Představa vzhledu exoplanety Kepler-186f v konceptu malíře Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechVesmírný Keplerův dalekohled NASA objevil dosud nejpodobnější planetu naší Zemi, která obíhá svoji hvězdu v obyvatelné zóně. Je pouze o 10 procent větší než Země a na jejím povrchu by se mohla vyskytovat kapalná voda.
Exoplaneta Kepler-186f v obyvatelné zóně Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechPlaneta, která nese označení Kepler-186f je jen potvrzením předpokladu, že planety podobné Zemi se v obyvatelných zónách kolem blízkých hvězd opravdu vyskytují. Obyvatelná ještě neznamená automaticky výskyt kapalné vody na povrchu, ale u takto malé planety nic nenasvědčuje tomu, že by to tak nemohlo být. Cesta k případnému potvrzení bude ovšem ještě dlouhá.
Porovnání vnitřní části sluneční soustavy se soustavou Kepler-186 Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechNejvětším přínosem tohoto objevu je velikost, či spíše malost planety. Předchozí objevené planety v obyvatelných zónách byly totiž asi o polovinu větší než Země. Planeta Kepler-186f je velikostně téměř dvojče Země. Podle označení je patrné, že obíhá svoji hvězdu jako pátá známá planeta v pořadí, protože označení a je vyhrazeno hvězdě, v tomto případě spíše trpaslíkovi s asi poloviční velikostí a hmotností oproti našemu Slunci. Planety se pak označují písmeny abecedy počínaje b.
Exoplanety v obyvatelných zónách svých hvězd Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechO planetě toho mnoho nevíme, protože obíhá poměrně vzdálenou hvězdu v souhvězdí Labutě. V tomto případě jde spíše o vzdálenější případ, oproti jiným objeveným exoplanetám. Hvězda je od nás 490 světelných roků. Z napozorovaných dat známe její velikost a vzhledem k tomu se dá předpokládat, že jde o kamennou planetu, protože je příliš malá na to, aby se podobala například Uranu, nebo Jupiteru. Zároveň je v té správné vzdálenosti od mateřské hvězdy, aby se nad jejím povrchem vyskytovala atmosféra a na povrchu kapalná voda. Zda by byla vhodná pro život by záviselo na dalších okolnostech, například složení atmosféry. Vzhledem ke vzdálenosti to bude trvat ještě dlouho, než se na planetu budou moci zaměřit budoucí přístroje a potvrdit, nebo vyvrátit naše domněnky.
Dalším krokem je hledání podobných dvojčat naší Země. Keplerův dalekohled je v tomto prvním průkopníkem, schopným detekovat planety podobné Zemi u jiných hvězd. Daří se mu to díky současnému pozorování asi 150 tisíc hvězd, přičemž číhá na přechody planet přes kotoučky hvězd. Další pokrok by mohl být zaznamenán po vypuštění vesmírného dalekohledu Jamese Webba a necháme se překvapit, do jaké míry bude případně využitelný i Velmi velký evropský dalekohled o průměru skoro 40 metrů, který vyroste v Chile.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
