Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Záříjové výročí: Urbain Jean Joseph Le Verrier

Záříjové výročí: Urbain Jean Joseph Le Verrier

Urbain Jean Joseph Le Verrier
Urbain Jean Joseph Le Verrier
Před 135 lety, 23. září 1877, zemřel francouzský matematik a astronom Urbain Jean Joseph Le Verrier. Jeho jméno je spojováno zejména s objevem Neptunu. Byl totiž autorem výpočtů, na základě kterých byla v roce 1846 tato planeta objevena.

Le Verrier se narodil v městě Saint-Lô, ležícím v departementu Manche na severu Francie. Nejprve navštěvoval osm let lyceum nižšího stupně, poté pokračoval studiem matematiky na vyšším lyceu v městě Caen. Roku 1831 nastoupil na prestižní pařížskou školu École Polytechnique, kde zpočátku studoval chemii. Po dvou letech vyměnil tento obor za astronomii a zaměřil se zejména na nebeskou mechaniku.

Pracovat začal na Pařížské observatoři, které pak zůstal věrný téměř celý život a od roku 1854 zde zastával funkci ředitele. Během svého působení na hvězdárně například založil meteorologickou stanici a dosáhl rozšíření ředitelských pravomocí. Podařilo se mu také prosadit zvýšení platů astronomů. Přesto však nebyl příliš oblíben pro své příliš autoritativní chování, což vyústilo až k tomu, že 14 astronomů hromadně podalo výpověď. Aby se situace uklidnila, byl nakonec Le Verrier roku 1870 odvolán z funkce.

Jak již bylo zmíněno, sehrál významnou roli při objevu planety Neptun. Stejně jako anglický matematik John Couch Adams, ale nezávisle na něm, počítal na základě odchylek v dráze Uranu dráhu nové planety, která by je mohla způsobovat. Nakonec byl Neptun nalezen na základě Le Verierových výpočtů, ale často se tvrdilo, že to bylo nespravedlivé. Adams měl prý výpočty dokončeny dříve a o prvenství přišel jen proto, že se s hledáním nové planety v Anglii dlouho otálelo. Až v poměrně nedávné době se zjistilo, že Adamsovy výpočty nebyly zdaleka tak přesné, jak se myslelo. Ani on sám jim příliš nedůvěřoval a stále udával nová a nová místa, kde se měla nová planeta nacházet. Není proto divu, že na základě těchto pochybných výsledků se jeho nadřízeným příliš nechtělo planetu hledat. Bohužel Le Verrier tímto "bojem o prvenství" celý zbytek života dosti trpěl a bylo to jednou z příčin jeho problematické povahy.

Méně známým faktem je, že Le Verrier věřil, že existuje planeta, obíhající blíže Slunci než Merkur a nazval ji Vulkán. Důvodem bylo, že podobně jako Uran, i Merkur se nepohyboval přesně podle tehdejších výpočtů a tyto nesrovnalosti mohla způsobovat jiná planeta. Zde se však později ukázalo, že takové těleso neexistuje a odchylky v dráze se dají vysvětlit pomocí obecné teorie relativity.

Le Verrier za svou práci získal několik vysokých vyznamenání a byl členem například Francouzské akademie věd nebo Královské švédské akademie věd.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Le Verrier, Osobnost


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9

Tzv. Vesmírná medúza po startu rakety Falcon 9, Mise Starlink 10-40, start 5:52:20. Vezla 29 Starlink satelitů

Další informace »