Na obrázku je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Hvězdu HR 8799 v souhvězdí Pegasa obíhá celá planetární soustava. Podařilo se ji přímo zobrazit pomocí adaptivní optiky na Keckově 10m a 8,1m Gemini teleskopu. Soustava je od nás vzdálena 126 světelných let.
Pokročilé pozorovací metody (adaptivní optika na obřích dalekohledech) a matematické metody zpracování obrazu (odstínění svitu hvězdy) umožnily pořídit snímek na obrázku 2.
Alexander Krivov z Friedrich-Schiller Universität v Jeně společně s kolegy provedl další stupeň výzkumu - počítačovou simulaci. Díky ní se podařilo zjistit vlastnosti tohoto planetárního systému přesněji, než kdykoliv předtím.
Snímek HR 8799 z dalekohledu Keck
Vědci měli pro tento úkol k dispozici všechna doposud známá data o mateřské hvězdě i planetách. Povedlo se jim zjistit stáří systému, jenž spadá do období mezi 30 až 50 miliony let (dosud se hodnoty pohybovaly v rozmezí 30 miliónů až 1 miliarda let). Dalším zjištěním bylo vypočtení přesné inklinace i, tedy úhlu, pod kterým se na systém díváme. Modelováním se poařilo určit inklinaci na 20° až 30° (přičemž i = 0° => díváme se kolmo se shora na rovinu orbity, i = 90° => diváme se zboku a lze pozorovat tranzity exoplanet).
Další výsledek je zjištění, že asi 10 AU od hvězdy se nachází pás asteroidů plný prachu a až 1 km velkých asteroidů. Ve vzdálenosti 100 AU pak leží další takový pás. Mezi nimi obíhají tři obří plynné planety (přímo zobrazené) v obrovských vzdálenostech 24, 38 a 68 AU.
Z výsledků vyplynulo, že každá z planet dosahuje hmotnosti v rozmezí 5 až 13 hmotností planety Jupiter. Díky velkým vzdálenostem planet od mateřské hvězdy, trvá jeden oběh několik stovek let, což ztěžuje přímá pozorování a až dlouhodobá pozorování za požití přístrojů s vysokým rozlišením nám odhalí další detaily.
Na obrázku 1 je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Obrázek 2 je matematicky upravený snímek soustavy z 10 metrového Keckova dalekohledu na Hawaii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy.
Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl
od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.
