Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Napínavý příběh se šťastným koncem

Napínavý příběh se šťastným koncem

Nova20.jpg
Čekání na jubilejní dvacátou extragalaktickou novu netrvalopříliš dlouho, neboť se ji podařilo objevit na snímcích pořízenýchPeterem Kušnirákem pomocí 0.65-m ondřejovského reflektoru v noci6./7. srpna. Od objevu předchozí novy tedy uběhly pouze 4 dny.Nova byla zachycena těsně u okraje snímku, ale byla velice nápadná.Zpětně jsem její velice slabý předobjevový obraz nalezl na svýchsnímcích pořízených z Lelekovic pomocí 0.35-m reflektoru v nocích3./4. a 4./5. srpna. Jak se ukázalo později, jedná se o novu sneobvyklým chováním (viz přiložená aktuální světelná křivka).

Právě toto neobvyklé chování novy ve mě podnítilo snahu pokusit sepožádat Dr. Alexe Filippenka z UCLA o pořízení jejího spektra.Připravil jsem detailní vyhledávací mapku jednak zachycující novu(dosah kolem 22 mag) a také snímek pořízený rok před výbuchem novypomocí 1.82-m teleskopu na observatoři Asiago s dosahem kolem 23.5 mag.

nm31no20-6-7_8-o.jpg
(kliknutim si obrazek zvetsite)Mapky spolu s přesně změřenými offsety novy od dvojice blízkýchrelativně jasných hvězd (relativně jasnými hvězdami myslím jasnější16 mag) jsem tedy poslal Dr. Filippenkovi spolu s prosbou o pořízeníspektra. Odpověď přišla téměř okamžitě a zněla velice nadějně - "V noci 23./24. srpna pozoruji na třímetrovém dalekohledu na Lickově observatoři a pokusím se pořídit její spektrum". Vzhledem k tomu, že za poslední3 týdny, co neměl na tomto dalekohledu pozorovací čas byly objevenyjen 2 nové supernovy, viděl jsem tuto možnost velice reálně. Domluvilijsme se na tom, že ještě v tutéž noc (noc u nás nastává o zhruba čtvrtdne dříve než na Lickově observatoři v USA) změřím aktuální jasnostnovy a pošlu mu ji. V ČR bylo jasno a tak jsme pořídili snímky jakjá, tak i Peter Kušnirák.

Získali jsme jasnosti v R a V filtru (ukázalose, že nova je stejně jasná v R i V filtru, tedy není červená, jaknovy obvykle bývají) a ty jsem mu ihned po změření odeslal.Filippenko odepsal, že děkuje a že se připravuje na pozorování.Získání spektra tedy mohla zabránit jen nepřízeň počasí či technickýproblém. Další ráno jsem netrpělivě očekával zprávu od Filippenka,která přišla krátce před polednem - "Bohužel se nám nepodařilo poříditspektrum novy, protože celou noc nás provázely technické problémy sespektrografem a nic jsme nenapozorovali". Zklamání bylo velké - mělijsme k dispozici detailní světelnou křivku, vše bylo dokonalepřipraveno,ale ukázalo se, že i na velkých dalekohledech občas něco nefunguje takjak má.

Další pozorování s tímto přístrojem měl mít Filippenko až v noci 9./10.září a to hrozilo jednak zeslábnutí novy pod únosnou mez pro pořízeníspektra třímetrovým dalekohledem (19 mag) a bylo jasné, že do té dobybude objeveno několik supernov, kterým dá při pořizování spekterpřednost, protože právě supernovy jsou hlavním oborem jeho studia.Nehledě na tuto smolnou událost jsme pokračovali v pořizování snímkůa získávání dalších dat do světelné křivky. Při prohlížení snímkůpořízených v noci 3./4. září Markem Wolfem v Ondřejově jsem si všimldalší novy, která se nacházela na rozdíl od předchozí velice blízkojasného jádra galaxie M31. I tuto novu jsem zpětně nalezl na svýchsnímcích, které byly pořízeny 31. srpna. Nachází se však v místě s velmi nerovnoměrným pozadím a příliš blízko jádra na to, aby se dala objevit na snímcích pořízených mým dalekohledem s kamerou SBIG ST-6 ve fázi, kdy teprve zjasňuje do maxima. V noci následující po objevové už však byla i pro 0.35-m dalekohled poměrně snadným objektem jasnějším 18 mag.

Pro jistotu jsem připravil detailní vyhledávací mapku tak jak jsem jipopsal výše a odeslal ji Filippenkovi s vysvětlením, že vím, že asinebude mít čas na pořízení jejího spektra, ale že mu ji pro jistotuposílám. Mezi tím předchozí nova začala potřetí zjasňovat a tak jsemmu poslal aktuální jasnosti obou nov v předvečer jeho pozorování naLicku. Poděkoval mi za mapku a informace o jasnostech s dovětkem, žes největší pravděpodobností nebude mít čas pořídit jejich spektra,protože má měřit příliš mnoho supernov a už teď ví, že ani tynestihne naměřit tak jak by potřeboval. Popřál jsem mu úspěšnépozorování a sám se věnoval jejich fotometrii.

Jaké však bylo moje překvapení, když mi před polednem následujícíhodne přišel e-mail, že se mu nakonec podařilo pořídit rychlá spektraobou nov a že mám poslat do Centrály pro astronomické telegramy (CBAT)Mezinárodní astronomické unie zprávu o objevu těchto dvou nov sinformací, že výsledky spektrální analýzy jim dodá později týž den!Poděkoval jsem mu za spektra, připravil zprávu o objevu a odeslal jido CBAT. Z následné odpovědi od Filippenka jsem se dozvěděl, že senakonec pokusil o pořízení spekter proto, že se mu líbily vyhledávací mapky a slibovaly rychlé nalezení obou nov. I jeho samotného překvapilo, jak snadno a velice rychle se mu podařilo novy nastavit do úzké štěrbiny spektrografu díky detailním mapkám a velice přesným offsetům od blízkých hvězd...

Pravděpodobně se nebudete divit, že mi nedalo nerozdělit se s vámio tento příběh, který psal sám život astronomů-pozorovatelů byť zasituace, kdy mám minimum času a spoustu nezpracovaných pozorování komet z letošního léta...

Na závěr připojuji výsek z Cirkuláře IAU č. 8404, ve kterém bylpublikován objev a výsledky dosavadního výzkumu 20. a 21. "české" extragalaktické novy a jejich spektroskopické potvrzení.V současné době je tedy k pěti z jednadvaceti zde objevených nov v M31k dispozici i jejich spektrum.Přiložené dva snímky (zpracované jako obvykle v softwaru SIMS) prokaždounovu jsou objevové a potvrzovací pořízené z Ondřejova a Lelekovic.V obrázku ukazujícím aktuální světelnou křivku pro první z dvojice novje vyznačen čárkou a písmenem "S" okamžik pořízení jejího spektra.

NOVAE IN M31     K. Hornoch, Lelekovice, Czech Republic, reports the discoveryof two apparent novae in M31 by P. Kusnirak (first object), M. Wolf(second object), and himself (both objects) on CCD R-band imagestaken by them and L. Sarounova with the 0.65-m reflector atOndrejov.  The first new object is located at R.A. = 0h43m26s.84,Decl. = +41o16'40".8 (equinox 2000.0), which is 479" west and 32"north of the center of M31.  R-band magnitudes for this object fromHornoch:  Aug. 2.974 UT, [20.5; 3.960, 19.2:; 4.901, 18.8; 6.997,17.8; 7.982, 17.3; 9.070, 17.8; 10.005, 18.3; 10.956, 17.7; 12.057,18.3; 15.943, 17.6; 23.902, 17.5; 24.060, 17.6; 28.899, 18.1;31.915, 18.6; Sept. 3.018, 18.6; 3.868, 18.7; 4.819, 19.0; 5.058,18.9; 6.930, 19.0; 8.929, 18.3; 9.893, 18.3; on Aug. 24.063, V =17.6.  The second new object is located at R.A. = 0h42m40s.25, Decl.= +41o14'42".9, which is 46" west and 86" south of the center ofM31; R-band magnitudes for this object from Hornoch:  Aug. 24.060,[19.8; 28.899, [19.1; 31.915, 18.3; 31.938, 18.0; 31.952, 17.8;Sept. 3.018, 17.5; 3.868, 17.6; 4.841, 18.2; 5.862, 18.1; 6.930,18.0; 8.953, 18.1; 9.893, 18.4.  Filippenko et al. add thatinspection of spectra, obtained at Lick (as described above) onSept. 10, shows both objects to be novae with very strong H_alphaemission (FWHM about 2000 km/s); considerably weaker H_beta and FeII may be visible, as well.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »