Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kosmický prak

Kosmický prak

T Tau - vzajemny pohyb slozek
T Tau - vzajemny pohyb slozek
Vzájemný pohyb
složek T Tau
Zdroj: Nature

Po vykreslení vzájemného pohybu hvězd v systému T Tauri (souhvězdí Býk) došli astronomové k překvapivému závěru. Jedna hvězda je "vystřelena" z tohoto systému. Jde o první pozorování takového chování. Tímto způsobem možná vznikly některé velmi slabé, osamocené hvězdy.

První pozorování T Tau nenaznačovala nic podivného - složka T Tau Sb obíhala dvojici větších hvězd T Tau Sa. V roce 1995 se T Tau Sb přiblížila k T Tau Sa na vzdálenost Slunce - Mars. Toto setkání dramaticky změnilo rychlost a směr pohybu lehčí složky, uvádí Laurent Loinard z National Autonomous University of Mexico.

Rychlost T Tau Sb se zdvojnásobila z 10 na 20 km/s. Místo pohybu po původní eliptické oběžné dráze nyní míří pryč od T Tau Sa. Zatím není možné určit, zda se T Tau Sb dostane do "exilu" či zda bude obíhat po nové oběžné dráze. To uvidíme za několik let.

Zachytit takovouto událost je veliké štěstí, říká Charles Lada s Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambrige. Byl bych velmi překvapen, pokud se nám podaří zaznamenat další podobný rozpad systému. Na astronomický jev vše probíhá velmi rychle. To může znamenat, že se nejedná o příliš řídký případ - prostě jsme nemuseli systém zachytit ve fázi, kdy je možné rozpad detekovat.

V roce 1995 se trojice hvězd nacházela v příhodné pozici a dvojhvězda tvořená hmotnějšími hvězdami vytlačila třetí komponentu z její tehdejší dráhy. Vše se mohlo stát po několika stovkách oběhů. Systém T Tauri je starý několik set tisíc let. Je podivné, jak mohl být tento systém tak dlouho stabilní.

Oblast, kde se nachází T Tauri obsahuje několik nejmladších známých hvězd. V současné době je tvoří pouze smršťující se oblak chladného plynu. Vně prachoplynového oblaku se vývoj T Tauri Sb nejspíše zastaví. Je možné, že právě tímto způsobem vznikají hnědí trpaslíci, uvádí Loinard. Tyto hvězdy jsou extrémně málo svítivé a velmi chladné.

Lada je přesvědčen: "Podle mne vzniká většina hnědých trpaslíků jako normální hvězdy." "O vzniku různých typů hvězd toho víme velmi málo", dodává vzápětí.

Zdroj: Nature




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »