Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nová exoplaneta podobná Zemi

Nová exoplaneta podobná Zemi

Červený trpaslík Gliese 581
Červený trpaslík Gliese 581
Američtí astronomové ohlásili objev další exoplanety, obíhající kolem červeného trpaslíka Gliese 581. Díky tomu se rozrostl planetární systém této hvězdy na šest těles a stal se tak momentálně spolu se systémem u hvězdy HD 10180 rekordmanem v počtu planet. Prvenství si ale zřejmě dlouho neudrží, protože to vypadá, že u HD 10180 byla nalezena již sedmá, byť ještě nepotvrzená planeta.

Nově objevená exoplaneta dostala označení Gliese 581 g a jeden z objevitelů, Steve Vogt, jí dokonce dal i jméno. Pojmenoval ji Zarmina podle své ženy, ale tento název je samozřejmě zcela neoficiální. Objevena byla pomocí měření radiálních rychlostí. Tato metoda bohužel neumožňuje stanovit hmotnost tělesa přesně, dá se pomocí ní zjistit jen dolní odhad hmotnosti. V tomto případě je spodní hranice 3,1 násobek hmotnosti Země, ale ve skutečnosti se může jednat až o 4,3 násobek. Při určování velikosti tělesa se musíme spolehnout jen na teoretické modely, ze kterých vyplývá, že by se měla pohybovat v rozmezí od 1,3 do 2 násobku velikosti Země. Samozřejmě záleží na materiálu, ze kterého je exoplaneta složena.

Kolem své mateřské hvězdy oběhne Gliese 581 g jednou za 36,6 dne po téměř kruhové dráze s velkou poloosou 0,146 AU (cca 22 miliónů km). V článcích se píše, že se nachází v obyvatelné zóně, to znamená v takové vzdálenosti od hvězdy, kde jsou vhodné podmínky pro existenci života, podobného pozemskému. Jak je to možné, když uvedená vzdálenost je téměř 7x menší, než v jaké obíhá Země kolem Slunce? Je to díky tomu, že Gliese 581 je červený trpaslík s velikostí a hmotností jen asi jako třetina Slunce. Má tudíž i výrazně menší svítivost a obyvatelná zóna leží mnohem blíže.

Jaké panují podmínky na povrchu exoplanety můžeme jen odhadovat. Podle přibližných hodnot hmotnosti a velikosti se dá předpokládat, že gravitace bude jen o něco větší než na Zemi, asi tak 1,1 až 1,7 násobně. Průměrná teplota by se mohla pohybovat mezi -33 až -15°C. Planeta má vázanou rotaci, takže je ke své hvězdě natočena trvale jen jednou stranou. Pokud by snad na ní existovala nějaká forma života, nejvhodnější podmínky by měla zřejmě na hranici mezi osvětlenou a neosvětlenou částí, u tzv. terminátoru. Potencionální pozorovatel, nacházející se na "denní" straně planety, by viděl mateřskou hvězdu stále na stejném místě oblohy a byla by asi 3x větší než naše Slunce, pozorované ze Země. Nebyla by ale tak jasná a obloha by kvůli tomu měla narudlou barvu. Sytě rudou až načernalou barvu by měly vodní plochy, pokud by se na povrchu nacházely.

Hvězda Gliese 581 je vděčným objektem pro objevitele planet mimo naší sluneční soustavu. Nachází se v souhvězdí Vah a její vzdálenost je asi 20 světelných let. První exoplanetu u ní objevili astronomové v roce 2005, další podobná tělesa byla nalezena v letech 2007 a 2009. Zajímavým objektem je Gliese 581 e, u kterého se hmotnost odhaduje pouze na 1,94 násobek Země. Je to exoplaneta s nejnižší odhadovanou hmotností u hvězdy hlavní posloupnosti. Vzhledem k tomu, že nově objevená Gliese 581 g je v tomto směru hned na druhém místě, může se mateřská hvězda pochlubit tím, že dvě nejméně hmotné exoplanety náleží k jejímu planetárnímu systému. Zároveň pět ze šesti objevených těles může mít hmotnost nižší než desetinásobek Země a patřit tak mezi kamenná, případně ledová tělesa.

Vybrané zdroje:

Doplnění: Krátce po zveřejnění tohoto článku se objevily informace, že exoplaneta Gliese 581 g i zároveň s ní objevená Gliese 581 f nebyly dosud potvrzeny a je možné, že ve skutečnosti vůbec neexistují. Z Encyklopedie exoplanet už byly odstraněny, případně byl jejich status upraven na "nepotvrzené". Objev měl formálně potvrdit tým evropských astronomů, který měl k dispozici novější data ze spektrografu HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher). Ten však v nich nenašel nic, co by nasvědčovalo existenci těchto exoplanet. Na důkladné prověření bude zapotřebí ještě více času, ale není vyloučeno, že se opravdu jednalo o nějakou chybu měření. Změna radiální rychlosti, jakou měla způsobovat exoplaneta Gliese 581 g, je totiž pouze 1,29 m/s a citlivost spektrografu HARPS se pohybuje kolem 1 m/s.

Zdroj: Gliese 581 g neexistuje? První exoplaneta s podmínkami k životu byla vyhozena z katalogu!

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »