Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nekonečný příběh

Nekonečný příběh

Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.

Vyjasnilo se totiž po přechodu studené fronty a podmínky byly tak skvělé, že tomu prostě nešlo odolat.

Přes určité problémy s technikou se nakonec podařilo nasnímat sérii snímků 2 komet a v závěru noci, kdy už technika fungovala tak jak má, i dvě série snímků centrální části galaxie M31. V mezičase jsem určil jasnost 2 komet vizuálně a na víc už nezbyl čas...

Noci v období letního slunovratu jsou zde opravdu hodně krátké, nicméně i přesto se mi podařilo při zběžné prohlídce první série snímků M31 najít dalšího kandidáta na novu. A nejen to - při snímání druhé série jsem našel další pravděpodobnou novu. Prohlídka archivních snímků ukázala, že první z dvojice kandidátů je skutečně nova - byla zachycena již na dvou předobjevových sériích snímků, které byly pořízeny 14. a 15. června ráno. První sérii jsem pořídil v Lelekovicích a druhou pak Peter Kušnirák v Ondřejově. Bohužel jsem ji před týdnem "nevyhodnotil" jako možnou novu, protože se nachází blízko jádra M31 a v místě, kde se nachází drobné zjasnění v pozadí galaxie a tak jsem slabou novu považoval právě za toto zjasnění. Až nyní, při velice detailní prohlídce mnoha snímků jsem si všiml, že poloha novy nesouhlasí přesně s polohou onoho zhustku v pozadí, ale liši se asi o 5".

Naproti tomu druhý kandidát na novu nebyl na sériích snímků z 14. a 15.

června zaznamenán do limitní hvězdné velikosti R = 19.5-20 mag. Díky perfektně zaostřenému obrazu, skvělé průzračnosti atmosféry a 23 minutám celkového expozičního času je na složeném snímku z objevové noci velice dobře vidět (centrální vrchol obrazu novy je 1800 ADU nad úrovní pozadí).

Další pozorovací nocí, ve které byla existence této novy definitivně potvrzena, byla díky nepříznivému počasí až noc 24./25. června. Náhlé zhoršení počasí na mém pozorovacím místě v Lelekovicích mi však znemožnilo pořídit potvrzující sérii snímků.

Velmi ochotně mě však zastoupil Peter Kušnirák v Ondřejově, kde získal sérii snímků s celkovou expoziční dobou 1500 sekund. Obě novy jsou na složeném snímku velmi dobře vidět. Zejména ta, kterou bylo potřeba potvrdit, ještě po objevu výrazně zjasněla.

Pozorovací noc 21./22. června tedy pro mě byla i přes svoji hektičnost velice úspěšná a necelé tři hodiny spánku pak byly skutečně tou nejsladší odměnou...

Přiložené objevové snímky (v dolní části článku) byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

Na závěr připojuji údaje o celkově 16. a 17. extragalaktické nově objevené z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no8: R.A. = 0h42m41s.30, Decl. = +41o14'04".2
Nova M31 2004 no9: R.A. = 0h42m49s.02, Decl. = +41o19'17".8

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no8: 34" západně a 124" jižně
Nova M31 2004 no9: 53" východně a 189" severně

Fotometrie v oboru R:
Nova M31 2004 no8: Červen 8.040 UT, [19.4; 14.025, 18.6; 15.041, 18.1; 22.003, 17.9; 25.017, 17.8.
Nova M31 2004 no9: Červen 15.041 UT, [20.0; 22.021, 18.0; 25.017, 17.2.

nm31no16-21-22_6.png
16.
nm31no17-21-22_6.png
17.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »