie, ve kterém je umístěna většina hvězd a také další černé díry. Tato skutečnost naznačuje, že by se mohlo jednat o vzácný pozůstatek některé z hvězd první generace a jeden z nejstarších objektů v celé Galaxii. Na druhou stranu je ale také možné, že XTE J1118+480 leží velmi blízko Slunci a při pohledu ze Země se jenom zdá, že je mimo galaktickou rovinu. Další pozorování jsou tedy nezbytná. Tento objekt objevila v rentgenovém oboru 29. března družice Rossi XRTE a jeho existenci potvrdil pozemský dalekohled ROTSE.
Zdroj: www.space.com z 11. dubna.

redakce II Kosmonautika

Jídelníček pro kosmické lety

Vědci z Cornellovy university provedli experiment během kterého 16 dobrovolníků po dobu 30 dnů konzumovalo pouze jídla navrhovaná pro dlouhodobé kosmické lety či pobyt například v kolonii na povrchu Marsu. "Kosmická dieta" obsahuje hlavně vegetariánská jídla, bez masa a mléka, která je možno vyrobit z omezeného seznamu plodin, které by mohly být hydroponicky pěstovány na jakýchsi kosmických farmách. Jedná se hlavně o obilí, rýži, sójové boby a další rostlinné produkty. Vědci připravili více než 250 různých receptů pro kosmické lety, proto je tato potrava dost rozmanitá a při experimentu nepřipadala žádnému z dobrovolníků jednotvárná. Během experimentu byly sledovány různé fyzické i psychologické efekty u konzumentů diety. Jídla byla navržena s ohledem i na další omezující faktory, například aby nebyla příliš pracná, protože čas astronautů je cenný, aby se obešla bez některých složek, které jsou na kosmické stanici těžko dostupné, ale třeba i s velmi nízkým obsahem železa či soli, což je dáno potřebami organismu ve vesmíru.
Zdroj: Cornell University Press release ze dne 6. dubna.

redakce II Vzdálený vesmír

SETI - 40 let

Program SETI, neboli Search for Extraterrestrial Intelligence (hledání mimozemské inteligence) byl zahájen na před 40 lety, 8. dubna 1960. V rámci projektu OZMA, pojmenovaném po princezně z knihy "Čaroděj ze Země Ozz", se 26m radioteleskop na observatoři v Green Bank zaměřil na dvě blízké, Slunci podobné hvězdy - tau Ceti a epsilon Eridani - a po dobu 200 hodin se pokoušel zachytit nějaký umělý signál přicházející z vesmíru. Zajímavé je, že téměř okamžitě byl skutečně umělý signál zachycen. Ukázalo se ale, že ve skutečnosti pochází z tajného vojenského projektu. Projekt OZMA sice neobjevil existenci žádného mimozemského signálu, ale byl prvním, který se o něco takového pokusil. Od té doby se v rámci SETI uskutečnilo několik dalších projektů, například hledání umělých signálů v datech obřího radioteleskopu v Arecibu, známé pod označením Seti@home. Uvažuje se také například o použití stovek malých satelitních antén pokrývajících plochu jednoho hektaru, což je tzv. "One hectar telescope" (1HT). Mezi jinými návrhy je i hledání optických signálů.
Zdroj: SpaceViews News ze dne 8. dubna.

redakce II Úkazy

Polární záže nad Českou republikou

Dnes v noci byla i na území České republiky pozorovatelná polární záře. Bylo to poprvé po 11 letech, naposledy zde byla spatřena v listopadu 1989. Podle pozorovatelů z Ondřejova kulminovala polární záře kolem 20:50 UT a zejména 23:15 UT. Pozorována byla též z observatoře v Modre na Slovensku. Osobně jsem měl štěstí spatřit dnešní polární záři v době kolem 23:15 UT, kdy obloha nad severním obzorem byla zakryta obrovským oblakem krvavě rudé barvy, který dosahoval téměř až do zenitu. Kolmo na obzor vybíhala řada rovnoběžných pruhů a pásů. Další, menší oblak byl nad severozápadním obzorem ve výšce asi 30 stupňů. Podle Space Weather Bureau zasáhla Zemi 6. dubna kolem 17:00 UT meziplanetární rázová vlna, která spustila obrovskou geomagnetickou bouři. Polární záře by mohla být pozorovatelná i v dnešní noci, protože data naznačují, že geomagnetická bouře bude pokračovat.
Zdroj: hlášení pozorovatelů, vlastní pozorování a Space Weather Bureau ze 7. dubna.
Snímky polární záře od Jana Šafáře z Brna.

redakce II Sluneční soustava

Velmi dlouhý ohon komety Hyakutake

Zcela nečekaně a náhodně přispěla kosmická sonda Ulysses k výzkumu komet. Na cestě kolem Slunce ji potkala zajímavá událost. Při měření vlastností slunečního větru se 1. května 1996 po dobu několika hodin data chovala naprosto podivně. Sluneční vítr téměř vymizel, místo něj byly detekovány plyny, které se ve slunečním větru nevyskytují a magnetické pole ve slunečním větru bylo zdeformováno. Všechny tyto projevy jsou vysvětlitelné průletem sondy ohonem komety Hyakutake. Sonda se v té době ale nacházela stovky miliónů km od jádra komety. Což znamená, že její ohon dosáhl délky půl miliardy km, což je mnohem více než se dosud předpokládalo. Pravděpodobnost, že Ulysses proletí ohonem komety přirovnali vědci k rozbití banku v Monte Carlo.
Zdroj: JPL Press release z 5. dubna.

redakce II Kosmonautika

Sojuz odstartoval k Miru

Ruská raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM30 a dvěma kosmonauty na palubě odstartovala v uterý v 6 hodin SEČ z kosmodromu Bajkonur na cestu k orbitální stanici Mir. S tou by se Sojuz měl spojit v ranních hodinách čtvrtka. Posádka ve složení velitel Sergej Zaletin a letový inženýr Alexander Kalerij stráví na palubě Miru 45 dnů. Jejich úkolem bude oživit systémy stanice a vyřešit některé problémy, hlavně nalézt zdroj malého ale neustálého úniku vzduchu z kosmické stanice, který byl poprvé detekován v srpnu 1999. Jedná se o první komerční let k Miru, který financuje společnost MirCorp. Její představitelé věří, že výprava svými výsledky umožní nepřetržitou přítomnost lidské posádky na Miru.
Zdroj: SpaceViews News z 4. dubna.

redakce II Exoplanety

Dvě menší extrasolární planety

Geoff Marcy a Paul Butler, známí objevitelé planet nacházejících se mimo naší sluneční soustavu, učinili objev, který by mohl být významným krokem k detekci planet menších než je Jupiter. Prozatím byly všechny objevené planety srovnatelné s Jupiterem či větší. Existence planet o hmotnostech srovnatelných se Saturnem by mohla znamenat, že v okolí hvězd mohou existovat i menší planety. První z nově objevených planet se nachází u hvězdy HD46375, vzdálené 109 sv. r. v souhvězdí Jednorožce. Planeta o minimální hmotnosti 80% Saturnu obíhá hvězdu ve vzdálenosti 6,2 miliónů km. Druhá planeta s minimální hmotností 70% hmotnosti Saturnu obíhá hvězdu 79 Ceti (HD16141) ve vzdálenosti 53 miliónů km. Hvězda 79 Ceti leží v souhvězdí Velryby 117 sv. r. od Slunce. Své hvězdy oběhnou za 3,02 resp. 75 dnů. Jedná se pravděpodobně o plynné obry a na jejich povrch panuje teplota 1130, resp. 830 stupňů C. Je nutné mít ovšem na paměti, že uvedené hmotnosti jsou pouze minimální. V závislosti na sklonu drah, který není znám, mohou být větší.
Zdroj: NASA Origins press release z 29. března.

redakce II Kosmonautika

Proč neuspěl Mars Polar Lander?

NASA zveřejnila závěry, ke kterým došla komise zabývající se ztrátou sondy Mars Polar Lander, jež měla přistát na Marsu 4. prosince loňského roku. Jako nejpravděpodobnější varianta je uvedeno předčasné vypnutí přistávacích motorů jako reakce na špatný signál, který dostal řídící počítač od senzorů umístěných na třech přistávacích nohách. V momentě, kdy byly tyto nohy vysunuty, senzory zaznamenaly tlak řídké atmosféry, který byl identifikován jako kontakt s povrchem a počítač dal příkaz vypnout motory. Došlo k tomu ve výšce 40 m nad povrchem, kdy sonda klesala rychlostí 13 m/s. Vezme-li se v úvahu gravitace Marsu, dopadla sonda na povrch rychlostí 22 m/s, což bylo nad hranicí přežití. Byly studovány rovněž další varianty jako například příliš drsné podmínky na povrchu, ztráta kontroly nad sondou, selhání tepelného štítu či dopad padáku na sondu, ale tato varianta byla uznána za nejpravděpodobnější. Mj. z toho důvodu, že při všech 4 modelových testech k tomuto problému došlo.
Zdroj: SpaceViews news z 28. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Mechanismus "živení" černých děr

Astronomové z Ohio State University použili novou techniku zobrazování a objevili mezihvězdný plyn spirálující do středů blízkých galaxií. Objevitelé jsou přesvědčeni, že se jedná o první přesvědčivý důkaz toho, že mezihvězdná hmota "krmí" hmotné černé díry nacházající se v jádrech galaxií. K objevu byli použity snímky 24 blízkých galaxií pořízené HST. Kombinací snímků ve viditelném a infračerveném oboru spektra získali jednotlivé snímky, na kterých jsou zachycena oblaka mezihvězdného plynu v centrech těchto galaxií. U 20 galaxií byli objeveny sekundární minispirály, které míří přímo do centra, kde by se měla nacházet černá díra. Tato "jaderná ramena" mohou být oním mechanismem, který "živí" černé díry v jádrech galaxií.
Zdroj: Ohio State University research news

redakce II Kosmonautika

Družice IMAGE na oběžné dráze

Raketa Delta 2 úspěšně vynesla na oběžnou dráhu družici IMAGE (Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration) určenou pro výzkum interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou. Start se uskutečnil v sobotu ve 21:34 SEČ z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Z eliptické polární dráhy, s perigeem 1 000 km a apogeem 44 600 km, bude družice studovat jak zemské magnetické pole reaguje na změny ve slunečním větru. Jejím úkolem je pořizovat snímky záření neutrálních atomů, protonů, elektronů a dalších částic v širokém rozsahu vlnových délek, což dosud žádná družice nedělala. Vědci doufají, že nasbíraná data jim umožní sledovat jak sluneční erupce pumpují plazma do magnetosféry, co se s tímto plazmatem stane uvnitř magnetosféry a jak obecně magnetosféra odpovídá na změny ve slunečním větru. IMAGE je prvním projektem programu medium-class Explorer (MIDEX), programu levných družic pro kosmický výzkum.
Zdroj: SpaceViews News z 25. března.

redakce II Kosmonautika

Compton GRO bude končit

NASA plánuje řízený zánik této úspěšné observatoře v zemské atmosféře po 1. červnu. Hlavním důvodem jsou obavy o bezpečnost obyvatel. Observatoř totiž přišla o jeden ze tří setrvačníků, které slouží k jejímu řízení. Zbývající dva pro tuto funkci postačují, ale kdyby přestal fungovat některý z nich, manipulace s observatoří by se výrazně zhoršila. Vzhledem k tomu, že Comptonova observatoř váží přes 17 tun a některé části jsou z titanu, hrozí nebezpečí, že by při neřízeném zániku mohly její části dopadnout na zemský povrch. Proto se zánik uskuteční řízeně dříve než dojde k poruše zbývajících gyroskopů. K zániku dojde nad neobydlenými oblastmi Tichého oceánu. Compton pracuje na oběžné dráze od roku 1991, což znamená, že několikrát překočil původně plánovanou životnost (2-4 roky). Během uplynulých 9 let objevil více než 400 zdrojů gama záření, což je 10x více než před ním. Detekoval též 2500 gama záblesků, do doby před jeho vypuštěním jich bylo pouze 300.
Zdroj: NASA Press release 00-44 z 24. března.

redakce II Exoplanety

Osamělé planety v mlhovině v Orionu

S použitím nové kamery na infračerveném dalekohledu UKIRT na Havaji objevili britští astronomové 13 "volně plovoucích", osamělých planet v oblasti formujících se hvězd v Orionově mlhovině. Společně s nimi bylo objeveno více než 100 velmi mladých hnědých trpaslíků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmezí mezi 8 a 13 hmotnostmi Jupitera. Dolní hranice pro hnědé trpaslíky je právě 13 hmotností Jupitera, což jim umožňuje alespoň na krátkou dobu zažehnout termonukleární reakci, při které se spaluje deuterium. Nové planety vznikly pravděpodobně přímo z oblaků prachu a plynu, ne z materiálu zbylého po vzniku hvězdy. Jejich stáří je pouhých milión let, uchovávají tedy ještě zbytkové teplo původní mlhoviny. Ve spektrech byly nalezeny čáry vodních par o teplotě 2700 C. Předpokládá se, že budou nadále chladnout.
Zdroj: Royal Astronomical Society Press Notice z 22. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Mimozemské hélium v prehistorických molekulách

Vědci objevili mimozemské hélium uvězněné ve zvláštních molekulách, které byly nalezeny ve vrstvě usazeného jílu. Tato vrstva vznikla před 65 milióny lety v důsledku dopadu asteroidu. Zmíněnými molekulami jsou tzv. fulleriny, molekuly tvořené atomy uhlíku a svým tvarem připomínající klec. A právě v takových klecích byly zachyceny atomy hélia. Podle objevitelů toto hélium musí pocházet z kosmického prostoru, protože je bohaté na izotop 3He. Ačkoliv se na Zemi hélium také vyskytuje, naprosto dominuje izotop 4He, obsahující dva protony a dva neutrony. Naopak u hélia v kosmickém prostoru má velké zastoupení izotop se dvěma protony a jedním neutronem. Vědci věří, že nyní mají v rukou mocný nástroj pro sledování usazených vrstev a zjišťování dopadů planetek a komet na naši planetu v dávné historii.
Zdroj: Space Science News z 21. března.

redakce II Vzdálený vesmír

Zajímavý gama záblesk

Jeden z nejzajímavějších dosud pozorovaných gama záblesků byl detekován 1. března. Jako první jej zaznamenaly meziplanetární sondy NEAR a Ulysses. Později jej detekovala i družice Rossi na oběžné dráze Země. Jelikož každá z těchto tří sond se nachází v jiném místě Sluneční soustavy, bylo možné analýzou časů záznamů z těchto tří pozic zjistit polohu zdroje tohoto záblesku. Záblesk trval 10 sekund. Po určení polohy se na dané místo zaměřila řada přístrojů, samozřejmě HST, ale i dalekohledy pracující v rádiovém, submilimetrovém či infračerveném oboru spektra. Mezi úspěšné lovce optického protějšku se zařadil doknce i jeden amatérský astronom používající 30 cm dalekohled se CCD kamerou. Zatímco většina optických protějšků gama záblesků velmi rychle slábne, protějšek tohoto záblesk označený GRB000301C slábne velmi pomalu. Astronomové jej mohli sledovat několik dnů. Na nejlepších snímcích nebyla vidět ani jeho mateřská galaxie.
Zdroj: Space Science News z 15. března.

redakce II Kosmonautika

Český přístroj na oběžné dráze

Nosná raketa Taurus odstartovala v neděli 12. března v 10:29 SEČ z kosmodromu Vandenberg a na oběžnou dráhu umístila experimentální družici MTI (Multispectral Thermal Imager). Družice MTI vyrobená v Sandia National Laboratory bude pořizovat snímky Země na 15 vlnových délkách od viditelné po vzdálenou infračervenou oblast s přesností dosud dosaženou pouze v laboratořích. Testovaná technologie by mohla být v budoucnosti používána na družicích jak pro vědecké tak i vojenské účely. Druhým přístrojem na palubě ja HXRS (High-energy X-ray Spectrometer), což je společný americko-český projekt určený pro studium vzácného typu slunečních erupcí, které zřejmě spouští bouře vysokoenergetických částic jež mohou ohrozit družice a astronauty na oběžné dráze. Tento přístroj byl postaven v České republice. Z naší strany se na projektu podílí pracovníci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Zdroj: SpaceViews News z 12. března.

redakce II Sluneční soustava

Změny na povrchu Marsu

Nové snímky ze sonda Mars Global Surveyor ukazují jak tzv. "prachoví ďáblové" a sesuvy půdy přetvářejí povrch rudé planety. Vědcům se nyní podařilo vysvětlit zahádné tmavé pruhy a čáry na povrchu Marsu. Způsobují je právě prachoví ďáblové, což jsou rotující sloupce prachu, které se pohybují nad povrchem - taková minitornáda - a jakoby jej zametají. Tím, že z povrchu sbírají volné prachové částice, zanechávají po sobě stopy ve formě tmavých pásů. Podobné jevy se objevují i v poušťních oblastech na Zemi. Zdá se, že na Marsu vznikají hlavně během jara a léta, zejména ve středních marsopisných šířkách. Kamera sondy dále zachytila několik výsledků sesuvů půdy, ke kterým došlo v průběhu uplynulého marsovského roku. Tyto sesuvy vznikají na svazích kráterů a způsobuje je gravitace, která uvede do pohybu opět volná prachová zrna.
Zdroj: JPL Press release ze 13. března.

redakce II Kosmonautika

Další plány pro Galilea

NASA se rozhodla znovu prodloužit výpravu sondy Galileo u Jupitera. Vědci budou moci tak nadále pokračovat ve výzkumu největší planety Sluneční soustavy i jejích fascinujících měsíců. V průběhu nového prodloužení nazvaného Galileo Millennium Mission čekají na sondu tři hlavní úkoly. Galileo se dvakrát přiblíží k největšímu měsíci Ganymed, poprvé 20. května, podruhé 28. prosince. Cílem je zjistit více o geologické historii tohoto měsíce a také pořídit snímky jeho povrchu s dosud největším rozlišením. Na konci letošního roku jej pak čekají společná pozorování Jupiteravo magnetického pole se sondou Cassini. Cassini, který letí k Saturnu, využije v prosinci gravitační asistence Jupitera k získání dostatečné rychlosti pro další část letu. V té době se Galileo bude nacházet uvnitř magnetického pole Jupitera, Cassini naopak vně tohoto pole a budou společně studovat změny slunečního větru při setkání s magnetosférou Jupitera. Do dubna příštího roku by měla sonda Galileo odvysílat na Zemi všechna data a pak se uvidí, co bude dále. Vše záleží na stavu sondy a na finančních možnostech.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.

redakce II Sluneční soustava

Zcela odlišné polární oblasti Marsu

Nové snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou Mars Global Surveyor umožnily vědcům zjistit, že obě polární oblasti na Marsu se radikálně liší. Severní polární čepička je relativně plochá, pokrytá jámami, prasklinami a hrboly. Díry a jámy se pravděpodobně vyvinuly během po sobě jdoucích jarních a letních sezón a jsou rozmístněny navzájem relativně blízko ve srovnání s jižní polární oblastí. Tato čepička je tvořena vodním ledem. Naopak v jižní polární oblasti se předpokládá výskyt zmrzlého CO2. Ten způsobil, že tato oblast je mnohem více erodována, díry a jámy jsou mnohem větší, jsou zde různá koryta a ploché stolové hory, ve kterých jsou kruhové prohlubně. Zatím není zřejmé, zda se CO2 je jenom několik metrů silná vrstva, či zda se jedná o pevný blok dosahující do hloubky 2-3 km pod povrch. Zdá se, že tyto dvě oblasti prošli odlišným klimatickým vývojem, který se výrazně podepsal na jejich odlišném vzhledu.
Zdroj: JPL Press release z 8. března.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »