Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Chandra odhaluje původ supernovy

Chandra odhaluje původ supernovy

DEML 71
DEML 71
Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.

DEM L71 je učebnicovým příkladem "dvojitého rázu", který vzniká při výbuchu supernovy, která velmi rychle odvrhuje hmotu do okolního mezihvězdného plynu. Expandující obálka před sebou tlačí okolní plyn a tak postupně vzniká vnější jasný okraj. Vnitřní oblak vyvrženéo materiálu můžeme sledovat jako zelenomodrý oblak, vnější obálku je duhová.

Výrazné oddělení "odraženého" materiálu a horké odvržené obálky dovoluje určit hmotnost a složené vyvržené hmoty. Vypočtená hmotnost odvržené hmoty je srovnatelná s hmotností Slunce. Rentgenové spektrum dokazuje v porovnání s kyslíkem a křemíkem vysoké koncentrace atomů železa. Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka.

Supernovy se dělí na dva hlavní typy:

  • Ia exploze bílého trpaslíka. Explozi způsobí nahromadění materiálu pocházejícího z blízké hvězdy. (kandidátem na supernovu typu Ia jsou tedy dvojhvězdy, kde je jednou ze složek bílý trpaslík). Pokud se hmotnost bílého trpaslíka zvýší přibližně na 1.4 násobek hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez), stává se nestabilním a hmota je v termonukleární explozi odvržena do okolního prostoru.
  • II exploze masivní hvězdy o hmotnosti větší než 8 hmotnosti Slunce
  • Zdroj: Chandra




    O autorovi

    Karel Mokrý

    Karel Mokrý

    Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



    38. vesmírný týden 2026

    38. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Sedm tváří zatmění

    Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    RIASY V LABUTI

    NGC 6960,6992

    Další informace »