Vyhledávání v článcích
Výroční členská schůze PP ČAS
Výroční členská schůze PP ČASV úterý 2. dubna 2002 od 18 hodin proběhne v kinosále Planetária Praha Výroční členská schůze PP ČAS. Budepřednesena Výroční zpráva pobočky za rok 2001, zprávao hospodaření v roce 2001, revizní zpráva a výhled činnosti na rok2002. Součástí této schůze bude již tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. - Žeň objevů 2001.Schůze je přístupná iveřejnosti, členové ČAS mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.
Všechny své kolegy - členy České astronomické společnosti zapražskou pobočku srdečně zve Pavel Suchan - předsedaPP ČAS.
Columbia je zpátky na Zemi
Dnes v 10:33 SEČ přistál na Floridě raketoplán Columbia po velmi úspěšném letu věnovaném modernizaci HST. Během pěti výstupů do volného kosmického prostoru splnili astronauté všechny naplánované úkoly. Mimo raketoplán strávili celkem 35 hodin a 55 minut, čímž překonali rekord při jednotlivém letu raketoplánu o 29 minut. Během všech čtyř servisních výprav k dalekohledu uskutečnilo 14 astronautů dohromady 18 výstupů v celkové délce 129 hodin a 10 minut. Nynější výprava stála 172 miliónů dolarů, v čemž samozřejmě není započítána cena letu raketoplánu. Pátá a poslední výprava se k HST vydá v roce 2004.Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK
Plenární schůze ČAS
11.3.2002:Jménem Výkonného výboru ČAS si Vás dovoluji pozvat na Plenární schůzi ČAS,která se uksuteční v sobotu 16.3.2002 od 13:30 v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v BrněRovněž srdečně zvu jménem Výkonného výboru ČAS zástupce složek ČAS na Setkání zástupců složek a Výkonného Výboru ČAS,které se uskuteční tamtéž.Štěpán Ivan Kovář
| 10:00 - 12:00 | Setkání zástupců složek a VV ČAS |
| 13:30 - 17:00 | Plenární schůze ČAS |
Nastane doba temna ?
11.3.2002: Nastane doba temna ?Nestává se často, aby se astronomie stala předmětem zájmu sdělovacích prostředků a jiných masmédií. Stává se tak obvykle v případech zvláštního úkazu na obloze či nějakého významného objevu ve vesmíru. V poslední době se však situace trochu změnila. Pravděpodobně poprvé v dějinách české astronomie totiž hvězdáři vstoupili na půdu poněkud neznámou a neprobádanou - na půdu politiky a legislativy. Poslanecká sněmovna připravila Zákon o ovzduší a bezelstní astronomové přispěli k přípravě jednoho odstavce o omezení světelného znečištění. Myslím, že při přípravě byly předloženy rozumné argumenty, proč je dobré přestat svítit do nebe. Přes úsporu elektrické energie až po bezpečnost v silničním provozu.Dávné bombardování Země
Bombardování, které před 3,9 miliardami let přetvořilo povrch naší planety nebylo způsobeno kometami ale planetkami. Toto bombardování bylo tak těžké, že zničilo nejstarší horniny na Zemi. Výsledkem toho je skutečnost, že nejstarší nalezené horniny jsou mladší než zmíněných 3,9 miliard let. Kromě toho byly vytvořeny podmínky vhodné pro před-biotickou chemii a počáteční stádia vývoje života. Na Zemi vzniklo minimálně 20 tisíc kráterů větších než 20 km, přičemž 40 z nich bylo větších než 1 000 km v průměru a několik z nich dosáhlo velikosti dokonce 5 000 km. Tisíce těchto impaktů se odehrály ve velmi krátké době a způsobily významné změny v prostředí v průměru každých sto let. Také planety Merkur, Venuše, Mars a Měsíc nesou tisíce kráterů z tohoto období.Zdroj: American Geophysical Union release ze dne 28. února.
