Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejen přechodem Venuše je astronom živ

Nejen přechodem Venuše je astronom živ

Noční čekání na úterní dopolední přechod Venuše před Sluncem si každý z vás krátil pravděpodobně jiným způsobem. Já sobě vlastním, t.j. pozorováním.

Během něj se mi podařilo objevit další novu v galaxii M31 (celkově patnáctou). Neodpustím si alespoň stručnou "discovery story".

Jelikož mi dopoledne přišlo poštou nově pokovené sekundární zrcátko z VOD Turnov, ještě před odjezdem do práce jsem jej stihl namontovat do dalekohledu.

Na víc ale už nebyl čas. Z práce jsem se vrátil přesně o půlnoci a nejprve jsem musel znovu zjustovat optickou soustavu a zaostřit kameru. To zabralo asi půlhodinu. Poté jsem snímkoval 3 komety a dvě z nich pozoroval i vizuálně.

Jelikož jsou noci teď velmi krátké, před svítáním jsem stihl pořídit už jen dvě desítky snímků M31. Hned při jejich zběžné prohlídce v průběhu jejich pořizování jsem si všiml poměrně slušně viditelné hvězdičky, o které jsem si myslel, že tam "nemá co dělat". Porovnání s archivními snímky dalo mému prvnímu dojmu zapravdu.

Po pozorování jsem tedy nešel na tři hodiny spát, jak jsem mněl původně v plánu, ale místo toho jsem zpracovával sérii snímků M31 a měřil přesnou pozici a jasnost novy. No a dopoledne jsem si díky poměrně příznivému počasí pěkně užil i přechodu Venuše před Sluncem - jak doma, tak i na brněnské hvězdárně. Tedy poměrně úspěšná pozorovací noc a dopoledne:-)

novam31no15.png
V další noci jsem už ale nebyl schopen pozorovat a tak na moji žádost ochotně pořídil potvrzovací snímky Peter Kušnirák z Ondřejova pomocí 0.65-m reflektoru.

Nova je na nich velmi dobře vidět a její téměř nezměněná jasnost ukazuje, že se ji podařilo objevit brzy po výbuchu v maximální jasnosti nebo jen nedlouho po dosažení maxima.

I sedmou letošní novu v galaxii M31 se tedy podařilo objevit z území ČR.

Na závěr připojuji údaje o nově:
Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no7: R.A. = 0h42m22s.31, Decl. = +41o13'44".9
Offset od centra galaxie M31: 248" západně a 144" jižně

Fotometrie v oboru R: Květen 31.061 UT, [18.9; červen 8.040, 17.2; 9.039, 17.3.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »