Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nekonečný příběh

Nekonečný příběh

Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.

Vyjasnilo se totiž po přechodu studené fronty a podmínky byly tak skvělé, že tomu prostě nešlo odolat.

Přes určité problémy s technikou se nakonec podařilo nasnímat sérii snímků 2 komet a v závěru noci, kdy už technika fungovala tak jak má, i dvě série snímků centrální části galaxie M31. V mezičase jsem určil jasnost 2 komet vizuálně a na víc už nezbyl čas...

Noci v období letního slunovratu jsou zde opravdu hodně krátké, nicméně i přesto se mi podařilo při zběžné prohlídce první série snímků M31 najít dalšího kandidáta na novu. A nejen to - při snímání druhé série jsem našel další pravděpodobnou novu. Prohlídka archivních snímků ukázala, že první z dvojice kandidátů je skutečně nova - byla zachycena již na dvou předobjevových sériích snímků, které byly pořízeny 14. a 15. června ráno. První sérii jsem pořídil v Lelekovicích a druhou pak Peter Kušnirák v Ondřejově. Bohužel jsem ji před týdnem "nevyhodnotil" jako možnou novu, protože se nachází blízko jádra M31 a v místě, kde se nachází drobné zjasnění v pozadí galaxie a tak jsem slabou novu považoval právě za toto zjasnění. Až nyní, při velice detailní prohlídce mnoha snímků jsem si všiml, že poloha novy nesouhlasí přesně s polohou onoho zhustku v pozadí, ale liši se asi o 5".

Naproti tomu druhý kandidát na novu nebyl na sériích snímků z 14. a 15.

června zaznamenán do limitní hvězdné velikosti R = 19.5-20 mag. Díky perfektně zaostřenému obrazu, skvělé průzračnosti atmosféry a 23 minutám celkového expozičního času je na složeném snímku z objevové noci velice dobře vidět (centrální vrchol obrazu novy je 1800 ADU nad úrovní pozadí).

Další pozorovací nocí, ve které byla existence této novy definitivně potvrzena, byla díky nepříznivému počasí až noc 24./25. června. Náhlé zhoršení počasí na mém pozorovacím místě v Lelekovicích mi však znemožnilo pořídit potvrzující sérii snímků.

Velmi ochotně mě však zastoupil Peter Kušnirák v Ondřejově, kde získal sérii snímků s celkovou expoziční dobou 1500 sekund. Obě novy jsou na složeném snímku velmi dobře vidět. Zejména ta, kterou bylo potřeba potvrdit, ještě po objevu výrazně zjasněla.

Pozorovací noc 21./22. června tedy pro mě byla i přes svoji hektičnost velice úspěšná a necelé tři hodiny spánku pak byly skutečně tou nejsladší odměnou...

Přiložené objevové snímky (v dolní části článku) byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

Na závěr připojuji údaje o celkově 16. a 17. extragalaktické nově objevené z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no8: R.A. = 0h42m41s.30, Decl. = +41o14'04".2
Nova M31 2004 no9: R.A. = 0h42m49s.02, Decl. = +41o19'17".8

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no8: 34" západně a 124" jižně
Nova M31 2004 no9: 53" východně a 189" severně

Fotometrie v oboru R:
Nova M31 2004 no8: Červen 8.040 UT, [19.4; 14.025, 18.6; 15.041, 18.1; 22.003, 17.9; 25.017, 17.8.
Nova M31 2004 no9: Červen 15.041 UT, [20.0; 22.021, 18.0; 25.017, 17.2.

nm31no16-21-22_6.png
16.
nm31no17-21-22_6.png
17.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



39. vesmírný týden 2020

39. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Na ranní obloze je vidět slabý kužel zvířetníkového světla. Nastává rovnodennost, začíná astronomický podzim. Aktivita Slunce je nízká. Zaznamenán byl jeden úspěšný čínský start, dva americké potkal odklad. Před 90 lety se narodil americký astronaut John Young, který letěl v lodích Gemini a Apollo a stihl i první lety raketoplánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a planety

Měsíc a planety

Další informace »