Články

Vyhledávání v článcích

11.02.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Pluto nejvzdálenější planetou

Dnes v 11:08 SEČ "překročí" dráhu Neptuna a stane se nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Tento titul si bude držet po dobu následujících 228 let. Neptun byl nejvzdálenější planetou v uplynulých 20 letech (od 7. února 1979). Taková situaceje způsobena velmi excentrickou dráhou Pluta, které oběhne Slunce jednou za 248 let. Přestože během této doby dvakrát kříží dráhu Neptuna, nehrozí nebezpečí srážky obou planet, protože dráha Pluta má velký sklon.
Zdroj: Zpráva z JPL.

10.02.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Nové poznatky o Erosu

Sonda NEAR prolétla 23. prosince ve vzdálenosti 3 830 km od planetky Eros a pořídila 222 snímkůa množství spektrálních pozorování planetky. Ukázalo se, že Eros je poněkud menší než se předpokládalo na základě pozemskýchpozorování. Nejnovější rozměry jsou 33 x 13 x 13 km (dříve 40,5 x 14,5 x 14 km). Hustota planetky je 2 700 kg/m3, což je srovnatelnés hustotou zemské kůry. Na povrchu byla objevena řada kráterů, z nichž dva největší mají průměr 8,5 a 6,5 km. Data nasvědčují faktu, že Eros je spíše homogenní těleso, které vzniklo rozštěpením většího asteroidu při nějaké kolizi.
Zdroj: Zpráva na NEAR home page z 8. února.

09.02.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Kalisto má atmosféru

Podle článku v posledním čísle časopisu Science, má Jupiterův měsíc Kalisto tenkou atmosféru tvořenou oxidem uhličitým.Znamená to tedy, že všechny 4 velké měsíce mají nějakou formu atmosféry. Atmosféra Kalisto je tak jemná, že jednotlivé částice spíše driftují bez vzájemných srážek. Už dříve objevila sonda Galileo oxid uhličitý na povrchu měsíce a nynější data ukazují na jeho přítomnost i v atmosféře. Molekuly jsou snadno rozbíjeny ultrafialovým slunečním zářením na ionty a elektrony, které pohltí magnetické pole Jupitera. Z toho je zřejmé, že musí existovat stabilní přísun molekul CO2 z povrchu Kalisto. Vědci nyní pátrají po dalších plynech, které by se v atmosféře mohly vyskytovat.
Zdroj: JPL Press Release z 4. února.

05.02.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Stardust startuje

Stardust jako čtvrtá sonda programu Discovery, se chystá ke startu do vesmíru. Pokud nenastanou nějaké komplikace,vynese sondu na oběžnou dráhu v sobotu ve večerních hodinách raketa Delta II. Cílem sondy je kometa Wild-2. Setkání s níje naplánováno na leden 2004. Ještě před tímto datem sonda dvakrát oblétne kolem Slunce a při letu v meziplanetárním prostoruse bude věnovat sběru mezihvězdných prachových částic. Ke kometě by se měla přiblížit na vzdálenost zhruba 150 km a běhemprůletu bude pořizovat snímky komety, počítat prachové částice se kterými se srazí, analyzovat je a hlavně tyto částice sbíratpomocí speciální látky zvané aerogel. V roce 2006, při průletu kolem Země, se od sondy oddělí speciální pouzdro,které nasbíraný materiál dopraví na zemský povrch.
Zdroj: WWW stránky projektu Stardust.

05.02.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

MGS skončil aerobreaking

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) úspěšně ukončila brždění o horní vrstvy atmosféry Marsu, tzv. aerobreaking.Poté, co výška nejvzdálenějšího bodu dráhy sondy klesla na 450 km nad povrchem Marsu, byl zažehnut motor, který sonduvyzvedl nad atmosféru planety. V následujících dvou týdnech se bude dráha sondy pomalu měnit, aby se stala kruhovou a synchronní se Sluncem. Další zážeh, který je naplánován na 18. února, sníží výšku nejbližšího bodu dráhy na 379 km nad povrchem. Poté proběhne krátká kalibrace přístrojů a na začátku března začne globální mapování povrchu planety, magnetických polí, minerálního složení a atmosféry. Celý proces aerobreakingu se protáhl kvůli strukturálním problém s jedním slunečním panelem asi o rok.
Zdroj: JPL Press Release ze dne 4. února 1999.

03.02.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Sondy Voyager

Podle poslední tiskové zprávy vydané JPL jsou obě sondy Voyager v dobrém stavu a pokračují v průzkumu vnějšíchčástí Sluneční soustavy. Voyager 2, se kterým bylo v listopadu krátce ztraceno spojení, nyní pracuje bez problémů. Ke konciminulého roku byl modifikován palubní software, který zajistí, aby se v případě výpadku spojení sonda sama automaticky pokusila o jeho obnovení. Na palubě sondy je v provozu 5 z celkového počtu 11 přístrojů. Voyager 2 se v současné doběnachází ve vzdálenosti 8,6 miliardy km od Země a vzdaluje se rychlostí 15,9 km/s. Voyager 1 je nejvzdálenějším objektem vyrobeným člověkem. Dosáhl vzdálenosti 10,9 miliardy km a jeho rychlosti činí17,3 km/s.
Zdroj: Voyager Mission status ze dne 1. února 1999.

02.02.1999 00:00 redakce II Ostatní

První snímky ze Subaru

V pátek byly v Tokiu zveřejněny první snímky pořízené novým japonským dalekohledem Subaru. Tento dalekohled,jehož primární zrcadlo má průměr 8,2 metru, se nachází na vrcholu Mauna Kea na Havajských ostrovech ve výšce 4 205 metrů nad mořem. Už tyto první snímky ukazují vysokou kvalitu obrazu získaného dalekohledem.Je na nich zachycena celá škála různých objektů - planety Jupiter a Saturn, Velká mlhovina v Orionu a detalní záběr na jejínejžhavější část, detailní pohled do galaxie M31 v Andromedě, Seifertova galaxie NGC4051 vzdálená 35 miliónůsvětelných roků, kompaktní skupina galaxií HCG40, vzdálený kvasar zesílený gravitační čočkou, kupa galaxií Abell 851a nejvzdálenější kvasar s rudým posuvem z=5,0.
Zdroj: Subaru telescope press release ze dne 28. ledna 1999.

01.02.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Lunar Prospector blíže k Měsíci

Sonda Lunar Prospector zahájila 29. ledna prodlouženou část své mise přechodem na dráhu s výškou pouhých 30 km nad povrchem Měsíce. Tato dráha poskytne přístrojům na palubě sondy dosud nevídaný, blízký pohled na povrchnašeho souseda během následujících šesti měsíců. V průběhu celé primární části svého programu se sonda pohybovala ve vzdálenosti 100 km od povrchu Měsíce. Každých 28 dnů se musí uskutečnit manévr, jehož cílem bude úprava nové dráhy. Z důvodů nesymetrie gravitačního pole Měsíce totiž hrozí nebezpečí pádu družice na jeho povrch. Kdyby se některý z těchto manévrů neuskutečnil, sonda se zřítí během dvou dnů.
Zdroj: Tisková zpráva z NASA Ames Research Center ze dne 28. ledna 1999.

29.01.1999 00:00 redakce II Hvězdy

Detaily okolí vzdálených hvězd

Tým astronomů kolem Billa Danchiho z Kalifornské univerzity získal pomocí nové pozorovací techniky snímky zachycující dosud nevídané detaily blízkého okolí dvou vzdálených hvězd. Jejich technika spočívá v "rozkouskování" primárního zrcadla10m dalekohledu Keck I pomocí masky umístěné před sekundárním zrcadlem na 21 malých 35cm "dalekohledů" a v následné interferometrii takto pořízených snímků. V blízkosti hvězdy CW Leo objevili obrovské chuchvalce uhlíkatého prachu, které hvězda z nepříliš jasných příčin vyvrhuje a byli schopni sledovat pohyb těchto oblaků. Rychlost jejich pohybu určili na 10 km/s. Hvězda CW Leo se nachází ve vzdálenosti 450 světelných roků od Země, hvězda MWC 349A dokonce 3 600 sv.r. Podle autorů by nová technika měla být schopna přímo pozorovat planety velikosti Jupitera u vzdálených hvězd.
Zdroj: WWW stránka týmu astronomů ze dne 6. ledna 1999.

28.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Gamma-záblesk poprvé "živě"

Vůbec poprvé se podařilo astronomům získat snímky optického protějšku záblesku gamma záření. Stalo se tak u zábleskuz 23. ledna 1999. Záblesk byl jako obvykle detekován přístrojem BATSE na družici Compton GRO. Počítač okamžitě určilpřibližnou pozici zdroje a předal ji koordinované pozemské síti dalekohledů. Pouhých 22 sekund poté se jeden z dalekohledů této sítě, dalekohled ROTSE v Los Alamos, zaměřil na určenou pozici a detekoval zde novou jasnou hvězdu. Po dalších pětisekundách dosáhl záblesk svého maximu, které v optickém oboru činilo 9. magnitudy. Satelit Beppo-SAX určil přesnoupozici zdroje a následující noc byla z pozorování Keckova 10m dalekohledu určena vzdálenost zdroje, která činí 9 miliardsvětelných roků.
Zdroj: NASA Press Release 99-8 ze dne 27. ledna 1999.

27.01.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Návrhy na nové sondy

V rámci programu MIDEX (Medium-class Explorer) vybrala NASA z 35 návrhů pět, které projdou další fází vývoje, a zekterých budou v září vybrány dva projekty pro zařazení do tohoto programu. Jejich start by poté měl proběhnout v letech2003 a 2004. Mezi vybranými návrhy jsou sonda pro výzkum gamma-záblesků skládající se ze tři dalekohledů, infračervenýdalekohled, který by měl provést přehlídku oblohy se 1000x lepší citlivostí než předchozí mise, dalekohled pro přesné změřenípozic a jasností 40 miliónů hvězd, 4 družice pro studium elektrických spojení mezi zemskou ionosférou a magnetosférou a sluneční dalekohled pro studium slunečního větru a koronárních výbuchů.
Zdroj: NASA Press Release 99-7 ze dne 26. ledna 1999.

25.01.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Je Pluto planeta?

V poslednich dnech se stále více hovoří o tom, zda Pluto ztratí či neztratí status planety. Nedávno zveřejněná stránka 3. odděleníMezinárodní astronomické unie (IAU Division III.) se tomuto tématu podrobně věnuje. Otázka vyvstala se stále rostoucímpočtem objevených trans-neptunských těles, tedy objektů tzv. Kuiperova pásu, kterých k 30. prosinci bylo již 84 ks. Pluto jetotiž svými charakteristikami podobné spíše těmto tělesům než ostatním planetám Sluneční soustavy.IAU nikdy oficiálně nedefinovala, co je to planeta, a akceptování 9 planet ve Sluneční soustavě je spíše historickou praxí. Podleněkterých navržených kritérií Pluto planetou je, podle některých není. Konečné rozhodnutí stále ještě nepadlo.
Zdroj: The status of Pluto ze dne 30. prosince 1998, updatováno 24. ledna 1999.

22.01.1999 00:00 redakce II Sluneční soustava

Raketa CAPER do magnetosféry

Sondážní raketa Cleft Accelerated Plasma Experimental Rocket (CAPER) vypravená NASA vzlétla 20. ledna z oblastiAndoya v Norsku. Během 20min letu dosáhla výšky 1 360 km (o 20 km více než se předpokládalo) a poté přistála pravděpodobně na polární led v blízkosti stanice Longyearbyen. Cílem projektu CAPER byl výzkum té částizemské atmosféry, která je přímo vystavena slunečnímu větru. V průběhu letu prolétla raketa několika polárními zářemi a skrzoblast obsahující intenzivní elektrická pole a vysoce urychlené ionty. V kombinace s daty pořízenými sondami Polar a ACE byzískaná data měla přispět k lepšímu pochopení zemské atmosféry a kosmického "počasí" v nejbližším okolí Země
Zdroj: NASA Space Science News ze dne 21. ledna 1999.

21.01.1999 00:00 redakce II Ostatní

Nová super-kamera na ESO

Nová super kamera s více než 67 milióny obrazovými elementy byla uvedena do provozu na Evropské jižní observatoři (ESO)v La Silla v Chile. Kamera, která je výsledkem spolupráce několika institucí, byla nainstalována v prosinci 1998 v Cassegrainověohnisku 2,2m dalekohledu. Tzv. Wide Field Imager (WFI) je mozaikou osmi CCD detektorů s vysokou citlivostí od ultrafialové až po infračervenou oblast spektra, přičemž každý z nich má 2 046 x 4 098 pixelů. Celý WFI se skládá z 8 184 x 8 196 = 67 076 064 pixelů se zorným polem větším než 30 úhlových minut. Rozlišovacíschopnost kamery je 10 000 krát větší než rozlišovací schopnost lidského oka. Prvními uvolněnými snímky pořízenýmitouto kamerou jsou snímky galaxie NGC 253 a Měsíce.
Zdroj: ESO Press Release ze dne 15. ledna 1999.

12.01.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Raketa Roton C9

Společnost Rotary Rocket Comp. vyvíjí pilotovanou komerční raketu Roton C-9, která je určena pro rychlý a rutinní přístup na oběžnou dráhu pro dvoučlenou posádku a náklad. Jedná se o plně znovupoužitelnou jednostupňovouraketu, která by měla vynést na nízkou oběžnou dráhu a zpět na Zemi náklad do 3 500 kg za cenu 7 miliónů US$ za jeden start. Kontrolované, měkké přistání bude zajišťovat samorotojící rotor umístěný na horním konci rakety a raketové motorky.Raketa bude vysoká 21 m a široká 7 m. Při startu bude posádka vystavena maximálnímu přetížení 4 g, při přistání 8 g.
Zdroj: Web firmy Rotary Rocket Comp.

11.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Detailní struktura galaxie M87

Pomocí rádiového dalekohledu VLA odhalili vědci poprvé v historii detaily větších struktur, které byly objeveny v galaxii M87už před půl stoletím. Analýza snímků ukazuje, že astronomové budou muset poopravit své představy ohledně toho, co způsobujeemise rentgenového zážení v jádrech mnoha galaktických kup. Na snímcích byly objeveny dva laloky tvaru bubliny o průměruvíce než 200 000 světelných roků, které vyzařují rádiové vlny. Tyto laloky leží uvnitř oblasti známé emisí rentgenového záření.Rádiové jety naznačují, že energie, dodávaná do oblasti z černé díry v jádře galaxie, převyšuje energii vyzářenou v rentgenovémoboru. Galaxie M87 se nachází ve vzdálenosti 50 miliónů světelných roků a je největší ze stovek galaxií v kupě v Panně.
Zdroj: National Radio Astronomy Observatory Press Release ze dne 7. ledna.

08.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

Skrývají galaktičtí "duchové" temnou hmotu?

Galaktičtí "duchové" jsou galaxie, které obsahující velmi malé množství hvězd a jsou obklopeny hustým halem neviditelné hmoty. Po analýze 43 galaxií, které se i v těch nejvýkonějších dalekohledech jeví jako mlhavé obláčky, a ve skutečnosti obsahují vysokéhustoty hmoty, se astronom John Kormendy z Havajské university domnívá, že by právě takové galaxie mohly významně přispívatk dlouho hledané tzv. temné hmotě. Jeho závěry jsou v souladu s objevy týmu, který pomocí HST sledoval galaxii NGC5907.Tato galaxie je vzdálena 40 miliónů sv. r. a přesto v ní HST během 10h expozice nalezl jenom málo hvězd. Zdá se, že je zdevysoká koncentrace bílých trpaslíků.
Zdroj: Florida Today ze dne 8. ledna.

07.01.1999 00:00 redakce II Vzdálený vesmír

HST pozoroval Prstencovou mlhovinu

Hubbleův kosmický dalekohled poskytl dosud nejostřejší pohled na nejznámější planetární mlhovinu, mlhovinu M57, zvanou Prstencová mlhovina. Snímky odhalily, že "prstenec" je ve skutečnosti válcem plynu a pouze díky jehoorientaci vůči nám jej vidíme jako ovál. Podpořily tak novější hypotézu o tvaru planetárních mlhovin. Snímky také odhlalilymalá temná oblaka prachu uvnitř plynného prstence. Ty nebyly dosud pozorovány vůbec. Ukazuje se, že tato oblaka nejsourozloženy rovnoměrně v celé mlhovině, ale pouze na vnějším plášti válce. Mlhovina M57 se nachází ve vzdálenosti 2000 světelných roků a má průměr kolem jednoho světelného roku.
Zdroj: STScI Press Release ze dne 6. ledna.

06.01.1999 00:00 redakce II Kosmonautika

Mars Polar Lander odstartoval

Další americká sonda určená pro výzkum Marsu, sonda Mars Polar Lander, úspěšně odstartovala na svou pouť k tétoplanetě v neděli 3. ledna, hned během prvního dne startovacího okna. První a druhý stupeň rakety Delta II vynesly sondu na oběžnou dráhu Země, zážeh třetího stupně, který nastal asi 1,5 hodiny po startu, poslal sondu na meziplanetární dráhu. Sondapoletí k Marsu po tzv. trajektorii typu 2, což znamená oblouk 180 stupňů kolem Slunce. Cílem sondy je přístání na povrchu Marsu v blízkosti jižního pólu mezi 73 a 76 stupněm jižní šířky. V následujících dnech bude pozemní kontrola testovat jednotlivésystémy sondy. Další korekce dráhy je naplánována na 18. ledna
Zdroj: JPL Press Release ze dne 3. ledna.

16.12.1998 00:00 redakce II Kosmonautika

Endeavour přistál

Americký raketoplán Endeavour STS-88 dnes před 4. hodinou SEČ úspěšně přistál na Floridě a ukončil tak první montážní misi Mezinárodní kosmické stanice. Jednalo se o desáté noční přistání v historii letů raketoplánů. Po opuštění základní částistanice v neděli, posádka raketoplánu vypustila v pondělí na oběžnou dráhu argentinskou 300 kg vážící družici SAC-A. Družiceje vybavena 5 experimenty, jeden z nich např. slouží ke sledování pohybů velryb u pobřeží Argentiny. Dále byla ještě vypuštěnadružice MightySat (kolem 350 kg), která patří vojenskému letectvu a bude sloužit k otestování některých nových technologií.
Zdroj: International Space Station home page.

předchozí 1 …524 525 526 527 528 529 530 …533 následující