Červencové výročí: Joseph Stepling
Autor: http://www.kniska.eu
Letošního 11. července uplyne 235 let od úmrtí česko-německého jezuitského fyzika, matematika, astronoma a meteorologa Josepha Steplinga. Jeho jméno je výrazně spjato se vznikem hvězdárny v Klementinu. Josephova matka byla Češka, kdežto otec pocházel z německého regionu Vestfálsko a pracoval jako sekretář vyslanectví u říšského sněmu. Joseph se narodil v Řezně, ležícím na území dnešní německé spolkové země Bavorsko. Když však otec poměrně brzo zemřel, matka se vrátila do rodné vlasti i se synem a usadili se v Praze. Zde Stepling navštěvoval jezuitskou latinskou školu a roku 1733 vstoupil do jezuitského řádu. Po absolvování noviciátu nejprve studoval filozofii v Olomouci, později působil ve Svídnici a Kladsku. Po několika letech se vrátil do Prahy, kde se věnoval zejména teologii a filozofii.
Během studia jej ovlivnil profesor matematiky Ignatz Mühlwenzel, který se zabýval mimo jiné i optikou a vyráběl dalekohledy, do kterých si sám brousil čočky. Zřejmě jeho zásluhou se se Stepling začal více zajímat o fyziku, matematiku a astronomii.
Poté, co byl roku 1747 vysvěcen na kněze, začal přednášet řeholníkům fyziku a matematiku. Brzy se však dostal do problémů, protože odmítl vyučovat aristotelovskou filozofii, s níž nesouhlasil. Z tohoto důvodu se dokonce roku 1748 vzdal místa profesora. Vrátil se až o několik let později, kdy mu bylo povoleno do výuky zařadit učení Newtona, Eulera či Wolfa.
Autor: http://www.kniska.eu
Svou činností přispěl k zvyšování úrovně výuky na školách, roku 1754 jej dokonce Marie Terezie pověřila, aby udržoval dohled nad prací gymnázií. Uskutečnil také řadu přednášek, diskusí, veřejně předváděl různé pokusy a udržoval styk s řadou významných vědeckých osobností své doby. Pomáhal k tomu, aby se v Praze scházeli různí vědci a vyměňovali si navzájem své názory.
Z astronomických činností se zabýval například aberací světla, přicházejícího z hvězd, kolísáním zemské osy a také opakovaně změřil zeměpisnou délku Prahy. Použil přitom dvě různé metody. Při první sledoval zatmění měsíců planety Jupiter, při druhé pozoroval zatmění našeho Měsíce. Od roku 1775 prováděl v Klementinu geofyzikální měření.
Z dalších aktivit je zajímavé zmínit, že experimentoval například se statickou elektřinou a zajímala jej též ochrana proti bleskům. Jeho dopis s návrhem hromosvodu je možné považovat za první elektrotechnický posudek, vypracovaný na našem území. V matematice se zaměřoval mimo jiné na integrální počty, prvočísla nebo teorii čísel. Napsal značné množství spisů, věnovaných matematice, fyzice, astronomii či filozofii.
Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.
O autorovi
Václav Kalaš
Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.
