24. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 3. června v 5:41 SELČ. Počátkem týdne je v souhvězdí Lva. Hned v neděli ještě mezi Marsem a Regulem.

Planety
Merkur (kolem –1 mag) je za soumraku velmi nízko nad severozápadem, je třeba jej hledat už nejpozději kolem 22. hodiny. Venuše (–4,3 mag) je nejvýraznějším ráno opravdu jen při obzoru a je vidět jen díky velmi vysoké jasnosti. Mars (1,4 mag) je večer nad západním obzorem v ne nijak závratné výšce, ale stále dobře viditelný ve společnosti podobně jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Jupiter (–1,9) mag už je nepozorovatelný a přesouvá se směrem do konjunkce se Sluncem, takže koncem týdne se objeví v koronografu SOHO. Saturn (1,1 mag) už začíná být brzy nad ránem docela dobře viditelný. Uran (5,8 mag) je zatím ráno nepozorovatelný. Neptun (7,9 mag) je hned vedle Saturnu, ale jen obtížně viditelný.

Aktivita Slunce byla vysoká, ale nyní se opět snížila. Aktivních oblastí se skvrnami je několik, ale pouze v jediné je šance na větší erupce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Ačkoli jev zvaný Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) je na pomezí kosmu a počasí, všímají si ho každoročně kolem leotního slunovratu i astronomové. Objevují se v době, kdy běžná oblaka jsou již tmavá a nad nimi září vysoko ležící jemné struktury stříbřitých vlnkovitých oblak ve výškách asi 80 km, ještě nasvícené Sluncem ležícím nepříliš hluboko pod obzorem. K jejich pozorování je večer nejvhodnější čas mezi 22. a 23. hodinou a nad ránem přibližně po 2:30.

Kosmonautika a sondy

Ve čtvrtek 5. června se odehrál další pokus o přistání na Měsíci. V případě japonské společnosti ispace šlo už o druhý pokus a druhý neúspěch sondy Hakuto-R. Přistávací manévr první mise skončil v roce 2023 dopadem na povrch z výšky asi 500 metrů a selhání při druhém pokusu se ještě musí prověřit, ale signálu po předpokládaném čase dosednutí jsme se nedočkali. Podle informací od ispace došlo k desynchronizaci výškoměru a času a tím k dopadu ve velké rychlosti na povrch.

Netrvalo dlouho a sotva proběhl testovací let IFT-9 Super Heavy Starship, už se čile chystá další IFT-10. Nosič B16 už má za sebou čtvrteční statický zážeh.

Rakety Falcon 9 nyní startují v rychlém sledu, většinou s družicemi Starlink. Během května tento nosič vykonal 17. startů a brzy proběhne jeho 500. start. Zatím to vychází na misi se Starlinky 12-24.

Ještě předtím se ale 10. června plánuje start mise Axiom-4 se čtyřčlennou posádkou na ISS. Jedná se o misi soukromé společnosti a na palubě jsou tedy buď vesmírní turisté nebo jiní astronauti placení z vládních zdrojů jednotlivých států. Podobně se uvažuje o misi Aleše Svobody. V aktuální posádce jsou kromě bývalé astronautky NASA Peggy Whitson také Polák Sławosz Uznański-Wiśniewski, Maďar Tibor Kapu a Ind Shubhanshu Shukla. Sławosz má tedy stejný osud jako náš Aleš Svoboda, tedy jako člen záložní skupiny astronautů Evropské vesmírné agentury, ale jeho mise se podaří už letos. Tibor je vybrán v rámci maďarského kosmického programu a Shubhanshu byl vybrán v rámci Indické vesmírné agentury, jež připravuje lety své vlastní pilotované lodi Gaganján. Peggy je se 675 dny v kosmu nejzkušenějším občanem USA v letech do vesmíru. Má za sebou tři dlouhodobé mise v rámci NASA a jeden krátkodobý let Axiom-2.

Výročí

10. června 940 (1085 let) se narodil perský astronom a matematik Abu al-Wafa' Buzjani. Je zmiňován, že jako první v arabském světě používal záporná čísla, vyrobil podrobné tabulky goniometrických funkcí a zavedl sekans a kosekans. Je znám jako první, kdo si postavil zední kvadrant k měření polohy objektů na obloze. Jeho dílo zahrnuje knihy o sférické trigonometrii, palnetární teorii a určení směru do Mekky (významné pro islámské věřící).

14. června 1975 (50 let) byla vypuštěna sovětská sonda Veněra 10. 23. října 1975 se dostala orbitální část na oběžnou dráhu a na povrchu přistálo, které vysílalo po dobu 65 minut. Fotografie pořízené sondou ukazují ploché kameny, mezi nimiž byla patrná ztuhlá láva nebo jiné zvětralé kameny.

15. června 2005 (20 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Detailně tyto měsíce fotografovala sonda New Horizons, při průletu kolem Pluta v roce 2015.

15. června 2000 (25 let) se od vesmírné stanice Mir odpojila kosmická loď Sojuz TM-30 s posádkou Sergej Zaljotin a Alexandr Kaleri. Jednalo se o poslední posádku na palubě stárnoucí, tehdy čtrnáctileté, ruské vesmírné stanice. Měla za úkol provést základní opravy a připravit stanici k návštěvám turistů, ke kterým pak ale nikdy nedošlo a stancie zanikla v roce 2001 v atmosféře.

Výhled na příští týden 

• Měsíc a planety na ranní obloze
• Výročí: William Parsons 

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).