PK, LV
Komise pro přípravu prováděcího předpisu
28. února 2002 byli dohodou pěti představitelů astronomických organizacíČR (AsU AV, AsU UK, Národní astronomický komitét, SHaP a ČAS)nominováni astronomové Jan Hollan z brněnské hvězdárny a Pavel Suchan zpražské hvězdárny (náhradník Petr Pravec z Astronomického ústavu AV ČR)do komise zřízené Ministerstvem životního prostředí pro přípravuprováděcího předpisu o světelném znečištění k Zákonu o ochraně ovzduší.
Kromě dvou zástupců astronomů jsou v komisi dva zástupci organizací proosvětlování, zástupce Svazu měst a obcí a dva pracovníci Ministerstvaživotního prostředí.
Komise se poprvé sešla 6.3.2002. Podněty pro její jednání zasílejte naadresu suchan@observatory.cz
Pavel Suchan
Český rozhlas Regina, rozhovor s P. Suchanem ze 7.
Ve čtvrtek 7.března 2002 odvysílal Český rozhlas Regina rozhovor redaktorky Martiny Vrbové s Pavlem Suchanem ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně o světelném znečištění.
záznam vysílání (1MB)
Pavel Suchan
Dalekohled dostal novou kameru
Během čtvrtého výstupu do volného kosmického prostoru nainstalovali astronauté James Newman a Michael Massimino do Hubbleova dalekohledu nový vědecký přístroj, kterým je tzv. Advanced Camera for Surveys (ACS). Z dalekohledu naopak odebrali v současné době už nepoužívaný přístroj Faint Object Camera (FOC). FOC byl vůbec posledním přístrojem, který byl na palubě dalekohledu od jeho vypuštění. Zároveň to byl také poslední přístroj, který používal korekční aparaturu COSTAR. Ta bude z dalekohledu odstraněna při příštím servisním letu. O rozměrech telefonní budky a vážící téměř 400 kg ACS za 75 miliónů dolarů má dvakrát lepší rozlišení a pětkrát vyšší citlivost než součásná WFPC-2. Předpokládá se, že za prvních 18 měsíců činnosti bude tato nová kamera schopna detekovat více slabých hvězd a galaxií než bylo dosud zaznamenáno všemi dosavadními přístroji na dalekohledu. Na slavný snímek Hubble Deep Field, který kamera WFPC-2 pořizovala celkem deset dnů, by kameře ACS stačily dny dva. FOC, kterou poskytla Evropská kosmická agentura, se stala nejdéle používaným přístrojem v kosmickém prostoru, který bude navrácen zpět na Zemi. Pokud raketoplán přistane podle plánu 12. dubna, stráví FOC ve vesmíru 4340 dnů. Tato kamera si připsala řadu úspěchů, jmenujme například první snímek atmosféry jiné hvězdy (Betelgeuze), první snímek detailů na povrchu planety Pluto, objev pohybu materiálu ve výtrysku z galaxie M87 a mnoho dalších.Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK
"Elektrikářské" práce na HST úspěšné
Raketoplán Columbia zachytit HST v neděli a hned v pondělí začala série výstupů astronautů do volného prostoru. První tři vycházky byly věnovány "elektrikářským" pracem. V pondělí byl vyměněn jeden sluneční panel, v úterý následoval druhý a ve středu přišla na řadu nejobtížnější operace - výměna centrální energetické jednotky dalekohledu. S tou prací se při konstrukci dalekohledu nepočítalo. Astronauté museli ve velmi stísněných podmínkách odpojit 36 konektorů, aby mohli starou jednotku odebrat z dalekohledu. Přístroj o hmotnosti 80 kg sloužil k zásobování všech systémů dalekohledu elektrickou energií. Proto musel být dalekohled poprvé v historii zcela "vypnut". Všechny práce bylo nutné provést během jednoho dne, aby nedošlo k poškození přístrojů vlivem nízké teploty na oběžné dráze. Jisté riziko tedy tato operace přinesla, ale byla nutná. Stará jednotka utrpěla pobytem v kosmickém prostoru a hrozilo nebezpečí selhání, které by pro dalekohled bylo fatální. Operátoři tedy zvolili "menší zlo". Práce proběhly velmi hladce a dalekohled byl znovuoživen už s novou jednotkou. Nová jednotka společně s novými slunečními panely umožní astronomům vůbec poprvé v historii simultánní pozorování se všemi přístroji dalekohedu.Zdroj: SpaceFlight Now - Full Mission Coverage
PK
Pioneer 10 stále žije
V pátek 1. března byl vyslán signál z Goldstone (Kalifornie) k sondě Pioneer 10. O 22 hodin později zachytili odpověď 70m anténou v Madridu (Španělsko). V současnosti je sonda odSlunce vzdálena 79,86 AU (asi 11,95 mld. km) a letí rychlostí 12,24 km/s (asi 44 tisíc km/hod). Sonda Pioneer startovala před 30 lety, 2. března 1972.Zdroj: Space Projects ze dne 5. března
LV
Pražský hrad na popud astronomů nepohasne
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
V souvislosti se schválením Zákona o ochraně ovzduší oběma komorami Parlamentu České republiky a podpisem prezidenta republiky se v některých sdělovacích prostředcích objevily zkreslené zprávy informující o tom, že astronomové požadují zhasnutí osvětlení Pražského hradu.
Zákon skutečně obsahuje části, které mají sloužit k omezení tzv. světelného znečištění. Tento pojem je v našem zákonodárství zaváděn poprvé. Ustanovení samotného zákona jsou poměrně stručná a konkrétní opatření budou regulována prováděcím předpisem - vyhláškou vlády, kterou připravuje Ministerstvo pro životní prostředí v součinnosti se zástupci osvětlovacích organizací, zástupci Svazu měst a obcí a astronomy. Tato vyhláška v současnosti ještě neexistuje, nemůže tedy ani obsahovat takový požadavek, aby bylo zrušeno osvětlení Pražského hradu.
Důkazy pro vodní led na Marsu
Už první výsledky, které získala kosmická sonda 2001 Mars Odyssey, přinášejí možné důkazy pro existenci vodního ledu ve vrstvách do několika metrů pod povrchem planety. Hned tři přístroje tvořící balíček zvaný spektrometr gama záření zjistily dvěma různými metodami výskyt velkého množství vodíku v oblastech pod 60. stupněm jižní šířky. Přístroje detekují výsledky interakce kosmického záření s atomy tvořícími povrch. Při této interakci vznikají protony a neutrony, které dále interagují s okolními atomy. Bylo zjištěno, že gama záření z povrchu odpovídá svojí energií absorpci neutronů atomy vodíku. Kromě toho z povrchu uniká jen malé množství rychlých a epitermálních neutronů, což je rovněž způsobeno množstvím vodíku, který je vynikajícím moderátorem rychlých neutronů. Také data z dalšího přístroje, který mapuje povrch ve viditelném a infračerveném oboru spektra, vědce příjemně překvapila. Jsou mezi nimi i vůbec první pořízené noční snímky, které ukazují velké rozdíly v teplotách různých částí povrchu způsobené jejich složením. Výprava je ale teprve na samotném začátku, pokud vše bude pokračovat bez komplikací, měla by trvat minimálně tři roky. Ale už tyto výsledky naznačují, že nová sonda otevře zcela nové okno pohledu na Rudou planetu.Zdroj: NASA/JPL Press release ze dne 2. března
PK
Vzhůru k dalekohledu!
Ve 12:22 středoevropského času odstartoval z kosmodromu Cap Canaveral raketoplán Columbia mířící k Hubbleově kosmickému dalekohledu (HST). Po 8,5 minutách dosáhl oběžné dráhy a následující dva dny bude kosmický dalekohled stíhat, aby jej posléze zachytil. Cílem sedmičlenné posádky bude zásadní modernizace kosmického dalekohledu. Po technické stránce bude dalekohled vybaven novými slunečními panely a napájecí jednotkou, vyměněn bude rovněž jeden z gyroskopů, který je mimo provoz. Z vědeckých přístrojů je největší pozornost věnována výměně dnes už nepoužívané Faint Object Camera za novou Advanced Camera for Surveys. Kromě toho je v plánu instalace nového chladícího systému infračerveného spektrografu NICMOS. Za řízením raketoplánu sedí velitel Scott D. Altman (3. let do vesmíru) a pilot Duane G. Carey (letí poprvé). Dvojice astronautů John M. Grunsfeld (4. let), Richard M. Linnehan (3. let) a James H. Newman (4. let), Michael J. Massimino (poprvé) vystoupí celkem pětkrát do volného prostoru, aby provedly naplánované úkoly. Náročností těchto výstupů do volného kosmického prostoru je výprava považována za jednu z nejsložitějších v historii letů raketoplánů. Poslední členkou posádky je Nancy Jane Currie (3. let), která bude obsluhovat robotický manipulátor. Raketoplán Columbia se vydal do vesmíru po více než dvouleté přestávce věnované důkladné prohlídce, opravám a modernizaci některých systémů.Zdroj: SpaceFlight.Now ze dne 1. března
PK
"Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhasla
23.02.2002: "Hviezda" známeho hvezdára Bochníčka zhaslaVo veku nedožitých 82 rokov zomrel dnes ráno v Bratislave po ťažkej chorobe popularizátor astronómie Doc. RNDr. Záviš Bochníček, Csc. TASR to oznámil jeho syn Oliver Bochníček. Záviš Bochníček sa narodil v Prahe, ale väčšinu svojho života žil na Slovensku. Ako šestnásťročný objavil hviezdu Nova CP Lacertae a táto udalosť poznamenala jeho ďalšie kroky v živote. Pri tejto príležitosti ho ocenili exprezident Tomáš Garrigue Masaryk a vtedajší prezident Eduard Beneš.více - Markíza
Nejjasnější úplněk roku 2002
Úplněk, který nastal dnes 27. února, je nejjasnějším úplňkem letošního roku. Protože Měsíc se nachází v blízkosti perigea své dráhy kolem Země, jeví se o 9% větší než při běžném úplňku a dokonce o 20% procent jasnější. Jak je známo, Měsíc neobíhá kolem Země po kruhové, ale eliptické dráze a jeho vzdálenost od naší planety se mění v rozmezí 356 400 km až 406 700 km. Větší jasnost není způsobena jenom menší vzdáleností k Zemi, ale i blízkostí Země k perihelu její dráhy kolem Slunce. Jelikož Měsíc září odraženým slunečním zářením, i tato skutečnost se projeví na jeho větší jasnosti. Srovnáme-li jasnosti jednotlivých úplňků v letošním roce, zjistíme, že první tři z nich jsou jasnější než je celoroční průměr. Všechny se uskuteční v době, kdy je Měsíc blízko perigea a zároveň Země blíže ke Slunci. Naopak "nejslabší" bude úplněk v srpnu, protože Měsíc bude v apogeu své dráhy a rovněž Země bude od své mateřské hvězdy dále. Jasnost měsíčního úplňku bude v srpnu o celou třetinu nižší než dnes. Což ale samozřejmě neznamená, že nebude naprosto dominantním objektem na obloze. I tento "slabý" úplněk vrhá stíny a lze při něm pohodlně číst noviny.Horké novinky zde.Zdroj: Science@NASA ze dne 26. únoraPK
Pohasínání krátkých gama záblesků
Záblesky gama záření, jedny z nejenergetičtějších procesů ve vesmíru, jsou denně detekovány družicemi obíhajícími kolem Země. Některé z nich jsou dlouhé, trvající sekundy až minuty, jiné naopak velmi krátké, s dobou trvání do dvou sekund. O první skupině z nich se vědci domnívají, že vznikají při kolapsu hypernovy, hypotetické hvězdy, která je mnohem masívnější než hvězda zanikající jako supernova. Druhá skupina gama záblesků by mohla být naopak způsobena srážkami neutronových hvězd či černých děr. Zatímco u dlouhotrvajících záblesků není problém studovat jejich pohasínání, u těch krátkých to je velmi obtížné. Protože velmi rychle pohasínají, nejsou obvykle detektory schopny přesněji určit jejich polohu. Samotné pohasínání obou skupin je způsobeno šířením rázové vlny do okolního prostředí. Tým vědců kolem Davida Lazattiho se zabýval právě krátkými záblesky a z archívu dat přístroje BATSE na družici Compton vybral několik set takových záblesků. Světelné křivky 76 z nich splňovaly další kritéria a umožnily studovat pohasínání těchto zdrojů. Studie ukázala podobnost světelných křivek krátkých a dlouhých záblesků. Data naznačují, že u krátkých záblesků se energie šíří v 3-10 krát širších výtryscích než je tomu u záblesků dlouhých. Celková energie obou skupin záblesků tak může být podobná a odlišuje je pouze velikost prostoru, do kterého je vyzářena.Zdroj: Royal Astronomical Society News release ze dne 19. února
PK
Původ "středních" černých děr
Astronomové se dříve domnívali, že existují dva druhy červných děr. Jednak jsou malé černé díry, které vzniknou při zhroucení jádra hmotné hvězdy a jednak obrovské, velmi hmotné černé díry vyplňující jádra mnohých galaxií. Zatímco černé díry první skupiny mají hmotnost řádově několika Sluncí, hmotnosti druhé skupiny jsou miliardy těchto jednotek. V nedávné době byl objeven třetí typ černé díry, který je mezičlánkem mezi druhy výše zmíněnými. Rentgenové a viditelné snímky dalekohledů Chandra a HST vedly k objevu mladých hvězd, které obíhají kolem těchto "středních" černých děr a "živí" je vlastním plynem. Střední černé díry mají hmotnosti až tisíce Sluncí a jejich původ je nejasný. Počítačové simulace ukazují na možnost vzniku těchto děr v hustých hvězdokupách mladých hvězd. Typickým příkladem je hvězdokupa Arches ležící pouhých 100 světelných roků od středu naší Galaxie. Černá díra roste postupnými srážkami hvězd ve hvězdokupě a pomalu klesá stále blíže ke galaktickému centru. Tyto myšlenka by zároveň mohla pomoci vysvětlit existenci obřích černých děr v jádrech galaxií právě postupným splýváním množství "středních" černých děr.Zdroj: www.space.com ze dne 21. února
PK
Světelné znečištění škodí všem
Světelné znečištění škodí všem.Jak se pasáže zákona věnující se světelnému znečištění projeví v našem běžném životě? Příklady ze světa i od nás ukazují, že světelné znečištění lze velmi snížit a současně tím docílit bez dodatečných nákladů lépe osvětlených obcí a ještě přitom ušetřit peníze za elektřinu. Rozhodující je používat v budoucnu jen takové lampy, které nesvítí nahoru, jinými slovy - jejichž světlo je usměrněno na zem, kterou chceme dobře vidět.
Více je v tiskové zprávě ČAS z 19. 2. 2002
Vnitřní část Měsíce je roztavená
Nově určená tzv. Loveho čísla naznačují, že uvnitř Měsíce je kolem jeho pevného jádra vrstva materiálu svojí strukturou připomínající roztavenou břečku. Potvrzují se tak domněnky z období výprav Apollo na Měsíc. Měření umělých "měsícotřesení" tehdy ukázala, že seizmické vlny ztrácí svoji energii v hloubkách kolem 1000 km pod povrchem, z čehož vyplývala právě existence roztavené vrstvy v těchto hloubkách. Nové výpočty vycházejí z laserových měření, která využívají odražečů zanechaných na Měsíci před třiceti lety americkými i ruskými výpravami. Tato měření umožňují s přesností na 2 centimetry určit vzdálenost obou těles. Ukazuje se, že tvar povrchu Měsíce se vlivem gravitačního působení Země a Slunce mění až o deset centimetrů v průběhu 27 dnů. Pro srovnání - v případě naší planety to je až o půl metru během jednoho dne. Zmíněná Loveho čísla obecně ukazují jak moc se povrch a vnitřek planet a měsíců pohybuje v závislosti na gravitačním vlivu okolních těles. Jsou pojmenována podle Augusta E.H. Loveho, matematika, který působil v Oxfordu a věnoval se matematickým teoriím o elasticitě a vlnění.Zdroj: JPL Press release ze dne 13. února
PK
