Představa vzhledu exoplanety Kepler-186f v konceptu malíře Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechVesmírný Keplerův dalekohled NASA objevil dosud nejpodobnější planetu naší Zemi, která obíhá svoji hvězdu v obyvatelné zóně. Je pouze o 10 procent větší než Země a na jejím povrchu by se mohla vyskytovat kapalná voda.
Exoplaneta Kepler-186f v obyvatelné zóně Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechPlaneta, která nese označení Kepler-186f je jen potvrzením předpokladu, že planety podobné Zemi se v obyvatelných zónách kolem blízkých hvězd opravdu vyskytují. Obyvatelná ještě neznamená automaticky výskyt kapalné vody na povrchu, ale u takto malé planety nic nenasvědčuje tomu, že by to tak nemohlo být. Cesta k případnému potvrzení bude ovšem ještě dlouhá.
Porovnání vnitřní části sluneční soustavy se soustavou Kepler-186 Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechNejvětším přínosem tohoto objevu je velikost, či spíše malost planety. Předchozí objevené planety v obyvatelných zónách byly totiž asi o polovinu větší než Země. Planeta Kepler-186f je velikostně téměř dvojče Země. Podle označení je patrné, že obíhá svoji hvězdu jako pátá známá planeta v pořadí, protože označení a je vyhrazeno hvězdě, v tomto případě spíše trpaslíkovi s asi poloviční velikostí a hmotností oproti našemu Slunci. Planety se pak označují písmeny abecedy počínaje b.
Exoplanety v obyvatelných zónách svých hvězd Autor: NASA Ames/SETI Institute/JPL-CaltechO planetě toho mnoho nevíme, protože obíhá poměrně vzdálenou hvězdu v souhvězdí Labutě. V tomto případě jde spíše o vzdálenější případ, oproti jiným objeveným exoplanetám. Hvězda je od nás 490 světelných roků. Z napozorovaných dat známe její velikost a vzhledem k tomu se dá předpokládat, že jde o kamennou planetu, protože je příliš malá na to, aby se podobala například Uranu, nebo Jupiteru. Zároveň je v té správné vzdálenosti od mateřské hvězdy, aby se nad jejím povrchem vyskytovala atmosféra a na povrchu kapalná voda. Zda by byla vhodná pro život by záviselo na dalších okolnostech, například složení atmosféry. Vzhledem ke vzdálenosti to bude trvat ještě dlouho, než se na planetu budou moci zaměřit budoucí přístroje a potvrdit, nebo vyvrátit naše domněnky.
Dalším krokem je hledání podobných dvojčat naší Země. Keplerův dalekohled je v tomto prvním průkopníkem, schopným detekovat planety podobné Zemi u jiných hvězd. Daří se mu to díky současnému pozorování asi 150 tisíc hvězd, přičemž číhá na přechody planet přes kotoučky hvězd. Další pokrok by mohl být zaznamenán po vypuštění vesmírného dalekohledu Jamese Webba a necháme se překvapit, do jaké míry bude případně využitelný i Velmi velký evropský dalekohled o průměru skoro 40 metrů, který vyroste v Chile.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
