Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nekonečný příběh

Nekonečný příběh

Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.

Vyjasnilo se totiž po přechodu studené fronty a podmínky byly tak skvělé, že tomu prostě nešlo odolat.

Přes určité problémy s technikou se nakonec podařilo nasnímat sérii snímků 2 komet a v závěru noci, kdy už technika fungovala tak jak má, i dvě série snímků centrální části galaxie M31. V mezičase jsem určil jasnost 2 komet vizuálně a na víc už nezbyl čas...

Noci v období letního slunovratu jsou zde opravdu hodně krátké, nicméně i přesto se mi podařilo při zběžné prohlídce první série snímků M31 najít dalšího kandidáta na novu. A nejen to - při snímání druhé série jsem našel další pravděpodobnou novu. Prohlídka archivních snímků ukázala, že první z dvojice kandidátů je skutečně nova - byla zachycena již na dvou předobjevových sériích snímků, které byly pořízeny 14. a 15. června ráno. První sérii jsem pořídil v Lelekovicích a druhou pak Peter Kušnirák v Ondřejově. Bohužel jsem ji před týdnem "nevyhodnotil" jako možnou novu, protože se nachází blízko jádra M31 a v místě, kde se nachází drobné zjasnění v pozadí galaxie a tak jsem slabou novu považoval právě za toto zjasnění. Až nyní, při velice detailní prohlídce mnoha snímků jsem si všiml, že poloha novy nesouhlasí přesně s polohou onoho zhustku v pozadí, ale liši se asi o 5".

Naproti tomu druhý kandidát na novu nebyl na sériích snímků z 14. a 15.

června zaznamenán do limitní hvězdné velikosti R = 19.5-20 mag. Díky perfektně zaostřenému obrazu, skvělé průzračnosti atmosféry a 23 minutám celkového expozičního času je na složeném snímku z objevové noci velice dobře vidět (centrální vrchol obrazu novy je 1800 ADU nad úrovní pozadí).

Další pozorovací nocí, ve které byla existence této novy definitivně potvrzena, byla díky nepříznivému počasí až noc 24./25. června. Náhlé zhoršení počasí na mém pozorovacím místě v Lelekovicích mi však znemožnilo pořídit potvrzující sérii snímků.

Velmi ochotně mě však zastoupil Peter Kušnirák v Ondřejově, kde získal sérii snímků s celkovou expoziční dobou 1500 sekund. Obě novy jsou na složeném snímku velmi dobře vidět. Zejména ta, kterou bylo potřeba potvrdit, ještě po objevu výrazně zjasněla.

Pozorovací noc 21./22. června tedy pro mě byla i přes svoji hektičnost velice úspěšná a necelé tři hodiny spánku pak byly skutečně tou nejsladší odměnou...

Přiložené objevové snímky (v dolní části článku) byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

Na závěr připojuji údaje o celkově 16. a 17. extragalaktické nově objevené z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no8: R.A. = 0h42m41s.30, Decl. = +41o14'04".2
Nova M31 2004 no9: R.A. = 0h42m49s.02, Decl. = +41o19'17".8

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no8: 34" západně a 124" jižně
Nova M31 2004 no9: 53" východně a 189" severně

Fotometrie v oboru R:
Nova M31 2004 no8: Červen 8.040 UT, [19.4; 14.025, 18.6; 15.041, 18.1; 22.003, 17.9; 25.017, 17.8.
Nova M31 2004 no9: Červen 15.041 UT, [20.0; 22.021, 18.0; 25.017, 17.2.

nm31no16-21-22_6.png
16.
nm31no17-21-22_6.png
17.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »