Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolik je hvězd?

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Při pohledu na jasnou oblohu nepřesvětlenou městskými světly uvidíte neozbrojeným okem několik tisíc hvězd. Pomocí běžného amatérského přístroje budete moci sledovat miliony hvězd. Kolik hvězd je tedy ve vesmíru? Je velmi snadné položit tuto otázku, ale odpověď je mnohem složitější.

Sonda ESO Hipparcos a její následovník Gaia jsou "star mappers" - "hvězdní kartografové" a tedy základní zdroj informací k odpovědi na uvedenou otázku. V letech 1989 - 1993 zmapoval Hipparcos dva a půl milionu hvězd. Gaia, jejíž start je plánován na rok 2012 rozšíří tento katalog o další miliony hvězd. Hvězdy ve Vesmíru nejsou rozmístěny náhodně, jsou sdruženy v shlucích hvězd - galaxiích. Slunce je součástí galaxie nazývané Mléčná dráha. Astronomové odhadují, že Mléčná dráha je složena z 100 miliard hvězd. Kromě toho existují miliardy dalších galaxií! Číselné vyjádření přestává mít smysl - taková čísla si opravdu neumíme představit, nemáme je s čím porovnat.

Teleskopy zatím neumí rozlišit hvězdy ve vzdálených galaxiích. Astronomové jsou tedy velmi vzdáleni spočítání hvězd "po jedné". Ani James Webb Space Telescope - následník Huublova kosmického dalekohledum který má být vypuštěn v roce 2010 - nebude mít takové rozlišení. I kdyby měl, počítání hvězd by bylo srovnatelné s úkolem spočítat všechny zrnka písku na všech plážích na Zemi. Astronomové potřebují jednodušší (a rychlejší) cesty k získání imformací.

Znalost rychlosti formování hvězd může velmi zpřesnit naše výpočty. Infračervený teleskop ESA - Herschel, který čeká na své vypuštění v roce 2007 bude zjišťovat rychlost vzniku hvězd v průběhu historie Vesmíru. Pokud budeme schopni určit rychlost vzniku hvězd v průběhu celé historie Vesmíru, budeme schopni odhadnout počet hvězd v současném Vesmíru.

Naše znalosti se zakládají (mimo jiné) na HDF (Hubble Deep Field - Hubblův hluboký snímek). Bohužel, Hubblův teleskop sleduje oblohu v optickém oboru. Velké množství hvězd v ranném stadiu vývoje je zakryto silnými oblaky prachu. Prachové oblaky skryjí hvězdy za nimi a pohltí jejich světlo, které následně vyzáří jako infračervené záření. To není na snímcích HST zachyceno, takže naše odhdy jsou velmi nepřesné. Toto záření bude detekovat teleskop Herschel, který je konstruován tak, aby sledoval oblohu v pro nás nejzajímavějších vlnových délkách.

S pomocí teleskopu Herschel bude možné sledovat mnohem více hvězd než nyní. Opět se posuneme o krůček blíže k spolehlivé odpovědi na odvěkou otázku - "kolik hvězd je ve Vesmíru"?

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M1 Krabí mlhovina

Newton 150/750 + ZWO Camera ASI 178

Další informace »