Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Léto 2018 - výročí narození dvou velkých dam astronomie

Léto 2018 - výročí narození dvou velkých dam astronomie

Pulsar v Krabí mlhovině
Autor: Max-Planck-Gesellschaft

Pod většinou velkých vědeckých objevů najdeme často podepsaná mužská jména a také laureáti Nobelovy ceny bývají většinou muži. Je to asi dáno tím, že ženy v naší společnosti obecně ve větší míře pečují o rodinu a děti a proto jim už potom v životě nezbývá tolik času a sil na profesionální kariéru. Ženy to mají, v naší v podstatě patriarchální společnosti, těžší. V tomto světle je pak velmi obdivuhodné, když se ženám podaří prosadit a například na poli vědy udělat veliké objevy hodné Nobelovy ceny, které posouvají hranice lidského poznání dál. Mezi takovéto výjimečné osobnosti patřily Henrietta Swan Leavittová a Jocelyn Bellová Burnellová, jejichž kulatá výročí narození (150 let, resp. 75 let) si právě teď v létě připomínáme.

Kosmický metr Henrietty Swan Leavittové

Na první pohled by se zdálo, že určovat vzdálenosti ve vesmíru je prakticky neřešitelný úkol. Už v antice si však lidé uvědomili, že vzdálenosti v naší Sluneční soustavě i k blízkým hvězdám lze měřit trigonometricky, přičemž základnou trojúhelníka je například průměr oběžné dráhy Země kolem Slunce – 300 miliónů kilometrů. Avšak v porovnání s kosmologickými vzdálenostmi je tato základna zoufale malá, paralaxa titěrná a určit tímto způsobem například vzdálenost k sousední Velké galaxii v Andromedě ani dnes jednoduše nejde. Příroda k nám však někdy bývá velmi milosrdná a právě to se týká i měření vzdáleností v řádu mnoha miliónů světelných let.

Henrietta Swan Leavittová Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics

Henrietta Swan Leavittová
Autor: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics


Americká astronomka Henrietta Swan Leavittová, která trpěla navíc hendikepem, hluchotou, byla neskutečně pracovitá. Za svůj život objevila několik tisíc proměnných hvězd, z nichž šestnáct patřilo i ke skupině pulsujících proměnných hvězd typu Delta Cephei. Pochopitelně k tomu tehdy nemohla používat ani CCD kamery, ani počítače. Mimochodem, hvězdu Deltu Cephei si můžete snadno najít na obloze v souhvězdí Cephea i volnýma očima. Tato hvězda dala pak jméno celé třídě proměnných hvězd – Cepheidy. V případě hvězd typu Delta Cephei se naštěstí jedná o obří, velmi jasné hvězdy, zářící na ohromné vzdálenosti, u kterých si Henrietta Swan Leavittová povšimla jedné velice zajímavé a neobyčejně důležité vlastnosti. Že totiž délka periody změn jejich jasnosti je přímo závislá na absolutní jasnosti hvězdy. Jinými slovy, čím více hvězda vyzáří energie do prostoru, tím delší je perioda změny její jasnosti. Potom už stačí pouze najít Cepheidu v nějaké cizí galaxii, určit pozorováním její periodu proměnnosti a v tu chvíli již z  její pozorované zdánlivé jasnosti dokážeme přesně odvodit její vzdálenost a tedy i vzdálenost celé galaxie. Henrietta Swan Leavittová tak již před 110 lety „nasadila metr“ na cizí galaxie.

Pulsary Jocelyn Bellové Burnellové

Naše Slunce je hvězda, která se otočí kolem své osy zhruba jednou za měsíc. Ale dokážete si představit hvězdu, která se otočí kolem své osy třeba stokrát za sekundu?! To je naprosto šílené! A přece takové „šílené“ hvězdy existují. Jmenují se pulsary. Jsou to neutronové hvězdy, jejichž úzce směrovaný zářivý paprsek během rotace zasahuje naši Zemi a projevuje se tak „majákový efekt“. Neutronové hvězdy mají průměr řádově jen deset až dvacet kilometrů, ale hmotnost asi dvojnásobnou v porovnání s naším Sluncem. Gravitační zrychlení na povrchu neutronové hvězdy je ohromné, jinak by se při rychlé rotaci roztrhly odstředivou silou.

Jocelyn Bellová Burnellová Autor: Daily Herald Archive
Jocelyn Bellová Burnellová
Autor: Daily Herald Archive
Když si anglická radioastronomka Jocelyn Bellová Burnellová povšimla 28. listopadu 1967 podivného signálu přicházejícího z vesmíru, hledal se nejprve zdroj tohoto „rádiového rušení“ na zemi v okolí observatoře. Když se ukázalo, že pulsy přicházejí opravdu z vesmíru, vyrojily se teorie o mimozemšťanech blikajících na Zemi. Nakonec se ukázalo, že se jedná o pozůstatky hvězd větších než naše Slunce, které se v závěrečném stádiu svého vývoje smrskly působením gravitace z původního rozměru mnoha miliónů kilometrů na takto maličkatý průměr, čímž se neskutečně roztočily, podobně jako když krasobruslař při piruetě připaží. Během této závěrečné kontrakce dochází také k výbuchu hvězdy v podobě supernovy, což jsou prakticky největší vesmírné ohňostroje, jaké dokáže samostatná hvězda vytvořit. Spousta neutronových hvězd jsou pulsary, ale většinu z nich pozorovat nemůžeme, protože nás jejich světelné paprsky míjejí. Nejrychleji rotující pulsar, který byl doposud objeven, stihne 716 otoček za sekundu!

Obě tyto velké dámy světové astronomie by si určitě za své převratné objevy zasloužily Nobelovu cenu, ale osud a život bývá někdy nepřející a nespravedlivý. Obě však zažily ten úžasný pocit, když objevily něco úplně nového, o čem neměl nikdo před nimi ani tušení a obě zůstanou v astronomii, královně věd, navždy zapsány na zlatým písmem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna Prostějov



Štítky: Jocelyn Bellová, Henreitta Leavittová


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »