24. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Venuše se dá vidět na denní obloze. Večer končí viditelnost Merkuru. Ráno jsou za svítání nad jihem Saturn s Jupiterem a nad jihovýchodem Mars. Mezitím, co se jeden stupeň rakety Falcon 9 vracel z mise DM 2 Crew Dragonu, další již popáté přistál na mořské plošině, to se dosud žádné raketě nepodařilo. Před 45 lety odstartovaly Veněry 9 a 10 k Venuši a před 395 lety se narodil Giovanni Domenico Cassini.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 13. června v 8:24 SELČ. V noci na pondělí se Měsíc po úplňku pohybuje nízko v souhvězdí Střelce a blíží se Jupiteru. V úterý 9. června nad ránem vytvoří s oběma velkými planetami trojúhelníkové seskupení. Ze zákrytů hvězd Měsícem by mohlo zaujmout ráno 12. června, kdy před půl pátou ranní před východem Slunce nejprve asi ve 4:10 SELČ zpoza neosvětlené části vystoupí hvězda tau 1 Aqr (5,7 mag) a poté asi ve 4:35 se schová tau 2 o jasnosti 4 mag. 13. června nad ránem je Měsíc poblíž Neptunu a Marsu, které budou ve vzájemné konjunkci.
Planety:
Venuše (−4 mag) je vidět jen na denní obloze, ale brzy se vynoří na ranní obloze jako Jitřenka. Merkur (asi 1 mag) již zeslábl a jeho pozorovatelnost rychle skončí. Mars (−0,2 mag), Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,6 mag) můžeme pozorovat nejlépe ráno za svítání. Vzájemná konjunkce planety Mars a Neptun, kterou doprovodí i Měsíc v poslední čtvrti, bude k vidění v sobotu 13. června. Mars a Neptun budou od sebe 1,5 stupně, k pozorování by měl stačit větší triedr.
Aktivita Slunce se zvýšila, pokud to můžeme posoudit podle počtu skvrn, které se na jeho povrchu dají pozorovat. Pěkná skupina skvrn se vynořila ve středu 3. června a byla viditelná i o víkendu. To už je slušné, protože obvykle skvrny zatím hned mizí. Samotná erupční aktivita je ale velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.
Kosmonautika
4. června uplynulo 10 let od prvního startu rakety Falcon 9. Ta se v průběhu let proměnila a výrazně vylepšila a její první stupně se naučily přistávat. Minulý týden, 3. června, byl proveden další, již 85. start úspěšný start. Raketa Falcon 9 vynesla na oběžnou dráhu dalších 60 družic sítě Starlink a první stupeň přistál už popáté, což se dosud žádnému nepodařilo. Již jsme zažili několikrát, že nějaký stupeň letěl popáté, ale dosud se nezdařilo i páté úspěšné přistání. Mezitím, co se do přístavu dostala plošina Of Course I Still Love You s prvním stupněm z mise DM-2 lodi Crew Dragon, na moři už dosedl další stupeň na plošinu Just Read The Instructions, což je zároveň po vylepšení premiéra této plošiny v Atlantiku. Obě poloviny aerodynamického krytu byly vyloveny z moře a jeden vypadá nepoškozený.
Autor: SpaceX
Výročí
8. června 1625 (395 let) se narodil italský astronom známý ze svého působení v Paříži, Giovanni Domenico Cassini. V roce 1665 oznámil jako jeden z prvních pozorování Velké červené skvrny na povrchu Jupiteru. Pozoroval také rotaci Marsu a Jupiteru (u něj popsal v roce 1690 diferenciální rotaci atmosféry). U Saturnu objevil čtyři měsíce: Japetus a Rheu (1671, 1672), Tethys a Dione (1684). Správně popsal periodické změny jasu Japeta, jako výskyt tmavé skvrny na jeho povrchu (dnes Cassini Regio). V roce 1675 popsal mezeru v Saturnově prstenci (Cassiniho dělení). V roce 1672 měřil s kolegou z Francouzské Guayány paralaxu Marsu a poprvé tak určili přibližně rozměr Sluneční soustavy. V roce 1683 správně vysvětlil povahu zvířetníkového světla (kdo by nechtěl zažít zvířetníkové světlo „nejen“ z centra Paříže...). Z popisu je zřejmé, že Cassini dokonale využil možností své doby a tehdy nově vynalezeného dalekohledu, který v jeho době dosahoval obludně velkých rozměrů.
8. června 1965 (55 let) odstartovala sovětská sonda Luna 6. Podobně jako Luna 5, měla v plánu měkké přistání na povrchu Měsíce, ovšem dopadla ještě hůře, než Luna 5, která alespoň tvrdě dopadla na měsíční povrch. Luně 6 se totiž nevypnul urychlovací motor pro cestu k Měsíci a ta tedy kolem něho pouze proletěla.
8. června 1975 (45 let) odstartovala sovětská vesmírná sonda Veněra 9. 22. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši v oblasti Beta Regio. I přes chlazení dokázalo pracovat necelou hodinu. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny s malými známkami eroze. Teplota v místě přistání byla kolem 455 °C a tlak 85 atmosfér. Veněry 9 a 10 fotografovaly pouze polovinu panoramatu okolí, protože krytka druhého fotoaparátu obou sond neodpadla. Přesto šlo o úspěch.
10. června 940 (1080 let) se narodil perský astronom a matematik Abu al-Wafa' Buzjani. Je zmiňován, že jako první v arabském světě používal záporná čísla, vyrobil podrobné tabulky goniometrických funkcí a zavedl sekans a kosekans. Je znám jako první, kdo si postavil zední kvadrant k měření polohy objektů na obloze. Jeho dílo zahrnuje knihy o sférické trigonometrii, palnetární teorii a určení směru do Mekky (významné pro islámské věřící).
14. června 1975 (45 let) odstartovala sovětská sonda Veněra 10. 23. října 1975 přistálo přistávací pouzdro na Venuši. Pouzdro dokázalo pracovat 65 minut. Fotografie pořízené sondou ukazují ploché kameny mezi nimiž byla patrná ztuhlá láva nebo jiné zvětralé kameny.
Výhled na příští týden
- Měsíc ve dne zakryje Venuši
- Výročí: měsíce Pluta Nix a Hydra
- Výročí: opuštění stanice Mir
- Výročí: William Parsons
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).