Astronomická výročí – 07/2026
Autor: Sarah Gooll Putnam
Edward Charles Pickering (19. července 1846, Boston – 3. února 1919, Cambridge, Massachusetts), byl americký astronom a fyzik. Společně s Carlem Vogelem byl objevitelem prvních spektroskopických dvojhvězd. Proslavil se rozvojem astrofotografie a zapojením žen do astronomické analýzy.
Edward Charles Pickering se narodil roku 1846 v Bostonu do vzdělané rodiny. Již v dětství se zajímal o astronomii, a ve dvanácti letech si dokonce zkonstruoval vlastní dalekohled. Byl bratrem o dvanáct let mladšího Williama Henryho Pickeringa (1858–1938), který se proslavil mimo jiné vybudováním mnoha observatoří.

Autor: W. H. Pickering, l'astronome qui aimait (trop) la Lune
Edward Pickering se v době studií na střední škole Boston Latin School věnoval také horolezectví a cyklistice. Ve studiu pokračoval na Lawrence Scientific School na Harvardu, kde v roce 1865 získal titul bakaláře. Po absolvování školy se stal asistentem fyziky na MIT (Massachusetts Institute of Technology). V letech 1868–1877 pracoval na Thayer school jako profesor fyziky. V roce 1874 se oženil s Lizzie Wadsworth Sparksovou, dcerou někdejšího ředitele Harvardské univerzity, na kterou následně zamířil.
Od roku 1877 až do své smrti v roce 1919 se stal Pickering ředitelem Harvard College Observatory. V roce 1879 zaměstnal na doporučení manželky rodinnou služebnou Williaminu Flemingovou (1857–1911), a to původně na drobné administrativní práce na observatoři. To byl počátek kariéry této později významné astronomky.

Autor: b03730_p.TIF - Disk Google
V roce 1882, po smrti svého přítele a astronoma Henryho Drapera (1837–1882), požádal Pickering Draperovu vdovu, zda by mohl dokončit přítelovo astrofotografické dílo. Tento moment byl zásadní pro Pickeringův zájem o rozvoj astrofotografie. Usoudil, že oproti přímému pozorování a ručnímu zakreslování je zde vyšší potenciál. V témže roce započal s pozorováním proměnných dvojhvězd a přes počáteční odpor prosadil i mezinárodní, anglo-americkou spolupráci v tomto astronomickém oboru.
Také vytvořil novou metodu fotografování hvězdných spekter. Pomocí hranolu umístěného před fotografickou deskou se mu vydařily snímky spekter mnoha hvězd najednou. Tento archivní materiál, který dnes zpětně umožňuje sledovat pohyb většiny hvězd, váží několik tun. To je dáno tím, že fotodesky byly v 19. století skleněné. V současnosti probíhá jejich digitalizace.
V roce 1884 vydal článek o fotografických pozorováních, v němž jako spoluautora jmenoval zesnulého Henryho Drapera. Po kritice článku z řad astronomů byl motivován začít najímat asistenty pro analýzu snímků, neboť materiálů přibývalo a pozorovatelé je nebyli schopni rychle analyzovat. Tak vznikl legendární tým žen, nazývaný „Harvardské počítače“, někdy také mírně ironicky označovaný jako „Pickeringův harém“. Pickering zaměstnával ženy, jejich práce byla zásadní pro zapisování poznámek a provádění výpočtů a analýzy. V týmu byly nejen vysokoškolsky vzdělané ženy, ale i amatérky, které si mnohdy posléze doplnily vzdělání. Z „Hardvardských počítačů“ vzešly mnohé slavné budoucí astronomky a objevitelky.

Autor: Harvardské počítače – Zapomenuté vědkyně, které mapovaly vesmír – Flashbak
Společně s již zmíněnou Williaminou Flemingovou a Annie Jump Cannonovou (1863–1941) vytvořil systém hvězdné klasifikace, kde hvězdy jsou označovány dle svých spekter (https://hvezdy.astro.cz/charakteristika/4-spektralni-typy-hvezd) velkými písmeny abecedy. Tento systém se používá dodnes.
V roce 1896 objevil neznámé čáry ve spektrech hvězdy ζ-Puppis. Pickeringova domněnka, že se jedná o linii vodíku byla později Alfredem Fowlerem (1868–1940) a Nielsem Bohrem (1885–1962) vyvrácena, ve skutečnosti se jednalo o ionizované hélium. Tento objev ukázal nutnost neustále přehodnocovat problémy zdánlivě vyřešené v rámci dřívějších teorií.
V době 1. světové války navrhl Edward Charles Pickering tzv. Pickeringův polární nástavec, což bylo zařízení sloužící jako vojenský nástroj pro námořní dělostřelectvo. Nástavec sloužil k rychlému a přesnému určení dělostřeleckých cílů v terénu díky přesnému zaměření severu. Toto zařízení, na rozdíl od dříve používaných přístrojů, používalo pouze nebeskou geometrii a nevyžadovalo přesnou znalost polohy a přesný čas.
Edward Pickering zemřel v únoru 1919 po krátké nemoci komplikované zápalem plic. Na jeho počest, ovšem i na počest jeho bratra Williama, jsou pojmenovány krátery na Marsu a na Měsíci, asteroid (784) Pickeringia a Pickeringův trojúhelník v mlhovině Závoj v souhvězdí Labutě. Jméno obou astronomických bratrů nese i pozemský objekt, hora Mt. Pickering v Kalifornii.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Edward Charles Pickering by Sarah Gooll Putnam
[2] W. H. Pickering
[3] Edward Charles Pickering - Wikipedia
[4] Harvardské
[5] Sbírka Williaminy Flemingové | Harvardské stohy plátů
[6] Williamina Fleming - Wikipedia
Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice


