Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Mohutný prstenec kolem obří exoplanety

Představa vzhledu prstenců kolem exoplanety J1407b
Autor: Ron Miller

Astronomové z Leidenské Observatoře objevili obří prstenec kolem exoplanety, který je tak mohutný, že zakrýval mateřskou hvězdu, když přecházela za ním. Objeven byl v roce 2012 kolem velmi mladé hvězdy J1407, která je podobná Slunci, jako první takový případ mimo naši Sluneční soustavu. Nové výzkumy nyní přinesly další informace, mimo jiné o formování měsíců v tomto systému.

Nově provedená analýza dat ukázala, že zatímco zakrývaná mateřská hvězda přecházela za prstenci po dobu několika týdnů, docházelo k rychlým změnám jejího jasu v řádu desítek minut. To nasvědčuje, že kolem exoplanety je komplikovaný systém, sestávající z více jak třiceti jednotlivých prstenců. Mezi prsteny jsou mezery, což napovídá, že zde existují nově vzniklé měsíce, které mezery formují.

prstence exoplanety J1407b Autor: University of Rochester
prstence exoplanety J1407b
Autor: University of Rochester
Planeta J1407b, kolem které byly prstence objeveny, je mnohem větší, než náš Jupiter, nebo Saturn a prstence jsou asi 200× větší, než současné Saturnovy. Původní objev byl v roce 2012 proveden přehlídkou SuperWASP, která je určena k vyhledávání přecházejících exoplanet před jejich mateřskými hvězdami. Poslední data pořízená pomocí adaptivní optiky a dopplerovské spektroskopie pomohla odhadnout hmotnost celého systému a potvrdila, že za opakovaná pohasnutí mateřské hvězdy opravdu mohla velká exoplaneta obklopená prstenci. Množství materiálu je tak velké, že by mohlo posloužit ke zfromování několika měsíců o velikosti, jako je například Mars. A protože byla objevena také jedna velká mezera v prstenci, domnívají se astronomové, že zde skutečně jeden měsíc o velikosti mezi naší Zemí a Marsem, obíhá. Odhadovaná doba oběhu je asi 2 roky.

Ačkoli astronomové předpokládají, že také naše velké planety měly v raných stádiích prstence, z nichž vznikly měsíce, teprve objev této exoplanety z roku 2012 naznačil, jak takový systém může vypadat u jiné velmi mladé hvězdy. Jediný problém je, že hmotnost této exoplanety nebo téměř hvězdy v podobě hnědého trpaslíka, je asi 10 až 40 Jupiterů. Vědci by uvítali také pozorování amatérských astronomů, kteří mají možnost pokrýt dlouhou časovou škálu a tím pomoci profesionálům k lepšímu pochopení tohoto unikátního systému. Data mají poskytnout americké AAVSO (American Association of Variable Star Observers).

Zdroj: University of Rochester




Štítky: Exoplaneta J1407b


50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »