Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Chandra odhaluje původ supernovy

Chandra odhaluje původ supernovy

DEML 71
DEML 71
Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.

DEM L71 je učebnicovým příkladem "dvojitého rázu", který vzniká při výbuchu supernovy, která velmi rychle odvrhuje hmotu do okolního mezihvězdného plynu. Expandující obálka před sebou tlačí okolní plyn a tak postupně vzniká vnější jasný okraj. Vnitřní oblak vyvrženéo materiálu můžeme sledovat jako zelenomodrý oblak, vnější obálku je duhová.

Výrazné oddělení "odraženého" materiálu a horké odvržené obálky dovoluje určit hmotnost a složené vyvržené hmoty. Vypočtená hmotnost odvržené hmoty je srovnatelná s hmotností Slunce. Rentgenové spektrum dokazuje v porovnání s kyslíkem a křemíkem vysoké koncentrace atomů železa. Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka.

Supernovy se dělí na dva hlavní typy:

  • Ia exploze bílého trpaslíka. Explozi způsobí nahromadění materiálu pocházejícího z blízké hvězdy. (kandidátem na supernovu typu Ia jsou tedy dvojhvězdy, kde je jednou ze složek bílý trpaslík). Pokud se hmotnost bílého trpaslíka zvýší přibližně na 1.4 násobek hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez), stává se nestabilním a hmota je v termonukleární explozi odvržena do okolního prostoru.
  • II exploze masivní hvězdy o hmotnosti větší než 8 hmotnosti Slunce
  • Zdroj: Chandra




    O autorovi

    Karel Mokrý

    Karel Mokrý

    Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



    12. vesmírný týden 2026

    12. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Jupiter, přechod Io a jejího stínu

    Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

    Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

    Další informace »