Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
redakce II Kosmonautika

Sonda WIRE připravena ke startu

Sonda Wire (Wide-Field Infrared Explorer) z programu malých, levných a úzce specializovaných sond SMEX (SMall EXplorer) je připravena ke startu do vesmíru. Na oběžnou dráhu ji 1. března vynese raketa Pegasus-XL, vypuštěnáz letadla Lockheed L-1011 ve výšce asi 12,2 km. Sonda váží 254 kg a na palubě má 30 cm Cassegrainůvdalekohled. Vědcům by měla pomoci zodpovědět otázky kdy a jak vznikaly galaxie a jak se poté formovaly hvězdy ve vesmíru,zejména pak Slunci podobné hvězdy a v jejich okolí Zemi podobné planety. Sonda Wire bude umístněna ve výšce 540 kmnad zemským povrchem, její oběžná doba bude 90 minut a předpokládaná délka trvání projektu jsou 4 měsíce.
Zdroj: NASA Press Release 99-25 z 23. února .

redakce II Sluneční soustava

Sopky na Marsu

Ještě nedávno byli vědci přesvědčeni, že Olympus Mons a další sopky na Marsu jsou vyhaslé stovky miliónů a snad i miliardy let.Na základě nových snímků pořízených sondou Mars Gloval Surveyor se ukazuje, že vulkány byly aktivní ještě předméně než 100 milióny lety. Tým vedený Williamem Hartmannem se zaměřil na detailní analýzu snímků s vysokým rozlišením zachycujících okolí vulkánu Arsia Mons. Zjistili, že na 100 km2 připadá pouze jeden kráter, přičemžna povrchu Měsíce to je 60 kráterů. To znamená, že starší krátery musely být zality lávou v geologicky nedávné době, tedypřed 40 až 100 milióny lety. To by mohlo mít i závažné důsledky pro případný život na Marsu, vezmeme-li v úvahuskutečnost, že v nedávné době byly na Zemi objeveny formy života, které přežívají v extrémných podmínkách aktivních sopek či horkých vřídel.
Zdroj: MSFC Space Science News z 18. února .

redakce II Úkazy

Konjunkce Venuše s Jupiterem

Dnes ve večerních hodinách jsou nad západním obzorem viditelné dvě nejjasnější planety, Venuše a Jupiter, v těsném přiblížení, pouhou pětinu stupně od sebe. Je to jedna z nejtěsnějších a nejkrásnějších konjunkcí v tomto desetiletí. Samozřejmě jde jen o náhodnou projekci, ve skutečnosti se Jupiter nachází zhruba 900 miliónů a Venuše jen 200 miliónů kilometrů od Země. Pokynypro pozorování jsou jednoduché - stačí se po setmění podívat směrem k západu. Jasnější z obou objektů je Venuše,která je sice 11x menší než Jupiter, ale je mnohem blíže ke Slunci a odráží tak mnohem více světla. Ti, kteří dnešní úkaz zmeškali, nemusí být smutní, protože přiblížení obou těles bude viditelné i v dalších dnech. A kromě toho bude velmi zajímavé sledovat postupné vzdalování obou planet.
Zdroj: MSFC Space Science News z 23. února a Hvězdářské ročenky 1999 .

redakce II Kosmonautika

Sojuz TM-29 se spojil s Mirem

Ruská kosmická loď Sojuz TM-29 se včera v 6:46 SEČ spojila s orbitální stanicí Mir a její posádka, kteroutvoří velitel Rus Viktor Afanasjev, Francouz Jean-Pierre Haignere a první slovenský kosmonaut Ivan Bella se připojila ke stávající posádce Genadij Padalka a Sergej Avdejev. Jedná se pravděpodobně o poslední pilotovaný let ke stanici Mir. Ivan Bella se na stanici zdrží 9 dnů a poté se s Genadijem Padalkou vrátí zpět na Zem. Ostatní tři kosmonauté zde pobydou do srpna. O několik dní později by mělo dojít k řízenému zániku stanice v zemské atmosféře.
Zdroj: CNN News z 22. února.

redakce II Vzdálený vesmír

Galaktický kanibalismus by HST

Mezinárodní tým astronomů objevil pomocí Hubble Space Telescope (HST) systém hvězdokup, které byly vytvořenynebo snad osiřely při zničení jejich mateřské galaxie. V centrální oblasti eliptické galaxie NGC 1316 byly nalezeny maléa velmi slabé hvězdokupy, z nichž některé jsou tak malé, že jen stěží drží pohromadě díky vzájemné gravitaci jednotlivých členů. Takové hvězdokupy jsou běžné u spirálních galaxií jako je Mléčná dráha, ale velmi vzácné u eliptických galaxií. ŽeNGC 1316 pohltila celé galaxie, je patrné i podle chomáčů prachu připomínajících kouř. Předpokládá se, že jsouto pozůstatky galaxie, která se srazila s NGC 1316 a která ní byla pohlcena.
Zdroj: STScI Press Release z 18. února.

redakce II Úkazy

Bolid EN 990121

Navštivte dnešní Astronomy picture of the day!Uvidíte zde snímek vyjímečně jasného bolidu, který byl vyfotografován na jedné stanici Evropské bolidové sítě v České republice 21. ledna 1999. Kombinací snímků ze tří stanic byla zjištěna dráha tělesa v zemské atmosféře i ve Sluneční soustavě. Meteor začal zářit ve výšce 81,9 km nad zemí a zhasl po 6,7 sekundách, když za tutodobu prolétl dráhu dlouhou 71,1 km. Je pravděpodobné, že malá část tělesa o hmotnosti několika set gramů dopadlana povrch v oblasti česko-polské hranice.
Zdroj: Astronomy picture of the day.

redakce II Multimédia

Olympus Mons v 3D

Máte 3D brýle? Stáhněte si nově vytvořený prostorový snímek vulkánu Olympus Mons na Marsu. Snímek byl sestaven na základě dat pořízených sondou Viking 1 ze vzdálenosti 28 800 km. Je na něm zachycena oblasto průměru 1 020 km, s rozlišením 720 m/px. Vertikální rozlišení je 310 metrů. Olympus Monsje největší z 12 velkých sopek v oblasti Tharsis Montes. Má 800 km v průměru a dosahuje výšky mezi 24 a 26 km.
Zdroj: 3D tour of the Solar system.

redakce II Sluneční soustava

Největší impaktní kráter v Evropě

Geologové hledající ropu v Barentsově moři objevili kráter, který je největším meteorickým kráterem dosud objeveným v Evropěa který patří mezi největší i v celosvětovém měřítku. Kráter se vytvořil zhruba před 150 milióny lety při dopadu planetky o průměru asi 500 metrů a pohybující se rychlostí kolem 30 000 km/h severně od pobřeží Norska. Objev byl učiněn náhodoua původně se geologové domnívali, že se jedná o obyčejný solný útvar či vulkanický kráter. Analýza vzorků hornin získanýchz oblasti kráteru ale ukázala, že byly deformovány náhlou, intenzivní rázovou vlnou. Také zde byly nalezeny stopy iridia, na Zemivzácně se vyskytujícího prvku. Impakt mohl mít celosvětové následky vedoucí ke změnám klimatu a vyhynutí řady druhů.
Zdroj: BBC News ze dne 15. února.

redakce II Kosmonautika

Sonda Galileo

Sonda Galileo už opět pracuje v normálním režimu. Do bezpečnostního módu přešla po posledním průletu v blízkosti měsíce Europa 31. ledna. Naštěstí na rozdíl od předchozích dvou průletů tato situace nastala až 4 hodiny po nejmenším přiblíženía všechny přístroje během přiblížení pracovaly a pořizovaly data. K přechodu došlo během opětovného natáčení sondy směrem ke Slunci, kdy řídící software na palubě sondy zjistil, že tato činnosti trvá příliš dlouho. Od 11. února pokračuje předávání nových dat směrem k Zemi. Pozemský řídící tým zároveň zkoumá příčíny přechodu do bezpečnostního režimu. Nyní bude následovat druhá fáze prodloužené mise, během které se sníží perijovum dráhy sondy tak, aby se mohla přiblížit k měsící Io.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 12. února.

redakce II Sluneční soustava

Pluto nejvzdálenější planetou

Dnes v 11:08 SEČ "překročí" dráhu Neptuna a stane se nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Tento titul si bude držet po dobu následujících 228 let. Neptun byl nejvzdálenější planetou v uplynulých 20 letech (od 7. února 1979). Taková situaceje způsobena velmi excentrickou dráhou Pluta, které oběhne Slunce jednou za 248 let. Přestože během této doby dvakrát kříží dráhu Neptuna, nehrozí nebezpečí srážky obou planet, protože dráha Pluta má velký sklon.
Zdroj: Zpráva z JPL.

redakce II Sluneční soustava

Nové poznatky o Erosu

Sonda NEAR prolétla 23. prosince ve vzdálenosti 3 830 km od planetky Eros a pořídila 222 snímkůa množství spektrálních pozorování planetky. Ukázalo se, že Eros je poněkud menší než se předpokládalo na základě pozemskýchpozorování. Nejnovější rozměry jsou 33 x 13 x 13 km (dříve 40,5 x 14,5 x 14 km). Hustota planetky je 2 700 kg/m3, což je srovnatelnés hustotou zemské kůry. Na povrchu byla objevena řada kráterů, z nichž dva největší mají průměr 8,5 a 6,5 km. Data nasvědčují faktu, že Eros je spíše homogenní těleso, které vzniklo rozštěpením většího asteroidu při nějaké kolizi.
Zdroj: Zpráva na NEAR home page z 8. února.

redakce II Sluneční soustava

Kalisto má atmosféru

Podle článku v posledním čísle časopisu Science, má Jupiterův měsíc Kalisto tenkou atmosféru tvořenou oxidem uhličitým.Znamená to tedy, že všechny 4 velké měsíce mají nějakou formu atmosféry. Atmosféra Kalisto je tak jemná, že jednotlivé částice spíše driftují bez vzájemných srážek. Už dříve objevila sonda Galileo oxid uhličitý na povrchu měsíce a nynější data ukazují na jeho přítomnost i v atmosféře. Molekuly jsou snadno rozbíjeny ultrafialovým slunečním zářením na ionty a elektrony, které pohltí magnetické pole Jupitera. Z toho je zřejmé, že musí existovat stabilní přísun molekul CO2 z povrchu Kalisto. Vědci nyní pátrají po dalších plynech, které by se v atmosféře mohly vyskytovat.
Zdroj: JPL Press Release z 4. února.

redakce II Kosmonautika

Stardust startuje

Stardust jako čtvrtá sonda programu Discovery, se chystá ke startu do vesmíru. Pokud nenastanou nějaké komplikace,vynese sondu na oběžnou dráhu v sobotu ve večerních hodinách raketa Delta II. Cílem sondy je kometa Wild-2. Setkání s níje naplánováno na leden 2004. Ještě před tímto datem sonda dvakrát oblétne kolem Slunce a při letu v meziplanetárním prostoruse bude věnovat sběru mezihvězdných prachových částic. Ke kometě by se měla přiblížit na vzdálenost zhruba 150 km a běhemprůletu bude pořizovat snímky komety, počítat prachové částice se kterými se srazí, analyzovat je a hlavně tyto částice sbíratpomocí speciální látky zvané aerogel. V roce 2006, při průletu kolem Země, se od sondy oddělí speciální pouzdro,které nasbíraný materiál dopraví na zemský povrch.
Zdroj: WWW stránky projektu Stardust.

redakce II Kosmonautika

MGS skončil aerobreaking

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) úspěšně ukončila brždění o horní vrstvy atmosféry Marsu, tzv. aerobreaking.Poté, co výška nejvzdálenějšího bodu dráhy sondy klesla na 450 km nad povrchem Marsu, byl zažehnut motor, který sonduvyzvedl nad atmosféru planety. V následujících dvou týdnech se bude dráha sondy pomalu měnit, aby se stala kruhovou a synchronní se Sluncem. Další zážeh, který je naplánován na 18. února, sníží výšku nejbližšího bodu dráhy na 379 km nad povrchem. Poté proběhne krátká kalibrace přístrojů a na začátku března začne globální mapování povrchu planety, magnetických polí, minerálního složení a atmosféry. Celý proces aerobreakingu se protáhl kvůli strukturálním problém s jedním slunečním panelem asi o rok.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 4. února 1999.

redakce II Kosmonautika

Sondy Voyager

Podle poslední tiskové zprávy vydané JPL jsou obě sondy Voyager v dobrém stavu a pokračují v průzkumu vnějšíchčástí Sluneční soustavy. Voyager 2, se kterým bylo v listopadu krátce ztraceno spojení, nyní pracuje bez problémů. Ke konciminulého roku byl modifikován palubní software, který zajistí, aby se v případě výpadku spojení sonda sama automaticky pokusila o jeho obnovení. Na palubě sondy je v provozu 5 z celkového počtu 11 přístrojů. Voyager 2 se v současné doběnachází ve vzdálenosti 8,6 miliardy km od Země a vzdaluje se rychlostí 15,9 km/s. Voyager 1 je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem. Dosáhl vzdálenosti 10,9 miliardy km a jeho rychlosti činí17,3 km/s.
Zdroj: Voyager Mission status ze dne 1. února 1999.

redakce II Ostatní

První snímky ze Subaru

V pátek byly v Tokiu zveřejněny první snímky pořízené novým japonským dalekohledem Subaru. Tento dalekohled,jehož primární zrcadlo má průměr 8,2 metru, se nachází na vrcholu Mauna Kea na Havajských ostrovech ve výšce 4 205 metrů nad mořem. Už tyto první snímky ukazují vysokou kvalitu obrazu získaného dalekohledem.Je na nich zachycena celá škála různých objektů - planety Jupiter a Saturn, Velká mlhovina v Orionu a detalní záběr na jejínejžhavější část, detailní pohled do galaxie M31 v Andromedě, Seifertova galaxie NGC4051 vzdálená 35 miliónůsvětelných roků, kompaktní skupina galaxií HCG40, vzdálený kvasar zesílený gravitační čočkou, kupa galaxií Abell 851a nejvzdálenější kvasar s rudým posuvem z=5,0.
Zdroj: Subaru telescope press release ze dne 28. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Lunar Prospector blíže k Měsíci

Sonda Lunar Prospector zahájila 29. ledna prodlouženou část své mise přechodem na dráhu s výškou pouhých 30 km nad povrchem Měsíce. Tato dráha poskytne přístrojům na palubě sondy dosud nevídaný, blízký pohled na povrchnašeho souseda během následujících šesti měsíců. V průběhu celé primární části svého programu se sonda pohybovala ve vzdálenosti 100 km od povrchu Měsíce. Každých 28 dnů se musí uskutečnit manévr, jehož cílem bude úprava nové dráhy. Z důvodů nesymetrie gravitačního pole Měsíce totiž hrozí nebezpečí pádu družice na jeho povrch. Kdyby se některý z těchto manévrů neuskutečnil, sonda se zřítí během dvou dnů.
Zdroj: Tisková zpráva z NASA Ames Research Center ze dne 28. ledna 1999.

redakce II Hvězdy

Detaily okolí vzdálených hvězd

Tým astronomů kolem Billa Danchiho z Kalifornské univerzity získal pomocí nové pozorovací techniky snímky zachycující dosud nevídané detaily blízkého okolí dvou vzdálených hvězd. Jejich technika spočívá v "rozkouskování" primárního zrcadla10m dalekohledu Keck I pomocí masky umístěné před sekundárním zrcadlem na 21 malých 35cm "dalekohledů" a v následné interferometrii takto pořízených snímků. V blízkosti hvězdy CW Leo objevili obrovské chuchvalce uhlíkatého prachu, které hvězda z nepříliš jasných příčin vyvrhuje a byli schopni sledovat pohyb těchto oblaků. Rychlost jejich pohybu určili na 10 km/s. Hvězda CW Leo se nachází ve vzdálenosti 450 světelných roků od Země, hvězda MWC 349A dokonce 3 600 sv.r. Podle autorů by nová technika měla být schopna přímo pozorovat planety velikosti Jupitera u vzdálených hvězd.
Zdroj: WWW stránka týmu astronomů ze dne 6. ledna 1999.

redakce II Vzdálený vesmír

Gamma-záblesk poprvé "živě"

Vůbec poprvé se podařilo astronomům získat snímky optického protějšku záblesku gamma záření. Stalo se tak u zábleskuz 23. ledna 1999. Záblesk byl jako obvykle detekován přístrojem BATSE na družici Compton GRO. Počítač okamžitě určilpřibližnou pozici zdroje a předal ji koordinované pozemské síti dalekohledů. Pouhých 22 sekund poté se jeden z dalekohledů této sítě, dalekohled ROTSE v Los Alamos, zaměřil na určenou pozici a detekoval zde novou jasnou hvězdu. Po dalších pětisekundách dosáhl záblesk svého maximu, které v optickém oboru činilo 9. magnitudy. Satelit Beppo-SAX určil přesnoupozici zdroje a následující noc byla z pozorování Keckova 10m dalekohledu určena vzdálenost zdroje, která činí 9 miliardsvětelných roků.
Zdroj: NASA Press Release 99-8 ze dne 27. ledna 1999.

redakce II Kosmonautika

Návrhy na nové sondy

V rámci programu MIDEX (Medium-class Explorer) vybrala NASA z 35 návrhů pět, které projdou další fází vývoje, a zekterých budou v září vybrány dva projekty pro zařazení do tohoto programu. Jejich start by poté měl proběhnout v letech2003 a 2004. Mezi vybranými návrhy jsou sonda pro výzkum gamma-záblesků skládající se ze tři dalekohledů, infračervenýdalekohled, který by měl provést přehlídku oblohy se 1000x lepší citlivostí než předchozí mise, dalekohled pro přesné změřenípozic a jasností 40 miliónů hvězd, 4 družice pro studium elektrických spojení mezi zemskou ionosférou a magnetosférou a sluneční dalekohled pro studium slunečního větru a koronárních výbuchů.
Zdroj: NASA Press Release 99-7 ze dne 26. ledna 1999.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »