Vyhledávání v článcích
Discovery zpátky na Zemi
Raketoplán Discovery úspěšně zakončil výpravu, jejímž cílem bylo opravit kosmický dalekohled HST, když hladce přistál v úterý v 1:01 SEČ v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Jednalo se o 13. noční přistání projektu Raketoplánu. Během devítidenní výpravy uskutečnila posádka 3 výstupy do volného prostoru o celkové délce 24 hodin a 33 minut. Astronauté při těchto výstupech nainstalovali 6 nových setrvačníků, 6 zařízení chránících baterie, palubní počítač, který je 20x rychlejší (25 MHz) a má 6x větší paměť (2 MB) než ten původní, nový záznamník dat, nový vysílač, nový jemný naváděcí senzor a částečně vyměnili izolaci dalekohledu. Raketoplán uletěl během mise téměř 5,3 miliónů km.Zdroj: STS-103 Mission status report #17 ze dne 27. prosince.
Discovery zachytil HST
Posádka Discovery dnes v noci zachytila Hubbleův kosmický dalekohled do nákladového prostoru raketoplánu. Stalo se tak po téměř dvou dnech "pronásledování" dalekohledu raketoplánem. Poté následovala série manévrů raketoplánu, které prováděl velitel Brown ručně a jejichž cílem bylo přiblížit se na dosah robotického ramene k HST. Pomocí tohoto ramene specialista Clervoy dalekohled v 1:34 SEČ zachytil a opatrně jej umístnil do nákladového prostoru, kde byl dalekohled bezpečně uložen. Operace trvala asi jednu hodinu. S pomocí kamery upevněné na robotickém rameni pak byla provedena vizuální inspekce vnějšího pláště dalekohledu, která ukázala, že je ve stejném stavu jako při poslední návštěvě v únoru 1997. Dnes ve večerních hodinách našeho času bude zahájena samotná oprava dalekohledu. Ve 20:40 SEČ by měly do volného prostoru vystoupit Smith a Grunsfeld nejdůležitější část opravy, tj. výměnu všech šesti setrvačníků. Výstup do volného prostoru by měl trvat asi 6 hodin.Zdroj: SpaceViews News ze dne 21. prosince.
Druhý den pro Discovery
Druhý den letu raketoplánu Discovery byl ve znamení příprav na setkání s Hubbleovým dalekohledem. Raketoplán v jeho průběhu neustále zkracoval vzdálenost, která jej dělí od dalekohledu. Každý oběh se vzdálenost obou těles zmenšila o zhruba 240 km. Jean-Francois Clervoy vyzkoušel robotické rameno, kterým bude HST zachycen a uložen do nákladového prostoru, další astronouté připravili a otestovali obleky pro výstup do volného prostoru. Zároveň byl v kabině raketoplánu snížen tlak, aby se zkrátila doba, po kterou musí astronauté, kteří vystoupí do volného prostoru, dýchat čistý kyslík za účelem vyloučení dusíku z krevního oběhu. Proběhla též tisková konference s dvěmi televizními a jednou rozhlasovou stanicí. Raketoplán je ve vynikajícím stavu, pohybuje se po dráze 580 x 480 km nad povrchem a Zemi obletí jednou za 95 minut a 27 sekund. Při zprávě o startu nebylo uvedeno, kdo tvoří posádku, takže nyní to napravuji - členy posádky jsou velitel Curtis L. Brown, pilot Scott J. Kelly a specialisté Steven L. Smith, C. Michael Foale, John M. Grunsfeld, Claude Nicollier a Jean-Francois Clervoy (oba ESA).Zdroj: STS-103 Mission home page
Družice Terra vypuštěna
O víkendu proběhl úspěšně i další start organizovaný NASA. Jednalo se o vypuštění družice Terra, "vlajkové lodi" a první družice ze série deseti satelitů, které budou vypuštěny v následujících 10 letech a jejichž cílem bude studovat Zemi a její okolí. Na palubě Terry je 5 přístrojů ke sledování zemské půdy, vodních mas a atmosféry. Družice se bude pohybovat po kruhové dráze ve výšce 705 km, synchronizované se Sluncem tak, aby přes rovník přelétala vždy v 10:30 místního času, tedy v době, kdy je povrch nejméně zakryt oblaky. Družice, formálně označená jako EOS AM-1, byla na oběžnou dráhu vynesena raketou Atlas 2AS. Start se uskutečnil v 19:57 SEČ (18. prosince), proběhl normálně a Terra se od posledního stupně rakety oddělila 15 minut poté. Start byl odložen o 24 hodin kvůli chybnému hlášení jednoho senzoru. Oproti původním plánů však byl start zpozděn o celého 1,5 roku, nejdříve kvůli problémům s palubním softwarem sondy a poté kvůli problémům s posledním stupněm Atlas Centaur, které zdržely starty všech Atlasů o půl roku.Zdroj: SpaceViews news ze dne 18. prosince
Discovery odstartoval k HST
Raketoplán Discovery, let označený STS-103, jehož cílem je oprava kosmického dalekohledu HST, úspěšně odstartoval dnes v noci v 1:50 SEČ z Cap Canaveral na Floridě. Po 8,5 minutách dosáhl raketoplán dráhy 315 - 585 km, která bude dále upravována pomocí motorů. Spojení s HST je plánováno na středu 1:40 SEČ. Start proběhl bez komplikací. Byl to vůbec poslední možný termín startu pro letošní rok. Ze tří pokusů o start v posledních třech dnech byl první zrušen kvůli technickým problémům a další dva z důvodu špatného počasí. Původně byl poslední termín stanoven na 19. prosince, ale poté bylo přehodnoceno trvání popřistávacích operací a rozhoduto, že se start může uskutečnit ještě o den později. Zároveň byla mise zkrácena o jeden den, což znamená o jednu vycházku do volného prostoru méně, tedy místo 4 se uskuteční 3. Činnost dalekohledu ovšem nebude ohrožena, během 4. vycházky byly plánovany výměny nekritických zařízení. Ta budou vyměněna při výpravě v roce 2001. Let raketoplánu by měl trvat do 27. prosince. Další zprávy budou následovat.Zdroj: SpaceViews news ze dne 19. prosince
Detekce záření exoplanety
Tým britských astronomů ohlásil vůbec první pozorování záření planety mimo Sluneční soustavu. Ve spektrech, která byla pořízena pomocí 4,2m Herschelova dalekohledu na Kanárských ostrovech, detekovali Dopplerův posun způsobený odrazem záření hvězdy od pohybující se planety. Planeta obíhá hvězdu tau Bootis rychlostí 74 km/s po dráze se sklonem 29 stupňů, což mj. znamená, že hmotnost planety je 8x větší než hmotnost Jupitera. Podle intenzity rozptýleného světla se zdá, že planeta je modro-zelené barvy. Na základě těchto a dalších údajů odhadují astronomové její poloměr na 1,8 poloměru Jupitera. Planeta byla už dříve odhalena na základě měření změn radiálních rychlostí hvězdy.Zdroj: SpaceViews news ze dne 16. prosince
Den, kdy zmizel sluneční vítr
K nejdrastičtějšímu a nejdéle trvajícímu pozorovanému vymizení slunečního větru došlo letos v květnu. Úkaz začal v pozdních hodinách10. května a skončil časně ráno 12. Družice ACE a Wind zaznamenaly pokles hustoty slunečního větru o 98%. Díky tomu byly elektrony ze Slunce schopny dosáhnout Země po přímých drahách. Za normálních podmínek jsou elektrony promíchány, přesměrovány a rozptýleny v meziplanetárním prostoru a vlivem zemské magnetosféry. V době tohoto úkazu byly detekovány elektrony s vlastnostmi velmi podobnými s elektrony sluneční korony. To znamená, že v tomto období bylo možno pozorovat sluneční koronu přímo. Zároveň se objevily neobvyklé polární záře nad severním pólem a zemská magnetosféra se zvětšila 5-6 krát oproti normálnímu stavu.Zdroj: NASA Space Science News ze dne 13. prosince
Model vzniku planetární soustavy
Dvojice astronomů Philip Armitage a Brad Hansen referuje v prosincovém vydání časopisu Nature o modelování vzniku planetárních soustav. Na základě vlastních výpočtů došli k závěru, že vývoj planetární soustavy je velmi závislý na hmotnosti disku, ze kterého se planety vytváří. Ukazuje se, že když je disk lehký, planety vznikají pomalu - během období 10 miliónů let a více - a výsledkem je systém podobný naší Sluneční soustavě, tedy planety obíhající téměř po kruhových drahách. Je-li ovšem disk hmotný, dochází v něm během vývoje k prudkým procesům, které vedou ke vzniku soustav, ve kterých se planety pohybují po výrazně eliptických drahách. Při testech s planetou o hmotnosti Jupitera a diskem 10x hmotnějším než byl ten, ze kterého vznikla naše soustava, se ukázalo, že během vývoje se disk dělí a vznikají obří a spíše plynné planety. Zároveň se zjistilo, že existuje horní limit na počet planet v soustavě, jinak je soustava nestabilní, což vede k vyvržení planet z ní.Zdroj: University of Toronto News ze dne 8. prosince
Dnes startuje XMM
Raketa Ariane 5 by měla odstartovat dnes v 15:32 SEČ z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guianě a vynést na oběžnou dráhu rentgenovou observatoř XMM (X-Ray Multi-Mirror). Let označený Ariane 504 je prvním komerčním letem a čtvrtým celkem pro těžký nosič Ariane-5. XMM patřící Evropské kosmické agentuře (ESA) se bude nacházet na podobné dráze jako Chandra, rentgenová observatoř NASA. Její velmi výstředná dráha bude mít perigeum 7000 km a apogeum 114000 km nad povrchem Země. Stejně jako Chandra je vybavena rentgenovými kamerami a spektrografy. Přesto se obě observatoře budou spíše doplňovat než si konkurovat. Síla Chandry je v získávání snímků s vysokým rozlišením, zatímco XMM je schopná zaregistrovat slabší zdroje rtg. záření, protože má větší plochu zrcadel.Zdroj: SpaceViews ze dne 9. prosince
Osud MPL stále nejistý
Osud sondy Mars Polar Lander (MPL), která měla v pátek 3. prosince přistát na povrchu Marsu zůstává nadále nejistý. Ikdyž se řídící tým domnívá, že sonda na povrchu planety úspěšně přistála, dosud s ní nebylo navázáno spojení navzdory řadě pokusů. Také ten poslední uskutečněný dnes v noci přes UHF pásmo přostřednictvím sondy Mars Global Surveyor byl neúspěšný. Lidé z NASA říkají, že momentálně vyčerpaly všechna možná vysvětlení, proč se sonda neozývá, jestliže je stále ještě funční. Ovšem nikdo zatím výpravu neprohlásil za neúspěšnou. Pozemská kontrola se neustále snaží nalézt další způsoby jak navázat se sondou spojení, ikdyž sama připouští, že šance se neustále snižují.Zdroj: Florida Today Space Online ze dne 7. prosince
a další zdroje na Internetu.
Nova pouhým okem!
V souhvězdí Orla se objevila letos už druhá nova, tentokrát viditelná dokonce i pouhým okem!!! Novu Aquilae 1999 No. 2 objevil vizuálně Alfredo Pereira v Portugalsku 1. prosince, di Cicco z USA ohlásil přesnou polohu na souřadnicích R.A. = 19h23m05s.38, Decl. = +4 57'20".1 (epocha 2000.0), který ji pozoroval téhož dne v zhruba ve 23 UT, kdy měla jasnost 5,2 magnitudy.Zdroj: IAU Circular No. 7323 ze dne 1. prosince.
Dalších 6 exoplanet
Tým astronomů kolem G. Marcyho a P. Butlera oznámil objev dalších 6 planet obíhajících blízké hvězdy. Počet známých planet se tak zvýšil na číslo 28, všechny byly objeveny v posledních 5 letech. Nové objevy byly uskutečněny v rámci dlouhodobého programu prohlídky 500 blízkých hvězd s použitím spektrometru HIRES nainstalovaném na dalekohledu Keck I na Havaji. Všechny hvězdy s nově objevenými planetami jsou podobné velikostí, stářím a svítivost Slunci a nacházejí se od něj ve vzdálenostech od 65 do 192 světelných roků. Hmotnosti planet se pohybují v rozmězí od o něco málo menších než Jupiter až po několikanásobek hmotnosti Jupitera. Všechny se pohybují po výstředných drahách. Krom toho získali astronomové nová data o 4 už známých planetách, která naznačují přítomnost dalšího průvodce v jejich planetárních systémech.Zdroj: NASA Press release ze dne 29. listopadu.
Galileo přežil
Sonda Galileo uskutečnila dnes ráno v 5:40 SEČ vůbec nejbližší průlet ve výšce 300 km nad vulkanickým měsícem Io. Setkání se uskutečnilo za velmi dramatických okolností, protože pouhé 4 hodiny před tímto okamžikem se vlivem intenzívního zážení v blízkosti Io resetoval palubní počítač a sonda se přepnula do bezpečnostního módu, s vypnutými přístroji a očekávala nové příkazy ze Země. Situace byla složitější o to, že v současné době letí signál od sondy na Zem 35 minut. Naštěstí řídící tým takovou událost očekával a byl na ni připraven, takže se podařilo sondu uvést do provozu 4 minuty po nejbližším přiblížení. Sonda tak byla schopná provést více než polovinu plánovaných pozorování Io a jeho plazmatického toru a úplně všechna pozorování měsíce Europa. Podle plánů by měla být data přenášena na Zem v průběhu následujících dnů.Zdroj: JPL Press release ze dne 25. listopadu.
Čínská kosmická loď
Čína v sobotu úspěšně vyzkoušela experimentální kosmickou loď a zařadila se tak jako třetí stát světa po bok Spojených států a Sovětského svazu, resp. Ruska. Zvláště vhodné je srovnání se Sovětským svazem co se týká utajení a nedostatku podrobnějších informací. Start se uskutečnil v pátek ve 23:30 SEČ z kosmodromu Jiuquan v severozápadní Číně a po několika obězích kolem Země loď úspěšně přistála ve Vnitřní Mongolii na severu Činy v sobotu ve 20:41 SEČ. Žádné další detaily Čína oficiálně nevydala s vyjímkou několika oslavných frází, proto další údaje jsou spíše spekulacemi západních expertů. Předpokládá se, že kosmická loď Šenžou (Boží loď) je předchůdcem budoucí pilotované mise a test proběhl v rámci programu "Projekt 921", jehož cílem je právě let čínského taikonauta (čínské označení pro kosmonauta či astronauta) do vesmíru.Zdroj: SpaceViews News ze dne 20. listopadu
Fotografie a mapka místa přistání.
Vulkány na Io
Jupiterův vulkanický měsíc Io může sloužit jako obrázek toho, jak to vypadalo na Zemi v dávné minulosti. To je jeden z prvních výsledků studia nových snímků, které sonda Galileo pořídila 10. října při blízkém průletu nad jeho povrchem. Ukazuje se, že Io je ještě mnohem aktivnější než se dosud předpokládalo, na jeho povrchu je více než 100 aktivních vulkánů. Srovnatelné erupce se naposledy na Zemi odehrály před 15 milióny roky a je tomu dokonce už 2 miliardy let, co na Zemi proudila tak horká láva jako je to běžné na povrchu Io, kde teplota lávy dosahuje téměř 1500 C. Nová data se zaměřují na tři nejaktivnější sopky - Pele, Loki a Prometheus. Pele se chová stejně jako havajské sopky, má také lávové jezero, akorát že stokrát větší. Loki, nejmocnější vulkán ve Sluneční soustavě, vyprodukuje větší množství tepla, než všechna pozemské aktivní sopky dohromady. Prometheus je zase zvláštní tím, že jícen sopky se od roku 1979 (snímky Voyageru) posunul o zhruba 100 km. Na Io se také tvoří hory vysoké až 16 km, které se později vlivem gravitace zase hroutí a vytváří mohutné sesuvy materiálu.Zdroj: JPL Press release ze dne 19. listopadu.
Další dvojitá planetka
Skupina evropských astronomů se domnívá, že objevila další planetku, která je tvořena dvěma těsně obíhajícími se tělesy. Pomocí adaptivní optiky 3,6m dalekohledu na La Silla pořídili infračervené snímky planetky (216) Kleopatra a detekovali dvojici jasných objektů, které se obíhají navzájem a jsou odděleny volným prostorem. Vzdálenost je neznámá, ale je velmi malá. Autoři se domnívají, že vzdálenost středů obou složek je 100 km. Planetky byla objevena už v roce 1880 a dosud byla pokládána za silně elipsoidní těleso. Kleopatra je objektem hlavního pásu asteroidů a obíhá kolem Slunce po výstředné dráze mezi Marsem a Jupiterem. Obě její části jsou srovnatelné svými rozměry a není možno říci, že by některá byla měsícem té druhé. Jedná se o tělesa nízké hustoty s 5,4hod rotační periodou.Zdroj: www.space.com ze dne 18. listopadu
a www F. Marchise, jednoho z členů týmu.
Historie Jupitera
Podle nově zveřejněných poznatků v časopise Nature je historie Jupitera mnohem delší a chladnější než se dosud předpokládalo. Vědci z JPL k tomuto závěru došli na základě detailní analýzy dat pořízených atmosférickým pouzdrem sondy Galileo, které vstoupilo do atmosféry této planety 7. prosince 1995 těsně po příletu Galilea k obří planetě. Hmotnostní spektrometr na palubě pouzda zjistil překvapivě vysoké koncentrace vzácných plynů argonu, kryptonu a xenonu. Tyto plyny mohl Jupiter zachytit kondenzací nebo zmrazením, ale k těmto procesům může dojít jenom při teplotách -240 C, což je teplota menší než na povrchu Pluta. Objekty Kuiperova pásu mohou být takto chladné, ne však Jupiter, který leží v 6x menší vzdálenosti od Slunce. Nabízí se několik vysvětlení - jednak by Jupiter mohl vzniknout ve větších vzdálenostech a na současnou dráhu se postupně přesunout, jednak proplanetární mlhovina, ze které vznikla Sluneční soustava, mohla být mnohem chladnější a do třetice mohly tyto plyny vzniknout už dříve a protoplanetární mlhovina je už obsahovala.Zdroj: JPL Press release ze dne 17. listopadu.
Krátery na Matildě
Vědci z firmy Boeing a University ve Washingtonu provedli sérii laboratorních testů, během kterých sledovali jak se formují krátery při dopadech do materiálů s nízkou hustotou. Ukázalo se, že při takových impaktech vznikají krátery spíše kompresí pórovitého materiálu než jeho vyhrabáním a odmrštěním do okolního prostoru. Pórovitý materiál dobře absorbuje energii dopadu, stlačí se a zvýší se jeho hustota. Tato hypotéza by mohla vysvětlovat proč takové malé asteroidy jako je Matilda mohou mít na svém povrchu velké krátery a přitom se nerozpadly při jejich vzniku. Snímky asteroidu Matilda pořízené při blízkém průletu sondy NEAR v červnu 1997 ukazují jednak velké krátery na povrchu a jednak jejich okolí, které není pokryto vyvrženými troskami materiálu, jak je obvyklé u většiny impaktů. Na druhé straně má tento objev nepříznivý dopad na případnou obranu Země před dopadem tělesa s nízkou hustotou, protože takové těleso by zřejmě dobře absorbovalo energii rakety či bomby, která by jej měla odklonit z kurzu letu.Zdroj: SpaceViews News ze dne 16. listopadu.
HST v bezpečnostním módu
Hubble Space Telescope přešel do tzv. bezpečnostního režimu v sobotu poté, co gyroskop č. 1 vypověděl službu a následoval tři další, které přestaly fungovat v průběhu předchozích let. Se dvěma zbývajícími setrvačníky není dalekohled schopen se přesně zaměřit na určené cíle a proto se uzavřel jeho kryt a dalekohled se nasměroval tak, aby mohl příjímat dostatek slunečního záření pro provoz nezbytných funkcí. K závadě došlo naštěstí pouhé tři týdny před plánovaným startem servisní mise raketoplánu Discovery, jejímž jedním z cílů je právě výměna těchto dnes už zastaralých setrvačníků. Díky tomu budou ztraceny jenom tři týdny pozorovacího času. V průběhu opravárenské výpravy bude dále vyměněn naváděcí senzor, vysílač, záznamník dat a zařízen sloužící k ochraně baterií před přehřátím.Zdroj: NASA Press release ze dne 15. listopadu.
