Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.
DEM L71 je učebnicovým příkladem "dvojitého rázu", který vzniká při výbuchu supernovy, která velmi rychle odvrhuje hmotu do okolního mezihvězdného plynu. Expandující obálka před sebou tlačí okolní plyn a tak postupně vzniká vnější jasný okraj. Vnitřní oblak vyvrženéo materiálu můžeme sledovat jako zelenomodrý oblak, vnější obálku je duhová.
Výrazné oddělení "odraženého" materiálu a horké odvržené obálky dovoluje určit hmotnost a složené vyvržené hmoty. Vypočtená hmotnost odvržené hmoty je srovnatelná s hmotností Slunce. Rentgenové spektrum dokazuje v porovnání s kyslíkem a křemíkem vysoké koncentrace atomů železa. Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka.
Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek
„Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo
Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují