Podpovrchový oceán i na Ganymedu
Ganymed, největší měsíc ve Sluneční soustavě, byl přidán na seznam objektů, pro které existují důkazy o existenci podpovrchového oceánu tekuté vody. Silná vrstva slané vody je nejlepším vysvětlením pro data zaznamenaná magnetometrem na palubě sondy Galileo. Navíc infračervená spektroskopie odhalila slané minerály na povrchu, které byly zřejmě kdysi vystaveny působení slané vody. A do třetice snímky z Galilea ukazují místa, kde mohla voda či rozbředlý led vytéci na povrchu. Jedná se o zlomy v kůře podobné těm, které se vyskytují na Europě, horkém kandidátovi na podpovrchový oceán. Oceán o tloušťce několika kilometrů by se na Ganymedu měl nacházet v hloubce kolem 200 km v případě, že by jeho slanost byla srovnatelná s oceány na Zemi. Každopádně nově zveřejněná data naznačují, že minulost Ganymeda byla mnohem bouřlivější než se dosud předpokládalo.
Zdroj: JPL press release ze 16. prosince.
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
