Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nova v M31

Nova v M31

O tom, že se mi 26.6. nad ránem podařilo objevit další novu v galaxii M31, už nekteří asi víte. Oficiální zpráva o objevu vyšla 26.6. v IAUC, asi 15 hodin po objevu. Dnes v noci na moji žádost pořídili snímky této novy Peter Kusnirak v Ondřejově (65cm) a Ondřej Pejcha v Brně (40cm). Před chvílí se mi podařilo domluvit pořízení spektra s Alexem Filippenkem (zřejmě opět na 3-m Shane teleskopu na Lick observatory).

První snímek oblasti je z noci 20/21.6. ještě před výbuchem novy. Druhý je snímek s expozční dobou 60 sekund, na kterém jsem novu při pozorování 26.02 UT června objevil. A konečně třetí je složený snímek z 15 dílčích 60s expozic, které jsem tu noc pořídil.

Všechny snímky byly pořízeny v Lelekovicích pomocí 35 cm dalekohledu kamerou CCD SBIG ST-6V přes R filtr.

nova_m31_hornoch_20030626_pre.jpg
nova_m31_hornoch_20030626_objev.jpg
nova_m31_hornoch_20030626_slozeno.jpg




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »