Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Maximum proměnné hvězdy omikron Ceti

Maximum proměnné hvězdy omikron Ceti

V těchto týdnech se nachází omikron Ceti ve své maximální jasnosti. Máte možnost vidět jednu z nejznámějších proměnných hvězd okem bez použití dalekohledu. Najbližší další maxima nastanou v období, kdy bude hvězda na obloze v blízkosti slunce, takže další reálná šance vidět hvězdu takto jasnou nastane až v roce 2007.

Mapa, která pomůže najít MiruOmikron Ceti, známá také jako Mira, patří mezi nejznámější proměnné hvězdy. Svým obrovským rozsahem světelných změn upoutala pozornost astronomů již na konci 16. století. V maximu jasnosti je bez problémů vidět okem i z měst a během některých maxim patří mezi velmi jasné hvězdy oblohy. V minimu jasnosti pak úplně zmizí z dosahu triedrů a pro její sledování se musí použít menších binokulárů.

Charakter světelných změn nejlépe dokumentuje tzv. "světelná křivka", což je graf zachycující změnu jasnosti během času. Ze světelné křivky se dá vyčíst perioda světelných změn - hvězdě trvá 11 měsíců než se dostane z maxima přes minimum opět do maxima.

Mira je zajímavá také tím, že díky relativně malé vzdálenosti od nás (420 světelných let) ji můžeme s pomocí velkých dalekohledů vidět nejen jako svítivý bod, ale jako kotouček s pozoruhodnými detaily na povrchu. Podařilo se tak zjistit, že tvar hvězdy není zdaleka přesně kulový, jak se předpokládalo.

Další zajímavostí je, že hvězda není v prostoru osamělá, ale má slabšího průvodce, se kterým tvoří dvojhvězdu. Obě hvězdy spolu interagují = vyměňují si hmotu a dnes se Mira řadí mezi tzv. "symbiotické dvojhvězdy".




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »