Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  „Jako ze sci-fi“: První 3D pozorování atmosféry exoplanety odhalilo unikátní klima

„Jako ze sci-fi“: První 3D pozorování atmosféry exoplanety odhalilo unikátní klima

Tylos (neboli WASP-121b) je plynná obří exoplaneta, která se nachází asi 900 světelných let od nás v souhvězdí Lodní záď. Pomocí přístroje ESPRESSO na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO se vědcům podařilo proniknout do její atmosféry a odhalit její 3D strukturu. Je to poprvé, kdy se to podařilo u planety mimo Sluneční soustavu. Atmosféra planety Tylos je rozdělena do tří vrstev, přičemž ve spodní části se nachází železný vítr, následovaný střední vrstvou s velmi rychlým tryskovým proudem sodíku a nakonec horní vrstvou vodíkového větru. Takové klima nebylo dosud na žádné planetě pozorováno.
Autor: ESO/M. Kornmesser

Astronomové poprvé nahlédli do atmosféry planety mimo Sluneční soustavu a zmapovali její 3D strukturu. Kombinací všech čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) zjistili, že v atmosféře planety se vyskytují silné větry, které přenášejí chemické prvky, jako je železo a titan, a vytvářejí složité povětrnostní vzorce. Tento objev otevírá dveře k podrobnému studiu chemického složení a počasí dalších cizích světů.

„Atmosféra této planety se chová způsobem, který zpochybňuje naše chápání fungování počasí - nejen na Zemi, ale na všech planetách. Připadá mi to jako něco ze sci-fi,“ říká Julia Victoria Seidelová, vědecká pracovnice Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile a hlavní autorka studie, která byla nedávno zveřejněna v časopise Nature.

Planeta WASP-121b (známá také jako Tylos) se nachází ve vzdálenosti asi 900 světelných let v souhvězdí Lodní zádě. Jedná se o ultrahorký Jupiter, plynného obra, který obíhá kolem své hostitelské hvězdy tak blízko, že rok zde trvá jen asi 30 pozemských hodin. Navíc jedna strana planety je spalující, protože je stále přivrácena ke hvězdě, zatímco druhá strana je mnohem chladnější.

Tým nyní prozkoumal hluboké nitro atmosféry planety Tylos a odhalil odlišné větry v jednotlivých vrstvách, čímž vytvořil mapu 3D struktury atmosféry. Je to poprvé, co se astronomům podařilo studovat atmosféru planety mimo naši Sluneční soustavu do takové hloubky a detailů.

„To, co jsme zjistili, bylo překvapivé: tryskové proudění otáčí materiál kolem rovníku planety, zatímco samostatné proudění v nižších vrstvách atmosféry přesouvá plyn z horké strany na chladnější. Takové klima nebylo dosud pozorováno na žádné planetě,“ říká Seidel, který je zároveň vědeckým pracovníkem Lagrangeovy laboratoře, jež je součástí francouzské Observatoře Côte d'Azur. Pozorované tryskové proudění se táhne přes polovinu planety, nabírá rychlost a prudce čeří atmosféru vysoko ve vzduchu, když přechází přes horkou stranu Tylosu. „Dokonce i nejsilnější hurikány ve Sluneční soustavě se ve srovnání s ním zdají být klidné,“ dodává.

Tento diagram ukazuje strukturu a pohyb atmosféry exoplanety Tylos (WASP-121b). Exoplaneta je na tomto obrázku zobrazena shora při pohledu na jeden z jejích pólů. Planeta rotuje proti směru hodinových ručiček tak, že ke své mateřské hvězdě ukazuje vždy stejnou stranu, takže na jedné polovině planety je vždy den a na druhé noc. Přechod mezi dnem a nocí představuje ranní strana (morning side), zatímco večerní strana (evening side) představuje přechod mezi dnem a nocí; její ranní strana je napravo a večerní strana nalevo.

Když planeta přechází před svou hostitelskou hvězdou, atomy v atmosféře planety pohlcují určité barvy nebo vlnové délky světla hvězdy, které lze měřit pomocí spektrografu. Z těchto údajů - v tomto případě získaných pomocí přístroje ESPRESSO na dalekohledu ESO Very Large Telescope - mohou astronomové rekonstruovat složení a rychlost různých vrstev atmosféry.

Nejhlubší vrstvou je železný (iron) vítr, který vane od místa planety, kde je hvězda přímo nad hlavou. Nad touto vrstvou se nachází velmi rychlý proud sodíku (sodium), který se pohybuje rychleji, než planeta rotuje. Tento proud se skutečně zrychluje, když se pohybuje od ranní strany planety k večerní. Nakonec je zde horní vrstva vodíkového (hydrogen) větru, který vane směrem ven.Tato vrstva vodíku se překrývá s proudem sodíku pod ní. Autor: ESO/M. Kornmesser
Tento diagram ukazuje strukturu a pohyb atmosféry exoplanety Tylos (WASP-121b). Exoplaneta je na tomto obrázku zobrazena shora při pohledu na jeden z jejích pólů. Planeta rotuje proti směru hodinových ručiček tak, že ke své mateřské hvězdě ukazuje vždy stejnou stranu, takže na jedné polovině planety je vždy den a na druhé noc. Přechod mezi dnem a nocí představuje ranní strana (morning side), zatímco večerní strana (evening side) představuje přechod mezi dnem a nocí; její ranní strana je napravo a večerní strana nalevo. Když planeta přechází před svou hostitelskou hvězdou, atomy v atmosféře planety pohlcují určité barvy nebo vlnové délky světla hvězdy, které lze měřit pomocí spektrografu. Z těchto údajů - v tomto případě získaných pomocí přístroje ESPRESSO na dalekohledu ESO Very Large Telescope - mohou astronomové rekonstruovat složení a rychlost různých vrstev atmosféry. Nejhlubší vrstvou je železný (iron) vítr, který vane od místa planety, kde je hvězda přímo nad hlavou. Nad touto vrstvou se nachází velmi rychlý proud sodíku (sodium), který se pohybuje rychleji, než planeta rotuje. Tento proud se skutečně zrychluje, když se pohybuje od ranní strany planety k večerní. Nakonec je zde horní vrstva vodíkového (hydrogen) větru, který vane směrem ven.
Tato vrstva vodíku se překrývá s proudem sodíku pod ní.
Autor: ESO/M. Kornmesser


K odhalení trojrozměrné struktury atmosféry exoplanety použil tým přístroj ESPRESSO na dalekohledu ESO VLT, který spojuje světlo čtyř velkých teleskopických jednotek do jediného signálu. Tento kombinovaný režim VLT shromažďuje čtyřikrát více světla než samostatné dalekohledy, což odhaluje slabší detaily. Pozorováním planety po dobu jednoho úplného přechodu před její hostitelskou hvězdou byl systém ESPRESSO schopen detekovat signatury několika chemických prvků, čímž prozkoumal různé vrstvy atmosféry.

„VLT nám umožnil prozkoumat tři různé vrstvy atmosféry exoplanety najednou,“ říká spoluautor studie Leonardo A. dos Santos, pomocný astronom z STCS (Space Telescope Science Institute) v Baltimoru ve Spojených státech. Tým sledoval pohyb železa, sodíku a vodíku, což mu umožnilo vysledovat větry v hlubokých, středních a mělkých vrstvách atmosféry planety. „Je to druh pozorování, který je velmi náročný pro vesmírné dalekohledy, což podtrhuje význam pozemních pozorování exoplanet,“ dodává.

Zajímavé je, že pozorování odhalila také přítomnost titanu těsně pod tryskovým proudem, na což upozorňuje doprovodná studie publikovaná v časopise Astronomy and Astrophysics. To bylo další překvapení, protože předchozí pozorování planety ukázala nepřítomnost tohoto prvku, možná proto, že je ukryt hluboko v atmosféře.

„Je skutečně ohromující, že jsme schopni studovat takové detaily, jako je chemické složení a průběh počasí na planetě v tak obrovské vzdálenosti,“ říká Bibiana Prinoth, doktorandka na Lund University ve Švédsku a ESO, která vedla doprovodnou studii a je spoluautorkou článku v časopise Nature.

K odhalení atmosféry menších planet podobných Zemi však budou zapotřebí větší teleskopy. Mezi ně bude patřit dalekohled ESO ELT (Extremely Large Telescope), který se v současné době staví v chilské poušti Atacama, a jeho přístroj ANDES„ELT změní pravidla hry pro studium atmosfér exoplanet,“ říká Prinoth. „Díky této zkušenosti mám pocit, že jsme na pokraji odhalení neuvěřitelných věcí, o kterých si nyní můžeme nechat jen zdát.“

zdroje a doporučené Odkazy

Kontakty

Julia Victoria Seidel
European Southern Observatory (ESO) and Lagrange Laboratory, Observatoire de la Côte d'Azur
Santiago, Chile and Nice, France
Tel.: +33 743 32 79 73
Email: jseidel@oca.eu

Bibiana Prinoth
Lund University
Lund, Sweden
Tel.: +46 72 442 03 69
Email: bibiana.prinoth@fysik.lu.se

Leonardo A. dos Santos
Space Telescope Science Institute
Baltimore, USA
Tel.: +1 (410) 338-4395
Email: ldsantos@stsci.edu

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2504. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »