Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejstarší hvězda

Nejstarší hvězda

Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.

Slabá hvězda s označením HE 0107-5240 je v současnosti nejmladším známým objektem v naší galaxii. Tato hvězda je složena téměř výhradně z vodíku a helia. Obsahuje minimum těžkých prvků - pouze 1/200 000 množství, které obsahuje Slunce. Množství těžkých prvků je indikátorem období, ve kterém se daná hvězda vznikala.

Tento významný objev nám umožňuje zkoumat dobu, kdy byla naše galaxie ještě mladá, pravděpodobně ještě v období formování. Ukazuje, že v rozporu s většinou současných teorií mohly i v prostředí postrádajícím těžké prvky mohly vznikat relativně lehké hvězdy (HE 0107-5240 je o 20% lehčí než Slunce).

Generace hvězd v Galaxii

Mléčná dráha, ve které žijeme vznikla z ohromného mračna plynu v době krátce po Velkém Třesku. Na počátku se plynové mračno pravděpodobně skládalo převážně z atomů vodíku a helia vzniklých v průběhu Velkého třesku.

Přestože první generace hvězd vznikla kontrakcí z tohoto plynu, v jejich jádrech vzniklo nukleární syntézou mnoho těžkých prvků. Postupem času mnoho hvězd z této a dalších generací zanikly a tím předaly materiál obohacený o těžké prvky do svého okolí. K tomuto předání mohlo dojít například výbuchem supernovy, nebo silným hvězdným větrem. Tímto procesem se mezihvězdný plyn v Mléčné dráze postupně obohacoval těžkými prvky. Hvězdy pozdějších generací - například naše Slunce - obsahují tyto prvky vzniklé v jádrech jejich předchůdců i prvky vzniklé v jejich vlastních jádrech.

Původní (a tedy velmi staré) hvězdy v Mléčné dráze se liší od mladých hvězd velmi nízkým obsahem těžkých prvků.

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »