43. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 21. října v 14:25 SELČ. Na večerní oblohu se bude dostávat jen pomalu, bude to svědčit hledání komet na ještě tmavé obloze.

Planety
Merkur (kolem –0,2 mag) je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný.
Venuše (–3,9 mag) je ráno velmi nízko nad východním obzorem, ale díky její velké jasnosti je stále ještě snadno viditelná alespoň během svítání.
Mars (1,5 mag) je úhlově blízko Merkur i Slunci a je nepozorovatelný.
Jupiter (–2,3 mag) je ráno velmi vysoko jihem.
Saturn (0,8 mag) má velmi dobré podmínky viditelnosti v první polovině noci a pohled na jeho velmi tenký prstenec je neopakovatelným zážitkem.
Uran (5,6 mag) je 4 stupně pod Plejádami. Přestože na tmavé obloze je vidět i pouhým okem, k jeho nalezení nejprve použijte mapu z webu pro pozorovatele CzSkY.cz a triedr.
Neptun (7,8 mag) je poblíž Saturnu, takže stačí popojet dalekohledem necelé čtyři stupně doleva a jedna z hvězdiček namodralé barvy by měl být on. K ověření polohy využijte mapu.

Aktivita Slunce je nízká, ale když nás zasáhla slabá oblaka plazmatu vyvržená v minulém týdnu, nestačili jsme se v sobotu večer divit poměrně jasné polární záři. V krátkých epizodách trvajících desítky sekund předvedla i rychle se měnící zelenou záři a dlouhé minuty svítící pruhy červené barvy. Navíc oboje bylo v tmavých lokalitách vidět i pouhým okem. Jestli se něco bude dít si můžete číst anglicky na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO.

Kometa C/2025 A6 (Lemmon) je nyní slabě viditelná pouhým okem. Pokud se vydáte do tmavých míst a směrem na severozápad nebude město, spolehlivě si jí všimnete jako slabé mlhavé skvrny možná i mírně protáhlého tvaru. Má výrazný prachový ohon a slabší iontový, který je na fotografiích modrý. V triedru je délka ohonu jen asi jeden až dva stupně, ale na fotografiích má nejméně 15°. Kometa už moc nezjasní a tento týden je i poslední s tmavou večerní oblohou, takže je třeba využít každé drobné vyjasnění, kterých asi moc nebude. Mapu k vyhledání nabízí server czsky.cz.

Druhá pěkně viditelná, byť výrazně menší a slabší, je kometa C/2025 R2 (SWAN). Večer se den po dni zvedá výš a výš nad obzor. I díky tomu bude snadno viditelná triedrem jako mlhavá kulička bez ohonu. Její iontový ohon je velmi nenápadný a těžko zachytitelný i na fotografiích. Na czsky.cz je mapka k jejímu hledání.

Na 22. říjen připadá také maximum meteorického roje Orionid. Ten je lákavý tím, že můžeme vidět hmotu, kterou uvolnila Halleyova kometa. Protože meteory vyletují zdánlivě ze souhvězdí Oriona, které je nejvýše až ráno, je optimální doba k jejich pozorování až v druhé polovině noci. Pokud tedy spatříme lidově řečeno „padající hvězdu“ a její směr bude zdánlivě z Oriona, je velká šance, že šlo o částici nejznámější komety, která právě shořela v atmosféře. Dobrým poznávacím znamením je také jejich velká rychlost a občas zanechají i stopu. Za hodinu se dá v maximu vidět asi 20 meteorů.

V neděli 26. října nastane okamžik, kdy se hodiny posunou z 3:00 SELČ na 2:00 SEČ. Vrátí se tedy běžný čas 15. poledníku, na kterém žijeme, tedy klasický Středoevropský čas, nikoli zimní, jak jistě opět uslyšíme. Pro zimní období je tento čas mnohem vhodnější, především ráno. Nesporné výhody letního času zabíjí fakt, že je nesmyslně zaváděn o měsíc dříve a rušen později, takže lidé v době změny nevstávají do světla a na biorytmy to má mnohem větší vliv. Zavedením o měsíc později na jaře by se většině lidí ulevilo a možná by změny byly akceptovatelné.

Kosmonautika a sondy

Tento týden patří největší akci na poli kosmonautiky u nás – Czech Space Week. Firmy mohou získat informace, jak lépe využít družicová data nebo jak navázat své aktivity na kosmický průmysl. Také veřejnost je zapojena. Rozhodně doporučujeme se zastavit na některé z akcí.

Parádní let Super Heavy Starship během testovací mise IFT-11 byl tou nejlepší tečkou za vývojovou verzí druhé generace těchto raketových nosičů a kosmických lodí. Přes zjevné potíže s vybuchováním Starship a další chyby, které testování pochopitelně provází, dospěl tento neuvěřitelně velký raketový systém do stavu, kdy je naděje, že bude opravdu využitelný k letům na Měsíc a případně i dál do kosmu. Raketa Super Heavy (stupeň B15) letěla úspěšně už podruhé, protože předtím byla zachycena behěm osmého letu zpět na startovní věži. Také 24 z 33 Raptorů bylo použitých podruhé. Vše šlo hladce a nosič krásně dokázal viset nad přesně určenou oblastí Mexického zálivu kousek od pobřeží a místa startu. Starship (výrobní exemplář S38) bezchybně prošla testováním vypuštění maket družic a sestupem do Indického oceánu poblíž Austrálie. Opět se testovalo, kolik dlaždic tepelné ochrany ještě může chybět a další vylepšení. Přesto Starship opět perfektně dosedla na přesně určené místo, kde už čekala bóje s kamerou i drony, které přistání natočily.

Na webu Kosmonautix.cz si rozhodně přečtěte Kosmotýdeník, pokud se chcete podrobně dozvědět, jak nově přispěly evropské družice SWARM k pochopení zemské magnetosféry, toho jak vzniká a jak interaguje se slunečním větrem.

Tento týden si nenechme ujít start nové zásobovací lodi HTV-X, která je nástupcem předchozích japonských nákladních lodí u ISS.

Výročí

20. října 1970 (55 let) odstartovala na oblet Měsíce bezpilotní kosmická loď Zond 8. Start k Měsíci zajistila raketa Proton K s urychlovacím Blokem D. Kosmická loď proletěla kolem Měsíce, pořizovala fotografie a přistála 27. 10. na hladině Indického oceánu. Jejím letem byl zároveň ukončen program bezpilotních obletů Měsíce. Sověti už pak pilotovanou misi k Měsíci nevyslali.

22. října 1905 (120 let) se narodil americký fyzik a objevitel rádiového záření z centra Mléčné dráhy Karl Guthe Jansky. Ve své době objev nezaznamenal velký ohlas, protože radioastronomie byla skutečně v plenkách, ale dnes to vnímáme jako velmi významný objev záření z oblasti galaktické supermasivní černé díry.

22. října 1975 (50 let) se na oběžné dráze kolem Venuše usadila oběžná část Veněry 9 a přistávací pouzdro úspěšně dosedlo a vysílalo z povrchu. Orbiter se zároveň stal první umělou družicí Venuše. Přistávací modul pořídil první černobílé snímky povrchu, byť se odstřelilo jen víčko jedné z kamer a naměřilo teplotu kolem 455 °C a tlak 85 atmosfér.

24. října 1960 (65 let) došlo k jedné z nejhorších havárií v historii raketové techniky, tzv. Nedělinově katastrofě. Kvůli ignorování bezpečnostních postupů i nešťastnému postupu došlo ke smíchání vysoce hořlavé směsi paliva a okysličovadla. Následně došlo k silné explozi balistické rakety R16. Pravidla porušil i nejvyšší velitel strategických raketových vojsk SSSR Mitrofan Ivanovič Nedělin a zahynul spolu s minimálně 125 dalšími lidmi. Katastrofa zůstala navždy největší tragédií v oblasti kosmonautiky a raketové techniky a zároveň smutným mementem lidské pýchy, spěchu a ignorování nebezpečí.

25. října 1975 (50 let) zopakovala úspěch své jmenovkyně i orbitální a přistávací část Veněry 10. Zajímavostí je, že také druhé přistávací pouzdro pořídilo snímky pouze poloviny panoramatu, protože i této sondě neodpadlo krycí víčko jedné z kamer.

Výhled na příští týden 

Výročí: Edward P. Ney

Výročí: Gary Hug

Výročí: objev planetky Hidalgo

Výročí: Angeline Stickney

Výročí: Harlow Shapley

Výročí: trvalé osídlení ISS

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).