Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Podpořte HST při pozorování Miry

Podpořte HST při pozorování Miry

HST-3.jpg
V noci z neděle 23. září na pondělí 24. září, přesně od 21 hod do 01 hod našeho času, bude Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozorovat známou proměnnou hvězdu Mira. Amatérští astronomové jsou žádáni, aby týden před a po tomto datu měřili hvězdu také svými přístroji, popř. jen okem.

Dr. Margarita Karovska z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA a její spolupracovníci připravují podrobnou studii hvězdy Mira. O té je známo, že je součástí dvojhvězdného systému, kde jednu složku tvoří samotná Mira (omi Cet) a druhou VZ Cet. Ovšem v dalekohledu je od sebe jen tak nerozlišíte. Jednak je Mira někdy mnohonásobně jasnější než druhá hvězda a hlavně jsou od sebe vzdáleny jen 0,5 úhlové vteřiny, což je pod rozlišovací schopností i největšího dalekohledu v ČR.

Proto se na dvojhvězdu zaměří právě HST. Bude pořizovat velké množství snímků s vysokým rozlišením od ultrafialového až po optické záření. Hlavní vědecké cíle pozorování jsou:

- - zjistit vlastnosti materiálu vyvrženého z dvojhvězdy v prosinci 2004. Ten od té doby prolétal dvojhvězdným systémem a působil na něj okolohvězdný materiál Miry i její hvězdný vítr.
- zjistit fyzikální charakteristiky přenosu hmoty mezi složkami a zvláště roli akrečního proudu látky mezi Mirou a VZ Cet.
- určit odezvu systému na zvýšený přítok hmoty z Miry na VZ Cet po zmiňovaném vzplanutí roku 2004.

Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.
Kresba, znázorňující současný vzhled dvojhvězdy Omikron Ceti.

Mira se na obloze mění v rozmezí přibližně od 2. do 10. magnitudy, takže v maximu jasnosti je bez problémů vidět okem, zatímco v minimu jen v malém dalekohledu. Právě v těchto týdnech je její hvězdná velikost pohybuje v rozmezí 9 až 9,5 mag. To byl také důvod, proč se na hvězdu bude HST dívat právě teď. Čím méně Mira svítí, tím více vyniknou detaily kolem ní.

Americká asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO) vydala přesné pokyny pro účastníky pozorovací kampaně.

1. Vizuální pozorovatelé: Pokud Miru pozorujete okem systematicky už několik let, pokračujte ve svých pozorováních tak, jak jste zvyklí. Pro ty, kteří hvězdu normálně nepozorují platí omezení na maximálně tři vizuální odhady během 14 dní.

2. CCD pozorovatelé: Pokud máte možnost měřit hvězdu pomocí CCD kamery nebo fotometru, pak je největší zájem o filtrovaná pozorování v co nejkratších vlnových délkách, které odpovídají standardním filtrům UBV. Ale zájem je i o dlouhovlnnou oblast RIJH. Měřit by se mělo každou jasnou noc a během pozorovacího okna 23/24. září pak celé 4 hodiny.

Společnost AAVSO brzy vydá mapku se změřenými srovnávacími hvězdami. Mapka AAVSO pro vizuální pozorování Miry

Na stránkách Českého rozhlasu Leonardo také najdete podrobný článek o hvězdě Mira – od historie objevu, pozorování až po nejnovější výzkumy. Součástí článku jsou i rozhovor s astronomem Lubošem Brátem, animace Miry a obrázky.

Pozorování Miry u nás sbírá skupina MEDÚZA, která je součástí Sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »