Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Chandra odhaluje původ supernovy

Chandra odhaluje původ supernovy

DEML 71
DEML 71
Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.

DEM L71 je učebnicovým příkladem "dvojitého rázu", který vzniká při výbuchu supernovy, která velmi rychle odvrhuje hmotu do okolního mezihvězdného plynu. Expandující obálka před sebou tlačí okolní plyn a tak postupně vzniká vnější jasný okraj. Vnitřní oblak vyvrženéo materiálu můžeme sledovat jako zelenomodrý oblak, vnější obálku je duhová.

Výrazné oddělení "odraženého" materiálu a horké odvržené obálky dovoluje určit hmotnost a složené vyvržené hmoty. Vypočtená hmotnost odvržené hmoty je srovnatelná s hmotností Slunce. Rentgenové spektrum dokazuje v porovnání s kyslíkem a křemíkem vysoké koncentrace atomů železa. Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka.

Supernovy se dělí na dva hlavní typy:

  • Ia exploze bílého trpaslíka. Explozi způsobí nahromadění materiálu pocházejícího z blízké hvězdy. (kandidátem na supernovu typu Ia jsou tedy dvojhvězdy, kde je jednou ze složek bílý trpaslík). Pokud se hmotnost bílého trpaslíka zvýší přibližně na 1.4 násobek hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez), stává se nestabilním a hmota je v termonukleární explozi odvržena do okolního prostoru.
  • II exploze masivní hvězdy o hmotnosti větší než 8 hmotnosti Slunce
  • Zdroj: Chandra




    O autorovi

    Karel Mokrý

    Karel Mokrý

    Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



    20. vesmírný týden 2022

    20. vesmírný týden 2022

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Carina a sopka

    Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

    Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

    Další informace »