Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Překvapující binární systém

Překvapující binární systém

Překvapující binární systém
Zemi trvá rok než oběhne okolo Slunce. Může se to zdát jako velmirychlý pohyb, ale jedná se o šnečí rychlost ve srovnání s rychlostíoběhu nedávno objevené dvojhvězdy. Její složky se totiž navzájem obíhají100 000krát rychleji! Jeden oběh trvá pouze 321 sekund - o málo vícenež 5 minut. Jedná se o nejkratší pozorovanou periodu v binárním hvězdném systému.

Tento překvapující výsledek objevil mezinárodní tým astronomů, který vedeGianLuca Israel z Astronomical Observatory of Rome. Objev je založený napečlivém pozorování slabého světla těchto hvězd pomocí dvou nejmodernějšíchteleskopů. Dvojitý systém má označení RX J0806.3+1527 a nachází se v souhvězdí Raka.

Obě hvězdy tohoto "tančícího páru" jsou bílí trpaslíci, tedy hvězdyo velikosti Země, které jsou ale vzdáleny pouze 80 000 kilometrů - o málovíce než dvojnásobek výšky telekomunikačních družic, nebo pětina vzdálenosti Měsice!

Rychlost oběhu je z těchto důvodů velmi rychlá - více než 1 000 km/sec.Hvězdy jsou k sobě natočeny vždy stejnou polokoulí - stejně jakoMěsíc a Země. "Den" je tedy na nich stejně dlouhý jako "rok".

S takto krátkou oběžnou periodou je systém RX J0806.3+1527 velmi vhodnýmkandátem na zaznamenání obtížně detekovatelných gravitačních vln, předpovězenýchEinsteinovou obecnou teorií relativity. Tyto vlny nemohou být měřeny přímo,ale jejich existence byla potvrzena nepřímo v binárních systémech neutronových hvězd.

Připravovaný detektor gravitačních vln -European Space Agency'sLaser Interferometer Space Antenna (LISA), který by měl býtspuštěn za 10 let, bude dostatečně citlivý k detekci tohotozáření od RX J0806.3+1527. Tato pozorování otevřou nová okna do Vesmíru.
Karel Mokrý, zdroj: ESO, originální článek




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »