Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Velká kometa roku 1965

Astronomické výročí: Velká kometa roku 1965

Kometa Ikeya-Seki
Autor: Britannica: Comet Ikeya-Seki

Na podzim roku 1965 mělo lidstvo možnost spatřit velmi jasnou kometu. Dne 21. 10. 1965 prolétla „Velká kometa roku 1965“ C/1965 Y1 (Ikeya–Seki) přísluním. Tato kometa byla objevena 18. 9. 1965 dvěma tehdy amatérskými japonskými astronomy. Byli jimi Kaoru Ikeya (Iketani) a Tsutomu Seki (Cujomu) a tuto kometu pozorovali nezávisle na sobě. Pro Kaoru Ikeyu to byla již pátá kometa, na jejímž objevu se podílel. Tsutomu Seki měl za sebou v té době objev dvou komet a C/1965 nebyla ani jeho poslední.

První výpočty ukázaly, že z počátku nevýrazná kometa v říjnu proletí necelého půl milionu kilometru nad slunečním povrchem, a po průletu se má stát extrémně jasným tělesem. Toto očekávání se potvrdilo, neboť při přiblížení k periheliu byla kometa pozorovatelná i na denní obloze. Byla pozorovatelná bez použití optických přístrojů do začátku následujícího roku.

Na snímku z 6. 11. 1965 jsou patrna jádra rozpadlé komety. Autor: Wikipedia (EN): Comet Ikeya-Seki
Na snímku z 6. 11. 1965 jsou patrna jádra rozpadlé komety.
Autor: Wikipedia (EN): Comet Ikeya-Seki

Při tomto průletu se kometa rozpadla na tři části, které pak společně pokračovaly v oběhu kolem Slunce. Bylo vypočítáno, že oběžná dráha dvou nejvýznamnějších úlomků komety je 795 a 946 let. 

Heinrich Kreutz Autor: Wikipedia (EN): Heinrich Kreutz
Heinrich Kreutz
Autor: Wikipedia (EN): Heinrich Kreutz

C/1965 Y1 (Ikeya-Seki) patří do Kreutzovy skupiny komet. Dráhy těchto komet se vyznačují přísluním v blízkosti sluneční fotosféry.

Tělesa Kreuzovy skupiny pravděpodobně pocházejí z jedné velké zárodečné komety, která se před více než 10 000 lety rozpadla. Kreuzova skupina obsahuje více než 1500 komet a je pojmenována po astronomu Heinrichu Kreuzovi (1854–1907). To byl německý astronom zabývající se právě kometami s blízkým průletem kolem Slunce.

Kaoru Ikeya (nar. 1943) je japonský amatérský astronom. Astronomií se začal zabývat na po-čátku 60. let, v dobách, kdy pracoval v továrně na piana. První kometu C/1963 A1 (Ikeya) objevil v roce 1963 pomocí jednoduchého astronomického vybavení.

Kaoru Ikeya Autor: Alchetron: Kaoru Ikeya
Kaoru Ikeya
Autor: Alchetron: Kaoru Ikeya

Dnes nese jeho jméno celkem 7 komet, poslední z nich je 332P/Ikeya–Murakami objevená v roce 2010. Kaoru Ikeya se v současnosti zabývá leštěním zrcadel pro dalekohledy japonských a čínských observatoří. Na jeho počest byl pojmenován asteroid (4037) Ikeya.

Tsutomu Seki (nar. 1930) je japonský astronom, zabývající se především hledáním planetek. V současnosti má objeveno více než 200 planetek, patří mezi ně i blízkozemní tělesa, objekty z hlavního pásu asteroidů či Jupiterův Troján. Komety zkoušel vyhledávat již od konce 40. let minulého století, na první úspěch čekal 12 let. V letech 1961–1970 objevil či spoluobjevil celkem 6 komet. V současnosti je ředitelem observatoře Geisei v Kóči. Tam se soustředí na pozorování a výpočty drah periodických komet a hledání asteroidů. Kromě astronomie se zabývá na vysoké úrovni hrou na kytaru, je sportovcem a oceňovaným spisovatelem. Seki je rovněž vedoucím kometární sekce Orientální astronomické asociace.

Tsutomu Seki Autor: Inverse: How Tsutomu Seki Became Japan’s Celebrity Comet Hunter 50 Years Ago
Tsutomu Seki
Autor: Inverse: How Tsutomu Seki Became Japan’s Celebrity Comet Hunter 50 Years Ago

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Britannica: Comet Ikeya-Seki
[2] Wikipedia (EN): Comet Ikeya-Seki
[3] Wikipedia (EN): Heinrich Kreutz
[4] Alchetron: Kaoru Ikeya
[5] Inverse: How Tsutomu Seki Became Japan’s Celebrity Comet Hunter 50 Years Ago

Převzato: Hvězdárna a planetárium Teplice



O autorovi

Štítky: Geisei observatory, Kaoru ikeya, Kreutzova skupina komet, Heinrich Carl Friedrich Kreutz, Tsutomu Seki, Kometa , Ikeya-Seki


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »