Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mezi hvězdami - oslavy 100. výročí narození Zdeňka Kopala

Mezi hvězdami - oslavy 100. výročí narození Zdeňka Kopala

Zdeněk Kopal Autor: Město Litomyšl
Zdeněk Kopal
Autor: Město Litomyšl
Přínos Zdeňka Kopala pro astronomii je srovnáván s přínosem Václava Havla pro politiku či Bedřicha Smetany pro hudbu. Město Litomyšl si tohoto významného rodáka velice váží, důkazem toho byly oslavy před deseti lety a realizace unikátního sochařského díla, dvojhvězdy, které připomíná Kopalovu práci přímo v místě jeho rodného domu. Samozřejmě že i oslavy stého výročí narození tohoto nejvýznamnějšího českého astronoma XX. století budou stát za to. Jarní sérii akcí už máme zdárně za sebou. Teď nás čeká ta podzimní.

Pozorování oblohy
Není snad lepší možnost jak oslavit výročí narození astronoma než pozorování oblohy. V pátek 12. a v sobotu 13. září budeme vždy od 10 do 16 hodin pozorovat Slunce a od 19 hodiny noční oblohu. „Při pozorování budeme zvečera nízko nad obzorem pozorovat planetu Mars a Saturn,“ říká Martin Cholasta z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové a láká dál:“Kolem deváté hodiny bude vycházet Měsíc, který bude jen několik dní po úplňku. Bude tedy trochu rušit pozorování svým svitem, ale přesto se budeme moci podívat pro změnu na jasné objekty letní a podzimní oblohy. Například na kulové hvězdokupy M5 v souhvězdí Hada nebo M13 v souhvězdí Herkula. Dále se budeme moci podívat i na galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. A málem bych zapomněl, že budeme moci pozorovat i planetu Uran,“ uzavírá Cholasta. V tuto dobu bude opět potemněna část Litomyšle tak, aby světelný smog nebránil výhledu na hvězdnou oblohu. Dočasná hvězdárna může být v našem městě otevřena pouze díky vstřícnosti Astronomické společnosti Hradec Králové, Hvězdárny a planetária Hradec Králové a Astronomické společnosti Pardubice. Dodejme, že v případě deště bude v Klášterních zahradách připraven náhradní program.

Oslavy Mezi hvězdami také pro profesionály a zapálené amatéry

100 let Zdeňka Kopala - plakát Autor: Město Litomyšl
100 let Zdeňka Kopala - plakát
Autor: Město Litomyšl
Nejzásadnější částí podzimních oslav bude mezinárodní vědecká konference Living Together: Planets, Host Stars and Binaries, která se bude konat od 8. do 12. září 2014 v zámeckém pivovaru v Litomyšli. Konferenci pořádá Masarykova univerzita ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Astronomickým ústavem AV ČR a Astronomickým ústavem SAV. Od 12. do 14. září přivítá Litomyšl také konferenci České astronomické společnosti o výzkumu proměnných hvězd, jejíž součástí bude i přednáška doktora Jiřího Grygara s názvem Kopalova cesta z Litomyšle na Měsíc. Přednáška se bude konat v pátek 12. září od 18 hodin a bude zdarma přístupná široké veřejnosti.

Program oslav ke stažení

Zdeněk Kopal - Největší český astronom 20. století
Regionální muzeum v Litomyšli připravilo ve spolupráci se Státním okresním archivem Svitavy se sídlem v Litomyšli výstavu věnovanou životu a dílu Zdeňka Kopala. Bude na ní možné zhlédnout nejen fotografie dokumentující Kopalův život, ale i řadu předmětů pocházejících z jeho pozůstalosti, mj. i tak výjimečnou věc jako je vlajka USA, která navštívila Měsíc a byla Kopalovi předána jako poděkování za účast na vesmírném projektu Apollo.

Krtek astronaut se zastaví v Litomyšli
Unikátní postava Krtečka, kterou s sebou v roce 2011 vzal americký astronaut Andrew Feustel do vesmíru se v pondělí 15. září zastaví v Litomyšli. Dopoledne Krteček dohlédne na přednášku pro školy, kterou povede Milan Halousek z České kosmické kanceláře a odpoledne od 15 do 18 hodin se na Krtečka můžete přijít podívat do Regionálního muzea v Litomyšli. V 15, 16 a v 17 hodin vám Milan Halousek podá ke Krtečkově cestě do vesmíru zasvěcený výklad. Přítomen však bude po celou dobu prezentace a rád vám zodpoví všechny vaše otázky.

Soutěž Kopalova sazka
V dubnu byla pro žáky základních a středních škol vyhlášena vědomostní soutěž s názvem Kopalova sazka. Soutěž organizuje Dům dětí a mládeže ve spolupráci s Gymnáziem Litomyšl. Záštitu převzal starosta Litomyšle Michal Kortyš a čestný předseda České astronomické společnosti doktor Jiří Grygar. Vítězové se mohou těšit nejen na knihy o vesmíru, ale i speciální vstupenky umožňující volný vstup na hvězdárny v celé České republice. Předání cen proběhne v sobotu 15. září od 15 hodin v zámeckém pivovaru v rámci konference o výzkumu proměnných hvězd.

Kniha Můj život
Od dubna je v prodeji také kniha Můj život, v níž Zdeněk Kopal v roce 1933 rekapituloval svůj předchozí život. Jde o významné svědectví, ve kterém lze nalézt pro vývoj Kopalovy osobnosti důležité skutečnosti, o nichž později v knize O hvězdách a lidech mlčí. Rukopis připravil k vydání PhDr. Milan Skřivánek, který ji opatřil podrobnými poznámkami a úvodem. Publikaci vydalo město Litomyšl a představena byla veřejnosti přesně v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala - tedy 4. dubna 2014.

Dobrá zpráva pro filatelisty

Zdeněk Kopal - poštovní známka Autor: Město Litomyšl
Zdeněk Kopal - poštovní známka
Autor: Město Litomyšl
Oslavy Mezi hvězdami udělají radost nejen astronomům a matematikům, ale také filatelistům. Ve středu 26. března 2014 byla vydána v ediční řadě Osobnosti poštovní známka v hodnotě 21 Kč s portrétem Zdeňka Kopala, grafickým ztvárněním dvojhvězdy a letopočtem 1914-1993. Sběratelé mohou využít i tzv. obálku prvního dne vydání.

Zdeněk Kopal - život a dílo
„Nastupující generaci mladých hvězdářů v Československu bych rád vzkázal, aby nedali na to, co jim říkají staří (často již životem zklamaní); z nich totiž život mnohokrát již vyprchal vzdor místům, která mohou ještě zastávat ze setrvačnosti; a dále, aby řídili svůj směr tam, kde cítí, že svým talentem dokáží naší vědě co nejlépe prospět. Nestarejte se příliš o budoucnost - která je stále ještě neextrapolovatelná - nýbrž nastavte svůj navigační kurs na hvězdy, nikoliv na poziční světla okolních lodí." (Z. K., 1989)

Profesor Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a absolvoval postgraduální studia ve Velké Británii, kde ho zastihla II. světová válka. Během války působil na Harvardově univerzitě a M. I. T. v Cambridgi a počítalo se s tím, že po skončení války převezme katedru astronomie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vinou komunistického převratu v únoru 1948 k tomu však nedošlo a profesor Kopal přijal nabídku na založení katedry astronomie Univerzity v Manchesteru ve Velké Británii, na které působil až do své smrti v roce 1993. Kdykoli to však bylo možné, navštěvoval rodnou zemi a udržoval těsné kontakty s našimi astronomy i za svízelných podmínek komunistické cenzury. Po převratu v roce 1989 navštívil také rodnou Litomyšl a převzal zde čestné občanství města. Byl rovněž zvolen čestným členem České astronomické společnosti a je po něm pojmenována planetka číslo 2628. V anketě českých astronomů o nejvýznamnějším českém astronomovi XX. století s velkou převahou zaujal první místo. Proslavil se svými pracemi v oboru výzkumu těsných dvojhvězd, výzkumu Měsíce (příprava amerického programu Apollo) a v numerické matematice. Napsal velkou řadu monografií a spoustu vynikajících vědeckých prací. Založil a řídil mezinárodní vědecké astronomické časopisy a vychoval řadu vědců nejenom z USA a Velké Británie, ale také ze zemí třetího světa.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »