Představa vzhledu prstenců kolem exoplanety J1407b Autor: Ron Miller
Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.
Nově provedená analýza dat ukázala, že zatímco zakrývaná mateřská hvězda přecházela za prstenci po dobu několika týdnů, docházelo k rychlým změnám jejího jasu v řádu desítek minut. To nasvědčuje, že kolem exoplanety je komplikovaný systém, sestávající z více jak třiceti jednotlivých prstenců. Mezi prsteny jsou mezery, což napovídá, že zde existují nově vzniklé měsíce, které mezery formují.
prstence exoplanety J1407b Autor: University of RochesterPlaneta J1407b, kolem které byly prstence objeveny, je mnohem větší, než náš Jupiter, nebo Saturn a prstence jsou asi 200× větší, než současné Saturnovy. Původní objev byl v roce 2012 proveden přehlídkou SuperWASP, která je určena k vyhledávání přecházejících exoplanet před jejich mateřskými hvězdami. Poslední data pořízená pomocí adaptivní optiky a dopplerovské spektroskopie pomohla odhadnout hmotnost celého systému a potvrdila, že za opakovaná pohasnutí mateřské hvězdy opravdu mohla velká exoplaneta obklopená prstenci. Množství materiálu je tak velké, že by mohlo posloužit ke zfromování několika měsíců o velikosti, jako je například Mars. A protože byla objevena také jedna velká mezera v prstenci, domnívají se astronomové, že zde skutečně jeden měsíc o velikosti mezi naší Zemí a Marsem, obíhá. Odhadovaná doba oběhu je asi 2 roky.
Ačkoli astronomové předpokládají, že také naše velké planety měly v raných stádiích prstence, z nichž vznikly měsíce, teprve objev této exoplanety z roku 2012 naznačil, jak takový systém může vypadat u jiné velmi mladé hvězdy. Jediný problém je, že hmotnost této exoplanety nebo téměř hvězdy v podobě hnědého trpaslíka, je asi 10 až 40 Jupiterů. Vědci by uvítali také pozorování amatérských astronomů, kteří mají možnost pokrýt dlouhou časovou škálu a tím pomoci profesionálům k lepšímu pochopení tohoto unikátního systému. Data mají poskytnout americké AAVSO (American Association of Variable Star Observers).
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již