Na obrázku je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Hvězdu HR 8799 v souhvězdí Pegasa obíhá celá planetární soustava. Podařilo se ji přímo zobrazit pomocí adaptivní optiky na Keckově 10m a 8,1m Gemini teleskopu. Soustava je od nás vzdálena 126 světelných let.
Pokročilé pozorovací metody (adaptivní optika na obřích dalekohledech) a matematické metody zpracování obrazu (odstínění svitu hvězdy) umožnily pořídit snímek na obrázku 2.
Alexander Krivov z Friedrich-Schiller Universität v Jeně společně s kolegy provedl další stupeň výzkumu - počítačovou simulaci. Díky ní se podařilo zjistit vlastnosti tohoto planetárního systému přesněji, než kdykoliv předtím.
Snímek HR 8799 z dalekohledu Keck
Vědci měli pro tento úkol k dispozici všechna doposud známá data o mateřské hvězdě i planetách. Povedlo se jim zjistit stáří systému, jenž spadá do období mezi 30 až 50 miliony let (dosud se hodnoty pohybovaly v rozmezí 30 miliónů až 1 miliarda let). Dalším zjištěním bylo vypočtení přesné inklinace i, tedy úhlu, pod kterým se na systém díváme. Modelováním se poařilo určit inklinaci na 20° až 30° (přičemž i = 0° => díváme se kolmo se shora na rovinu orbity, i = 90° => diváme se zboku a lze pozorovat tranzity exoplanet).
Další výsledek je zjištění, že asi 10 AU od hvězdy se nachází pás asteroidů plný prachu a až 1 km velkých asteroidů. Ve vzdálenosti 100 AU pak leží další takový pás. Mezi nimi obíhají tři obří plynné planety (přímo zobrazené) v obrovských vzdálenostech 24, 38 a 68 AU.
Z výsledků vyplynulo, že každá z planet dosahuje hmotnosti v rozmezí 5 až 13 hmotností planety Jupiter. Díky velkým vzdálenostem planet od mateřské hvězdy, trvá jeden oběh několik stovek let, což ztěžuje přímá pozorování a až dlouhodobá pozorování za požití přístrojů s vysokým rozlišením nám odhalí další detaily.
Na obrázku 1 je srovnání systému HR 8799 a naší Sluneční soustavy.
Obrázek 2 je matematicky upravený snímek soustavy z 10 metrového Keckova dalekohledu na Hawaii.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 1. do 11. 1. 2026. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti. Večer je nad jihem až jihozápadem Saturn s Neptunem a nad jihovýchodem Jupiter, který bude v opozici, a tedy nejblíže Zemi a viditelný celou noc. Uran je také v noci vysoko na obloze a chybí jen planety v konjunkci se Sluncem. Aktivita Slunce se zvýšila a erupce vedly i k aktivitě geomagnetického pole a slabým polárním zářím. Pokračují starty Falconů 9 pro platící zákazníky i pro vlastní síť Starlink. K testu se chystá nová raketa Ceres-2. Před 90 lety se narodil Robert Woodrow Wilson, který spolu s Arno Penziasem objevil záření kosmického pozadí.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista
Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když
Planetka (433) Eros poblíž galaxie M33. Složeno ze 119 jednotlivých expozic po 10 sekundách. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Výsledek nepříznivě ovlivnilo silné měsíční světlo, které se navíc rozptylovalo na souvislé sněhové pokrývce. Teplota vzduchu -10.7°C.
