Články

Vyhledávání v článcích

01.12.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Venuše ve zcela novém světle

Planeta Venuše vypadá v rentgenovém záření podobně jako ve viditelném světle, tedy tvoří opět srpek v závislosti na vzájemné poloze Slunce, Venuše a Země, ale je zde i řada rozdílů. Zjistili to astronomové pozorující tuto planetu pomocí dalekohledu Chandra vůbec poprvé v historii v tomto oboru elektromagnetického spektra. Zatímco ve viditelném světle je srpek planety osvětlený rovnoměrně s nejjasnější částí blízko středu, v oblasti rentgenového záření je srpek jasnější na okrajích. Zcela jiný je původ obou složek záření. Ve viditelném světle je pozorováno záření, které se odráží od husté oblačnosti ve výškách mezi 50 a 70 km. Rentgenové záření je způsobeno fluorescencí. Sluneční rtg. záření dopadá do planetární atmosféry, přičemž uvolňuje elektrony z vnějších hladin atomů a tím je excituje do vyšších energetických stavů. Tyto atomy se téměř okamžitě vrací do základního energetického stavu za současného vyzáření fotonů v rtg. oblasti spektra. Většina rtg. záření Venuše je způsobena fluorescencí atomů kyslíku a uhlíku ve výškách mezi 120 a 140 km nad povrchem. Díky tomu se planeta jeví jasnější na okrajích, protože je zde tohoto materiálu více. Pozorování se uskutečnila v lednu letošního roku.
Zdroj: NASA Press release 01-236 ze dne 29. listopadu
PK

29.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Sto tisíc snímků MGS

Mars Global Surveyor (MGS) odstartoval ze Země 7. října 1996 a téměř přesně pět let poté, tj. 5. října 2001, odeslal zpět 100000. snímek rudé planety. Na oběžné dráze Marsu operuje od 12. září 1997. Počet snímků i množství dat už velmi výrazně přesáhlo čísla, kterých dosáhly například slavné sondy Viking 1 a 2. Ty v letech 1976 až 1980 poslaly dohromady na Zemi přibližně 55000 obrázků a celkem 70 GB dat. Objem dat pořízených kamerou MOC (Mars Orbital Camera) na sondě MGS už dosáhl hodnoty 163 GB po dekomprimaci. Jubilejní snímek zachycuje oblast Cyane Sulci, což je skupina horských hřebenů nacházejících se severovýchodně od hory Olympus Mons. V atmosféře planety jsou stále ještě patrné dozvuky několika obřích prachových bouří, které zasáhly Mars v období mezi červencem a říjnem. Snímek je proto méně kontrastní. Zaznamenaná oblast má průměr kolem 1,5 km.
Zdroj: Malin Space Science Systems ze dne 20. listopadu
PK

28.11.2001 00:00 Pavel Suchan Světelné znečištění

Poslanecká sněmovna projednala Zákon o ovzduší

Poslanecká sněmovna dnes projednala Zákon o ovzduší (sněmovní tisk 912)ve druhém čtení. K tématu světelného znečištění byl podán jeden pozměňovacínávrh, a to podle přání astronomů (autor Jan Hollan) zpřesnění definice světelného znečištění. Je to tedy pozměňovacínávrh v dobrém směru. Zákon bude projednán ještě ve třetím čtení, kdyPoslanecká sněmovna bude o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat -tedy i o tomto. Pokud projde, bude zákon z hlediska světelného znečištěnídostatečný. Pokud by neprošel, i tak nastane posun v našem zákonodárstvívzhledem ke světelnému znečištění. Třetí čtení je v programu právěprobíhající schůze Poslanecké sněmovny pod bodem 122, který přijde na řadukolem 7.12.2001.

Dnes také proběhla schůzka J.Grygara, J. Palouse a P.Harmance spředsedou Senátu Petrem Pithartem k podpoře zákona o ovzduší a světelnéhoznečištění v něm.

Usnesení VSRŽP k tisku 912/0
Usnesení VSRŽP k tisku 912/0 - Word
Pavel Suchan.

28.11.2001 00:00 Pavel Koten Exoplanety

Atmosféra exoplanety

Hubble Space Telescope (HST) umožnil astronomům vůbec poprvé v historii pohled na atmosféru planety obíhající jinou hvězdu než je naše Slunce. Astronomové využili toho, že planeta každého 3,5 dne projde přes disk mateřské hvězdy, aby pomocí spektrografu STIS na HST detekovali její atmosféru. Při analýze získaných spekter byly zaznamenány stopy sodíku vzniklé při průchodu světla hvězdy planetární atmosférou. Ačkoliv i v atmosféře samotné hvězdy se nachází sodík, přístroj STIS naměřil větší množství sodíku než produkuje hvězda. Množství zjištěného sodíku je menší než se předpokládá pro planety Jupiterova typu, což vede k domněnce, že vysoká oblaka v planetární atmosféře blokují část světla hvězdy. Hvězda HD 209458 leží v souhvězdí Pegasa ve vzdálenosti 150 světelných roků a v roce 1999 u ní byla objevena planeta s odhadovanou hmotností 70% hmotnosti Jupitera. Planeta obíhá extrémně blízko své hvězdy, která ji ohřívá na teplotu 1100 C. Astronomové plánují další pozorování planetární atmosféry a hodlají se zaměřit na jiné části spektra a pokusit se o detekci metanu, vodních par, draslíku a dalších chemických prvků.
Zdroj: STScI Press release ze dne 27. listopadu
PK

15.11.2001 00:00 Štěpán Kovář Ostatní

Soutěž Life in the Universe skončila

13.11.2001:Česká astronomická společnost byla garantem a pořadatelem národního kolaevropské soutěže Life in the Universe. Přestože byla vyhlášena v dostipozdním termínu, přišlo do soutěže během tří týdnů přes 90 soutěžních prací.Hodnotící komise vybrala 4 práce, které postoupily do evropského kola,které se konalo od 7. do 10. listopadu 2001 ve švýcarském CERN. Nikdo z násnepředpokládal, že by vzhledem k tak krátkému termínu, který měli češtístudenti na vypracování, se mohl některý z našich projektů probojovat dofinále. O to více jsme byli mile překvapeni, ze Česká republika se do finálesoutěže zásluhou nejmladší členky naší výpravy Veroniky Janákovédostala.
V sobotu od 19 hodin proběhla ceremonie udělování cen. Program, kde nechyběltelemost do americké SETI, vysílaní přes Internet ani dotazy na téma život vkosmu (ty se mohly podávat přímo v sále nebo přes Internet) vyvrcholiludílením cen. Veronika Janáková z Frenštátu pod Radhoštěm získala spolu sdalšími osmi třetí cenu. Odměnou byla nádherná publikace Hledáni nekonečna ašvýcarské hodinky.
Obrazovou reportáž přineseme v příštích Kosmických rozhledech a během několika málo dnů i nahttp://mladez.astro.cz.Výsledky soutěže jsou na http://www.lifeinuniverse.org/Winners.html
Štěpán Kovář

13.11.2001 00:00 Luděk Vašta Sluneční soustava

Snímky Saturna v rozmezí 11 měsíců

Někdy se díváme na Saturnovy prstence z velkého nadhledu (podhledu), jindyje zase vidíme jako uzoučkou linku, když je naše Země ve stejné rovině jakoprstence Saturna. Michał Kałuzny z Polska pořídil dva snímky Saturna vrozmezí jedenácti měsíců a můžete se sami přesvědčit, jak se za tuto dobuzměnil jeho vzhled v dalekohledech, sklonprstenců.

12.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Výprava k Plutu dostala zelenou,

zatímco záchranný člun pro kosmickou stanici prozatím ne. Americký Kongres schválil rozpočet kosmické agentury NASA pro příští rok. NASA dostane 14,8 miliardy dolarů, což je o 0,5 miliardy více než v roce letošním. Američtí zákonodárci přímo určují, na které projekty budou schválené prostředky věnovány. Dostalo se tak na vědeckou i laickou veřejností požadovanou výpravu k Plutu, jediné planetě, kterou zatím nenavštívila žádná kosmická sonda. V roce 2002 dostane tento projekt 30 miliónů dolarů na výběr vhodného návrhu a začátek jeho realizace. Zato nejistý stav financování Mezinárodní kosmické stanice způsobený překročením nákladů způsobil, že v rozpočtu se nepočítá se zahájením konstrukce záchranného člunu pro šestičlennou posádku. Kongres rozhodl, že toto by bylo v současné situaci předčasné. Tento člun společně s obytným modulem, který zatím také nedostal prostředky, je nezbytný pro další rozšíření kosmické stanice tak, aby na ní mohla pracovat šestičlenná posádka. Z dosavadní tříčlenné posádky je totiž úsilí 2,5 člena věnováno řízení a údržbě stanice a na vědecké experimenty, jeden z hlavních cílů výstavby stanice, tak prozatím nezbývá příliš času.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 8. listopadu
PK

08.11.2001 00:00 Pavel Koten Vzdálený vesmír

Optický protějšek gama záblesku

Záblesk gama záření, který detekovala 21. září družice HETE-2, má svůj optický protějšek. A nejen optický, družice totiž tento úkaz zaznamenala i v rentgenovém oboru spektra a následně byl pravděpodobně zachycen pomocí VLA i protějšek v rádiové oblasti. Gama záblesky jsou dosud velkou záhadou astrofyziky, protože není jasné, co způsobuje tyto jevy řadící se mezi nejmohutnější exploze ve vesmíru. Snad to jsou výbuchy obřích hvězd nebo srážky neutronových hvězd či černých děr. Ačkoliv se odehrávají poměrně často, i když nahodile, jejich protějšky v optickém oboru jsou mnohem méně časté. Zřejmě je to způsobeno tím, že se k nim dochází v oblastech hustého prachu a plynu, které jsou pro viditelné záření neprůhledné. A právě studium optických protějšků je velmi důležité pro pochopení těchto jevů, protože v optickém oboru spektra trvají obvykle delší dobu než v oboru gama. Protějšek výše zmíněného záblesku byl pozorován mj. i 5m dalekohledem na Mt. Palomar hned druhý den poté. Pozdější pozorování pomocí spektrografu tohoto dalekohledu umožnila změření rudého posuvu a následně i vzdálenosti objektu. Zdroj záblesku se nachází relativně blízko, 5 miliard světelných roků. Většinou se totiž jedná o vzdálenosti větší, někdy i více než 10 miliard sv. r. Družice HETE-2 pracuje na oběžné dráze už více než rok a jejím hlavním úkolem je detekovat tyto unikátní jevy a zároveň je přesně lokalizovat, což umožní následné zaměření pozemských dalekohledů.
Zdroj: NASA News release ze dne 7. listopadu
PK

07.11.2001 00:00 Pavel Koten Sluneční soustava

Pohled na dění pod sluneční skvrnou

Za pomoci přístroje MDI na palubě družice SOHO nahlédli vědci poprvé do oblasti pod sluneční skvrnou a zaznamenali zde vířivé toky plasmatu, které vytvářejí samoposilovací cyklus držící sluneční skvrnu pohromadě. Na první pohled se totiž zdá, že silná magnetická pole musí způsobit velmi rychlý rozpad slunečních skvrn. Pozorování ovšem ukazují, že tomu tak není, že sluneční skvrny existují týdny i déle. Už delší dobu je známo, že magnetické pole pod skvrnou "přiškrcuje" tok energie z vnitra Slunce. To způsobí, že materiál nad tímto "špuntem" chladne a houstne, v důsledku čehož se začne potápět rychlostí až 5000 km/h a do blízkosti středu skvrny proudí okolní plasma a magnetické pole. Hustší magnetické pole podporuje další ochlazování, které vede k ponoření dalšího plasmatu a tak se ustanoví samoobnovovací cyklus. Dokud zůstává magnetické pole silné, je přítomen efekt ochlazování, který řídí vtok plasmatu a ten udržuje strukturu skvrny stabilní. Oblast pod špuntem se naopak ohřívá, což rovněž potvrdila pozorování přístroje MDI v roce 1998. Ukazuje se, že chladná oblast tvořící skvrnu je ve skutečnosti velmi mělká. Také proudění materiálu od skvrny, které je pozorováno na povrchu, se odehrává jen ve velmi tenké vrstvě.
Zdroj: NASA News release ze dne 6. listopadu
PK

02.11.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

První snímek Marsu z Odyssey

Vědci jsou velmi spokojeni s prvním snímkem v infračerveném oboru spektra, který pořídila sonda Mars Odyssey po uvedení na oběžnou dráhu kolem Marsu. Na snímku je zachycena oblast jižní polokoule, kde v současné době panuje pozdní jaro. Jižní polární čepička o průměru 900 km, tvořená ledem oxidu uhličitého, je na snímku zřetelně viditelná jako kruhová oblast o teplotě -120 C. S nastávajícím létem na jižní polokouli se její průměr bude postupně zmenšovat. Dále jsou na snímku viditelná oblaka chladného vzduchu pronikajícího od polární čepičky do oblasti teplejšího vzduchu dále od pólu. Snímek byl pořízen v rámci kalibračních a testovacích procedur a ukazuje noční teploty na Marsu. Demonstruje také schopnost nočního vidění kamery, tedy možnost pozorovat Mars v době, kdy je na jeho povrchu tma. Sonda jej pořídila v době, kdy se nacházela ve vzdálenosti 22 000 km od povrchu. Snímek zachycuje pás o délce více než 6 500 km, od jednoho okraje kotouče planety k okraji druhému. Nejlepší rozlišení snímku je 5,5 km na jeden obrazový element. Až bude sonda na kruhové dráze s výškou 400 km nad planetou, slibují si vědci možnost zachytit mnohem více detailů, mezi nimi například i případné "horké" prameny, tedy místa, kde by byla voda velmi blízko pod povrchem.
Zdroj: JPL Press release ze dne 31. října
PK

30.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Maličké buldozery pro Mars

Odborníci v JPL/NASA vyvíjejí pro budoucí výpravy na Mars maličké rovery, miniaturní verze reálných buldozerů a nákladních vozidel, které se budou podílet na výzkumu této planety. Každý rover o hmotnosti pouhých 3,6 kg je vybaven lopatkou na dvojici ramen, která bude sloužit k odběru půdy a nakládání materiálu na korbu roveru. V případě jeho převrácení bude použita i pro návrat do původní polohy. Předpokládá se, že tato vozidla budou pracovat ve skupinách a vytvoří virtuální komunikační síť v okolí centrální řídící věže. Ta bude vybavena stereokamerou, která bude poskytovat pohled na okolní terén. Reflektor na této věži bude sloužit k přesměrování slunečního záření na jednotlivé rovery, aby mohly být poháněny sluneční energií i v případě, že budou pracovat pod úrovní okolního terénu. V současné době existují čtyři prototypy těchto vozidel a provádějí se s nimi experimenty, které mají za cíl určit jejich optimální velikost. Skupiny těchto roverů budou provádět detailní výzkum zajímavých míst na povrchu planety, například míst s výskytem vody, vrstev vodního ledu či podzemních rezervoárů.
Zdroj: JPL Press release ze dne 29. října
PK

29.10.2001 00:00 Karel Mokrý Kosmonautika

Havaroval vrtulník s Cernanem a Remkem

28.10.2001 v 14:50 havaroval vrtulník s Cernanem a RemkemVrtulník havaroval při nouzovém přistání u Okrouhlé nedaleko Milevska na Písecku.Při nehodě nikdo nezahynul, zranění utrpěli údajně pouze čtyři členové posádky; Cernan s Remkem byli přesto převezeni do nemocnice na pozorování."Při přistávání vrtulníku došlo z dosud nezjištěných příčin k náhlému poklesu výkonu motoru a v důsledku toho k tvrdému přistání do terénu, při kterém byl vrtulník poškozen."
Zdroj: ČTK

29.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

ISS je rok obydlená

Celý rok nepřetržité přítomnosti posádky završí 2. listopadu Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Během uplynulých dvanácti měsíců se rozrostla více než dvojnásobně. V době příletu první stálé posádky to byl 70 tun vážící objekt s vnitřním prostorem srovnatelným s malým bytem, zatímco nyní se na oběžné dráze pohybuje 150tunový obr s objemem vnitřního prostoru třípokojového bytu. Na kosmické stanici pobývalo během uplynulého roku devět členů posádek, z toho pět Rusů a čtyři Američané. Dalších 79 astronautů či kosmonautů zahrnujících muže i ženy celkem šesti národů kosmickou stanici krátkodobě navštívilo. 14x během roku přiletěla ke stanici další kosmická loď. Od loňského listopadu ke kosmické stanici přibyl dosud nejrozsáhlejší systém slunečních panelů, americká laboratoř Destiny, kanadský manipulátor CanadaArm2 a dvojice přechodových komor podporující americké i ruské skafandry. Tyto moduly byly připojeny v průběhu celkem 18 výstupů posádek do volného kosmického prostoru.
Zdroj: NASA Press release 01-205 ze dne 25. října
PK

26.10.2001 00:00 Pavel Koten Hvězdy

Třicet hnědých trpaslíků v mlhovině

Evropská infračervená observatoř ISO pracovala na oběžné dráze v letech 1995 až 1998. Během této doby pořídila na 30 000 astronomických pozorování, ze kterých vědci čerpají ještě dnes. Svědčí o tom například publikace výsledků pozorování prachového oblaku v blízkosti hvězdy rho Ophiuchi. Tento oblak leží ve vzdálenosti 540 světelných roků a patří mezi oblasti s intenzivní tvorbou nových hvězd. Nachází se zde minimálně stovka nedávno vzniklých hvězd. ISO zde objevila navíc třicet hnědých trpaslíků, výjimečných a neurčitých objektů, které jsou považovány za neúspěšné hvězdy, protože jejich hmotnost nedostačuje na zažehnutí termonukleární reakce v jejich nitru. Vzhledem k tomu, že dosud bylo těchto "hvězd" zaznamenáno velmi málo, je tento objev vskutku unikátní. Někteří vědci považují hnědé trpaslíky spíše ze obří planety. Minimální hmotnost pro zažehnutí termonukleární reakce je 8% hmotnosti Slunce nebo také 80 hmotností Jupitera. Řada z nově objevených trpaslíků má hmotnost kolem 50 Jupiterů a je téměř jisté, že v mlhovině jsou skryty další, ještě méně hmotné. Trpaslíci v této mlhovině jsou navíc velmi mladí ve srovnání s ostatními, poměrně starými a proto také velmi chladnými objekty stejného typu. V mlhovině se jedná typicky o objekty staré pouhých milión let, čehož důsledkem je, že jsou relativně ještě jasné, jejich atmosféry nestihly příliš vychladnout.
Zdroj: ESA Press release ze dne 25. října
PK

24.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je na dráze kolem Marsu!

Spojené státy se vrátily na Mars, tak začíná dnešní tiskové prohlášení JPL/NASA oznamující úspěšné navedení kosmické sondy 2001 Mars Odyssey na oběžnou dráhu kolem této planety. Dvacetiminutový zážeh hlavního motoru kosmické sondy provedený dnes v ranních hodinách našeho času snížil rychlost sondy natolik, že ji gravitační pole planety bylo schopno zachytit na oběžnou dráhu. Podle prvních zpráv obdržených z blízkosti Marsu se zdá, že vše proběhlo přesně podle plánu. Pozemský řídící tým v současné době analyzuje informace odeslané sondou, aby zjistil v jakém je stavu a přesně určil její dráhu. V pátek 26. října poté bude zahájen tříměsíční proces tzv. aerobreakingu, tedy brždění sondy o horní vrstvy atmosféry planety, jehož cílem bude postupná změna současné dlouhé, velmi protáhlé dráhy na dráhu kruhovou ve výšce 400 km nad povrchem a oběžnou dobou 2 hodiny. Ačkoliv je přechod na dráhu kolem planety nejkritičtější fází letu, jsou si členové pozemského týmu vědomi, že je čeká ještě hodně práce. Aerobreaking totiž vyžaduje neustálou pozornost a nutnost reagovat na změny v atmosféře planety. Ovšem již nyní je velmi nadějné, že fiasko předchozých výprav k Marsu, které skončily těsně po příletu k planetě, by se opakovat nemělo.
Zdroj: JPL Press release ze dne 23. října
PK

23.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Francouzská návštěva na ISS

Ve 12:44 letního středoevropského času se spojila kosmická loď Sojuz s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Její posádku tvoří Rusové velitel Viktor Afanasjev a letový inženýr Konstantin Kozejev a Francouzka Claudie Haignere. Ta je sice trénována též jako velitel lodi Sojuz, ale na této výpravě působí ve funkci druhého letového inženýra. Zatímco Afanasjev (4. let do vesmíru) a Haignere (ve vesmíru podruhé) už v minulosti navštívili stanici Mir, Kozejev je úplným nováčkem kosmických letů. Hlavním cílem této výpravy je dopravit novou záchrannou loď Sojuz ke kosmické stanici, protože Sojuz v současnosti k ISS připojený se blíží konci své půlroční záruční lhůty. Hosté pobudou na ISS osm dnů a poté se vrátí na Zemi právě v této kosmické lodi. Francouzská kosmonautka je první Evropankou, která ISS navštívila. Její přítomnost na palubě je výsledkem komerčního kontraktu mezi francouzskou kosmickou agenturou CNES a Ruskem. Mezi její další úkoly patří provedení řady vědeckých experimentů. Nový Sojuz odstartoval na cestu k ISS v neděli 21. října.
Zdroj: Spaceflight Now ze dne 23. října
PK

19.10.2001 00:00 Pavel Koten Kosmonautika

Mars Odyssey je u cíle

Po 200 dnech a 460 miliónech km dlouhé cestě bude sonda 2001 Mars Odyssey navedena 24. října v ranních hodinách našeho času na dráhu kolem Marsu. Sonda se na cestu vydala 7. dubna a nyní se pokusí zlepšit bilanci výprav k Marsu, které není příliš lichotivá. Tři země vyslaly k Marsu v uplynulých 40 letech celkem 30 sond, ale jen třetina z nich uspěla. Téměř na dvacet minut bude zažehnut hlavní raketový motor sondy a spálením 262,8 kg paliva se sníží rychost sondy a zakřiví její dráhu tak, že se z ní stane dráha eliptická s počáteční oběžnou dobou kolem 19 hodin. Deset minut po zážehu zmizí sonda za diskem planety a po celých 20 minut s ní nebude moci být navázán kontakt. Na potvrzení úspěšné změny dráhy bude tedy nutno ještě několik dalších minut počkat. Během následujících týdnů a měsíců bude pomocí techniky zvané aerobreaking, která spočívá v brždění sondy o horní vrstvy atmosféry v místě nejmenšího přiblížení, zkracována oběžná doba. Cílem je dosažení kruhové dráhy s oběžnou dobou 2 hodiny a výškou 400 km nad povrchem planety. Poté bude zahájen vědecký program výpravy.
Zdroj: JPL Press release ze dne 18. října
PK

18.10.2001 00:00 Pavel Suchan Ostatní

Čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe

18.10.2001: Vydáno tiskové prohlášení č. 29Tycho Brahe čtyři století od úmrtí největšího pozorovatele nebeských těles Ve středu 24.října 2001 uplyne čtyři sta let od úmrtí Tychona Brahe, velkého dánského hvězdáře a jednoho ze zakladatelů moderní astronomie, který strávil poslední roky svého života v Praze ve službách císaře Rudolfa II. a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.

18.10.2001 00:00 Luděk Vašta Ostatní

Nušlova cena 2001

V úterý 27. listopadu 2001 od 18 hodin bude v Planetáriu Praha udělena Nušlovacena za rok 2001 RNDr. Ladislavu Křivskému, CSc. Laureát při tétopříležitosti přednese přednášku na téma Od slunečních erupcí kpyramidám. Organizuje Pražská pobočkaČAS.
Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, kteréuděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužilio rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof.Františku Nušlovi (1867-1951). ČAS obnovila její udělování po padesátiletépřestávce v r. 1999.

17.10.2001 00:00 Luděk Vašta Světelné znečištění

Světelné znečištění (nejen) v Praze

Pražská pobočka České astronomickéspolečnosti ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahypořádala pracovní seminář Světelné znečištění (nejen) v Praze, který se uskutečnilv pondělí 15. října 2001. Zde jsoufotografie

předchozí 1 …489 490 491 492 493 494 495 …518 následující