Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  47. Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

47. Praktikum pro pozorovatele proměnných hvězd

Účastníci 47. Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd
Účastníci 47. Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd
V období od 12. do 19. srpna 2007 se v Peci pod Sněžkou konal další ročník Praktika pro pozorovatele proměnných hvězd. Kapacita pronajatého penzionu byla naplněna do posledního místa a noční počasí bylo příznivé.

S myšlenkou pořádání praktik přišel už zakladatel novodobé Sekce pozorovatelů proměnných hvězd Oto Obůrka, ředitel brněnské hvězdárny. První jakýsi „kurz“ jak pozorovat okem proměnné hvězdy uspořádal v Brně roku 1961. Celostátní praktika od té doby plnila hlavně pedagogický účel, tedy zaučování nových pozorovatelů. V roce 1978 změnil tehdejší předseda sekce Zdeněk Pokorný místo konání praktik z Brna do Ždánic a od roku 1986 se konala na hvězdárně ve Vyškově. Po roce 1989 se osud ždánické hvězdárny dost nahnul a teprve koncem devadesátých let se podařilo opět uspořádat několik praktik souběžně ve Ždánicích i ve Vyškově. Když se do problémů začala dostávat i vyškovská hvězdárna, uspořádal současný předseda sekce Luboš Brát poprvé praktikum v Peci pod Sněžkou.

Možná se ptáte, jak lze bez tučného grantu uspořádat týdenní soustředění v jednom z turisticky nejatraktivnějších míst naší republiky? Jak se říká: „Když se chce, všechno jde“. Ale chtít nestačí. Především musíte být členem organizace, jejíž předseda má v lokalitě svůj penzion a je ochotný vyvěsit uprostřed sezóny na týden ceduli „Zákaz vstupu turistům“ a nechat si zaplnit chatu astronomy a jejich dalekohledy. Dále musí nastavit cenu za ubytování takovou, že si to bude moci dovolit i student. No a najednou grant není potřeba, další náklady pokryla z dotace Sekci Česká astronomická společnost.

Důvodů k uspořádání Praktika v Peci pod Sněžkou bylo více, nejen fakt, že účastníci byli vlastně u organizátora doma. Luboš Brát má vedle penzionu také svou dobře vybavenou observatoř, kde se mu podařilo objevit řadu nových proměnných hvězd, pozorovat přes 150 minim zákrytových dvojhvězd a pořídit přes 5000 měření fyzických proměnných hvězd. Také obloha je v Peci pod Sněžkou přeci jen podstatně méně narušena světelným znečištěním.

Sekundární minimum BX Peg. CCD měření Igora Turana.
Sekundární minimum BX Peg. CCD měření Igora Turana.

Luboš Brát poskytl účastníkům nejen místo k ubytování a technické zázemí, ale také skoro sám odpřednášel několik obsáhlých přednášek na téma pozorování proměnných hvězd, zpracování pozorování a typy proměnných hvězd. A to vůbec nehovořím o servisu v podobě každodenních ranních dodávek čerstvého pečiva, které dovážel osobně kdo jiný než Luboš Brát. Myslím, že 47. praktikum by se bez nadsázky mohlo jmenovat Brátovo Praktikum.

Na praktika jezdím od roku 1993 a za tu dobu se toho neuvěřitelně hodně změnilo. Nejen pozorovací program, který byl kromě zákrytových dvojhvězd obohacen o fyzické proměnné hvězdy, ale především technika. Zatímco roku 1993 jsme všichni pozorovali okem, většinou malými dalekohledy, pozorování zpracovávali kalkulačkou, na milimetrový papír kreslili minima a ručně vyplňovali papírové protokoly, dnes už to vypadá jako pravěká historie. Na letošním praktiku měl každý druhý účastník svou CCD kameru a dalekohled, pozorování bylo zpracováváno na několika noteboocích a po internetu posíláno přímo do centrální databáze. Za těch necelých 15 let je to neskutečný rozdíl.

Kromě obětavosti Luboše Bráta závisel zdárný průběh praktika ještě na jednom neovlivnitelném parametru – na počasí. To nám naštěstí přálo a většinu nocí se dalo pozorovat alespoň několik hodin. Palouček kolem Altan Observatory tolik dalekohledů ještě nikdy nezažil. Když se vytáhly všechny dalekohledy se svými montážemi, stoly a židličkami a pak se mezi nimi začalo pohybovat 14 lidí, bylo chvílemi hodně těsno. Ale všichni si dávali dobrý pozor, aby do něčeho nevrazili a alespoň si mohli rovnou sdělovat zážitky z pozorování, radit a ukazovat objekty na obloze.

CCD měření Novy Vul 2007 během praktika
CCD měření Novy Vul 2007 během praktika

Začátek praktika zdobily ještě Perseidy a mohli jsme vidět hned několik opravdu vydařených bolidů. Jako zpestření posloužily meteory výborně, ale jinak nás zajímaly výhradně proměnné hvězdy. Večer byly vybrány vhodné zákrytové dvojhvězdy pro CCD kamery i vizuální pozorování, a pak už nezbývalo než čekat, jestli zmizí večerní mraky, nebo se modlit, aby nepřišly žádné půlnoční mraky.

Během praktika se podařilo napozorovat 6 CCD minim zákrytových dvojhvězd, 867 měření fyzických proměnných hvězd a 10 vizuálních odhadů. Několik hodin pozorovatelé věnovali kalibraci svých přístrojů, tedy montáži i CCD kamer. Hlavním vesmírným terčem praktika byla Nova Vul 2007, která vzplanula jen několik dní před zahájením akce a ozdobila proměnářské nebe skutečně jako na zavolanou. Pro řadu účastníků to byla vůbec první nova, kterou ve svém životě viděli. Podařilo se pořídit vícebarevnou fotometrii novy v oborech BVRI. Už jenom z hlediska napozorovaných výsledků bylo praktikum úspěšné. A těch hledisek je samozřejmě celá řada.

Na závěr jen malé upozornění. O praktiku jsem s Lubošem Brátem natočil rozhovor. Ten bude součástí mého pořadu Nebeský cestopis na ČRo Leonardo. Vysílá se v sobotu 25. srpna ve 20 hod a ke stažení bude týž den po 21. hodině v mp3 archivu.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »