Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu
Adam Denko Vytisknout článek

Na protoplanetárním disku hvězdy TW Hydrae byl zachycen druhý stín, systém má asi další exoplanetu

Umělecké zobrazení hvězdy TW Hydrae a nakloněných protoplanetárních disků kolem ní. Představa byla vytvořena na základě fotografií a dat nasbíraných pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu.
Autor: NASA/ESA/HST

Zhruba 196 světelných let od Země v souhvězdí Hydry bychom nalezli pouhých 10 milionů let starou hvězdu TW Hydrae. Ta je terčem mnoha výzkumů, mohla by se totiž podobat Sluneční soustavě tak, jak vypadala před 4,6 miliardami lety. Obklopuje ji protoplanetární disk o průměru 440 AU, na kterém astronomové pozorují záhadné stíny.

Disk z prachu a plynu je nasměrován téměř čelně na Zemi, čímž se stává skvělou příležitostí na zkoumání zrodu planet a celé vznikající soustavy jako takové. Na poutavý systém byl namířen Hubbleův vesmírný dalekohled, který již několik let pořizuje detailní snímky protoplanetárního disku hvězdy TW Hydrae. Na fotografii z roku 2016 lze vidět rozsáhlý stín.

Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý. Autor: NASA/ESA/HST
Porovnání dvou fotografií protoplanetárního disku o průměru 440 AU kolem hvězdy TW Hydrae z let 2016 a 2021. V roce 2016 se stíny nacházely blízko u sebe, a proto si astronomové dlouho mysleli, že je jen jeden. Až následující léta ukázala i ten druhý.
Autor: NASA/ESA/HST
Nevrhá ho planeta, ale vnitřní disk, který je oproti tomu vnějšímu mírně nakloněný, čímž blokuje světlo vyzářené centrální hvězdou ještě před tím, než dosáhne vnějšího disku. Pokud se však podíváme na snímek zachycený o zhruba pět let později, je zjevné, že stíny jsou dva, což naznačuje přítomnost druhého disku se sklonem. Stíny oběhnou kolem hvězdy jednou za každých 15 let a pohybují se navzájem odlišnými rychlostmi.

Otázkou je, co zapříčinilo jejich neobvyklou inklinaci o 5–7° vzhledem k vnějšímu disku. Zajímavé je, že podobný sklon mají i oběžné dráhy těles vnitřní Sluneční soustavy. Možnou odpovědí jsou dvě planety, které gravitačně přitahují prach a plyn z disku ke svým nakloněným oběžným dráhám. Dle předpokladů by se planety od TW Hydrae měly nacházet ve shodné vzdálenosti jako Jupiter od Slunce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esahubble.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Protoplanetární disk, Hvězda, TW Hydrae


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 109: Vysavačová galaxie

Messier 109 je fascinující spirální galaxie s příčkou, na kterou se díváme téměř z boku (sklon cca 75°). Nachází se ve vzdálenosti přibližně 45 milionů světelných let. Svou přezdívku „Vysavač“ získala díky absenci výrazného jádra a chaotické struktuře prachových mračen a HII oblastí, které vypadají jako vířící prach. Je to galaxie s překotnou tvorbou hvězd, což potvrzují i četné zdroje rentgenového záření v jejím nitru.

Další informace »