Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolik je hvězd?

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Při pohledu na jasnou oblohu nepřesvětlenou městskými světly uvidíte neozbrojeným okem několik tisíc hvězd. Pomocí běžného amatérského přístroje budete moci sledovat miliony hvězd. Kolik hvězd je tedy ve vesmíru? Je velmi snadné položit tuto otázku, ale odpověď je mnohem složitější.

Sonda ESO Hipparcos a její následovník Gaia jsou "star mappers" - "hvězdní kartografové" a tedy základní zdroj informací k odpovědi na uvedenou otázku. V letech 1989 - 1993 zmapoval Hipparcos dva a půl milionu hvězd. Gaia, jejíž start je plánován na rok 2012 rozšíří tento katalog o další miliony hvězd. Hvězdy ve Vesmíru nejsou rozmístěny náhodně, jsou sdruženy v shlucích hvězd - galaxiích. Slunce je součástí galaxie nazývané Mléčná dráha. Astronomové odhadují, že Mléčná dráha je složena z 100 miliard hvězd. Kromě toho existují miliardy dalších galaxií! Číselné vyjádření přestává mít smysl - taková čísla si opravdu neumíme představit, nemáme je s čím porovnat.

Teleskopy zatím neumí rozlišit hvězdy ve vzdálených galaxiích. Astronomové jsou tedy velmi vzdáleni spočítání hvězd "po jedné". Ani James Webb Space Telescope - následník Huublova kosmického dalekohledum který má být vypuštěn v roce 2010 - nebude mít takové rozlišení. I kdyby měl, počítání hvězd by bylo srovnatelné s úkolem spočítat všechny zrnka písku na všech plážích na Zemi. Astronomové potřebují jednodušší (a rychlejší) cesty k získání imformací.

Znalost rychlosti formování hvězd může velmi zpřesnit naše výpočty. Infračervený teleskop ESA - Herschel, který čeká na své vypuštění v roce 2007 bude zjišťovat rychlost vzniku hvězd v průběhu historie Vesmíru. Pokud budeme schopni určit rychlost vzniku hvězd v průběhu celé historie Vesmíru, budeme schopni odhadnout počet hvězd v současném Vesmíru.

Naše znalosti se zakládají (mimo jiné) na HDF (Hubble Deep Field - Hubblův hluboký snímek). Bohužel, Hubblův teleskop sleduje oblohu v optickém oboru. Velké množství hvězd v ranném stadiu vývoje je zakryto silnými oblaky prachu. Prachové oblaky skryjí hvězdy za nimi a pohltí jejich světlo, které následně vyzáří jako infračervené záření. To není na snímcích HST zachyceno, takže naše odhdy jsou velmi nepřesné. Toto záření bude detekovat teleskop Herschel, který je konstruován tak, aby sledoval oblohu v pro nás nejzajímavějších vlnových délkách.

S pomocí teleskopu Herschel bude možné sledovat mnohem více hvězd než nyní. Opět se posuneme o krůček blíže k spolehlivé odpovědi na odvěkou otázku - "kolik hvězd je ve Vesmíru"?

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC

Letošní 1 NLC

Další informace »