Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Záříjové výročí: Urbain Jean Joseph Le Verrier

Záříjové výročí: Urbain Jean Joseph Le Verrier

Urbain Jean Joseph Le Verrier
Urbain Jean Joseph Le Verrier
Před 135 lety, 23. září 1877, zemřel francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Jeho jméno je spojováno zejména s objevem Neptunu. Byl totiž autorem výpočtů, na základě kterých byla v roce 1846 tato planeta objevena.

Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô, ležícím v departementu Manche na severu Francie. Nejprve navštěvoval osm let lyceum nižšího stupně, poté pokračoval studiem matematiky na vyšším lyceu v městě Caen. Roku 1831 nastoupil na prestižní pařížskou školu École Polytechnique, kde zpočátku studoval chemii. Po dvou letech vyměnil tento obor za astronomii a zaměřil se zejména na nebeskou mechaniku.

Pracovat začal na Pařížské observatoři, které pak zůstal věrný téměř celý život a od roku 1854 zde zastával funkci ředitele. Během svého působení na hvězdárně například založil meteorologickou stanici a dosáhl rozšíření ředitelských pravomocí. Podařilo se mu také prosadit zvýšení platů astronomů. Přesto však nebyl příliš oblíben pro své příliš autoritativní chování, což vyústilo až k tomu, že 14 astronomů hromadně podalo výpověď. Aby se situace uklidnila, byl nakonec Le Verrier roku 1870 odvolán z funkce.

Jak již bylo zmíněno, sehrál významnou roli při objevu planety Neptun. Stejně jako anglický matematik John Couch Adams, ale nezávisle na něm, počítal na základě odchylek v dráze Uranu dráhu nové planety, která by je mohla způsobovat. Nakonec byl Neptun nalezen na základě Le Verierových výpočtů, ale často se tvrdilo, že to bylo nespravedlivé. Adams měl prý výpočty dokončeny dříve a o prvenství přišel jen proto, že se s hledáním nové planety v Anglii dlouho otálelo. Až v poměrně nedávné době se zjistilo, že Adamsovy výpočty nebyly zdaleka tak přesné, jak se myslelo. Ani on sám jim příliš nedůvěřoval a stále udával nová a nová místa, kde se měla nová planeta nacházet. Není proto divu, že na základě těchto pochybných výsledků se jeho nadřízeným příliš nechtělo planetu hledat. Bohužel Le Verrier tímto "bojem o prvenství" celý zbytek života dosti trpěl a bylo to jednou z příčin jeho problematické povahy.

Méně známým faktem je, že Le Verrier věřil, že existuje planeta, obíhající blíže Slunci než Merkur a nazval ji Vulkán. Důvodem bylo, že podobně jako Uran, i Merkur se nepohyboval přesně podle tehdejších výpočtů a tyto nesrovnalosti mohla způsobovat jiná planeta. Zde se však později ukázalo, že takové těleso neexistuje a odchylky v dráze se dají vysvětlit pomocí obecné teorie relativity.

Le Verrier za svou práci získal několik vysokých vyznamenání a byl členem například Francouzské akademie věd nebo Královské švédské akademie věd.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Le Verrier, Osobnost


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »