Na obrázku je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Hvězdu HR 8799 v souhvězdí Pegasa obíhá celá planetární soustava. Podařilo se ji přímo zobrazit pomocí adaptivní optiky na Keckově 10m a 8,1m Gemini teleskopu. Soustava je od nás vzdálena 126 světelných let.
Pokročilé pozorovací metody (adaptivní optika na obřích dalekohledech) a matematické metody zpracování obrazu (odstínění svitu hvězdy) umožnily pořídit snímek na obrázku 2.
Alexander Krivov z Friedrich-Schiller Universität v Jeně společně s kolegy provedl další stupeň výzkumu - počítačovou simulaci. Díky ní se podařilo zjistit vlastnosti tohoto planetárního systému přesněji, než kdykoliv předtím.
Snímek HR 8799 z dalekohledu Keck
Vědci měli pro tento úkol k dispozici všechna doposud známá data o mateřské hvězdě i planetách. Povedlo se jim zjistit stáří systému, jenž spadá do období mezi 30 až 50 miliony let (dosud se hodnoty pohybovaly v rozmezí 30 miliónů až 1 miliarda let). Dalším zjištěním bylo vypočtení přesné inklinace i, tedy úhlu, pod kterým se na systém díváme. Modelováním se poařilo určit inklinaci na 20° až 30° (přičemž i = 0° => díváme se kolmo se shora na rovinu orbity, i = 90° => diváme se zboku a lze pozorovat tranzity exoplanet).
Další výsledek je zjištění, že asi 10 AU od hvězdy se nachází pás asteroidů plný prachu a až 1 km velkých asteroidů. Ve vzdálenosti 100 AU pak leží další takový pás. Mezi nimi obíhají tři obří plynné planety (přímo zobrazené) v obrovských vzdálenostech 24, 38 a 68 AU.
Z výsledků vyplynulo, že každá z planet dosahuje hmotnosti v rozmezí 5 až 13 hmotností planety Jupiter. Díky velkým vzdálenostem planet od mateřské hvězdy, trvá jeden oběh několik stovek let, což ztěžuje přímá pozorování a až dlouhodobá pozorování za požití přístrojů s vysokým rozlišením nám odhalí další detaily.
Na obrázku 1 je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Obrázek 2 je matematicky upravený snímek soustavy z 10 metrového Keckova dalekohledu na Hawaii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
