Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolik je hvězd?

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Při pohledu na jasnou oblohu nepřesvětlenou městskými světly uvidíte neozbrojeným okem několik tisíc hvězd. Pomocí běžného amatérského přístroje budete moci sledovat miliony hvězd. Kolik hvězd je tedy ve vesmíru? Je velmi snadné položit tuto otázku, ale odpověď je mnohem složitější.

Sonda ESO Hipparcos a její následovník Gaia jsou "star mappers" - "hvězdní kartografové" a tedy základní zdroj informací k odpovědi na uvedenou otázku. V letech 1989 - 1993 zmapoval Hipparcos dva a půl milionu hvězd. Gaia, jejíž start je plánován na rok 2012 rozšíří tento katalog o další miliony hvězd. Hvězdy ve Vesmíru nejsou rozmístěny náhodně, jsou sdruženy v shlucích hvězd - galaxiích. Slunce je součástí galaxie nazývané Mléčná dráha. Astronomové odhadují, že Mléčná dráha je složena z 100 miliard hvězd. Kromě toho existují miliardy dalších galaxií! Číselné vyjádření přestává mít smysl - taková čísla si opravdu neumíme představit, nemáme je s čím porovnat.

Teleskopy zatím neumí rozlišit hvězdy ve vzdálených galaxiích. Astronomové jsou tedy velmi vzdáleni spočítání hvězd "po jedné". Ani James Webb Space Telescope - následník Huublova kosmického dalekohledum který má být vypuštěn v roce 2010 - nebude mít takové rozlišení. I kdyby měl, počítání hvězd by bylo srovnatelné s úkolem spočítat všechny zrnka písku na všech plážích na Zemi. Astronomové potřebují jednodušší (a rychlejší) cesty k získání imformací.

Znalost rychlosti formování hvězd může velmi zpřesnit naše výpočty. Infračervený teleskop ESA - Herschel, který čeká na své vypuštění v roce 2007 bude zjišťovat rychlost vzniku hvězd v průběhu historie Vesmíru. Pokud budeme schopni určit rychlost vzniku hvězd v průběhu celé historie Vesmíru, budeme schopni odhadnout počet hvězd v současném Vesmíru.

Naše znalosti se zakládají (mimo jiné) na HDF (Hubble Deep Field - Hubblův hluboký snímek). Bohužel, Hubblův teleskop sleduje oblohu v optickém oboru. Velké množství hvězd v ranném stadiu vývoje je zakryto silnými oblaky prachu. Prachové oblaky skryjí hvězdy za nimi a pohltí jejich světlo, které následně vyzáří jako infračervené záření. To není na snímcích HST zachyceno, takže naše odhdy jsou velmi nepřesné. Toto záření bude detekovat teleskop Herschel, který je konstruován tak, aby sledoval oblohu v pro nás nejzajímavějších vlnových délkách.

S pomocí teleskopu Herschel bude možné sledovat mnohem více hvězd než nyní. Opět se posuneme o krůček blíže k spolehlivé odpovědi na odvěkou otázku - "kolik hvězd je ve Vesmíru"?

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »