Proběhl 49. ročník praktika pro pozorovatele proměnných hvězd
Společné foto účastníků, Zleva: R. Dřevěný, M. Vrašťák, L. Brát, M. Mašek, M. Klos (dole), J. Trnka, J. Speil, Mrs. Speilová, B. Hladík (nahoře), T. Kalisch (zcela dole), J. Klimentová, H. Kučáková, P. Kliment, Z. Fischerová, P. SobotkaPodobně jako v minulých dvou ročnících praktika jsme využili možnosti uspořádat tuto akci v lokalitě pro pozorovatele zaslíbené, v Krkonoších v Peci pod Sněžkou.
Samotná pozorování se konala v soukromé hvězdárně ALTAN Observatory Luboše Bráta. Účastníci praktika byli ubytováni ve dvou horských chatách Alena a Eliška, které poskytovaly všem pohodlí k práci v těsné blízkosti observatoře. Praktikum se konalo v termínu od 15. do 23. 8. 2009 a zúčastnilo se ho 16 pozorovatelů z České republiky, Slovenska a Polska.
Kombinovaná (zprůměrovaná) světelná křivka TrES-1 b pořízená účastníky praktika 2009
Před začátkem konání praktika předpověď počasí slibovala, že i přes častou oblačnost úvodu léta, by se týden ve společnosti čisté oblohy a teleskopů mohl vydařit. Předpověď meteorologům vyšla na jedničku a načasování praktika bylo perfektní. Z celkového počtu 7 nocí se pozorovalo 5 krát. První pozorovací noc jako tradičně byla věnována především k ustavování a centrování použitých přístrojů tak, abychom v průběhu celého praktika mohli využít pozorovacího času výhradně k měření. Řada účastníků využila první noci k tomu, aby se podrobně seznámili s dalekohledem, naučili se přesnému ustavení přístroje a vyzkoušeli si možnosti automatického navádění. U dalekohledů se vždy pracovalo ve dvojicích, čili každý si mohl vše vyzkoušet a nacvičit. Jedinečná pro každého účastníka byla možnost konzultace nad řešením daného problému, kdy pokročilí pozorovatelé pomáhali začátečníkům. V průběhu první noci se podařilo všechny dalekohledy připravit k pozorování a nad ránem bylo možné uskutečnit první řady měření.
Tabulka 1: Porovnání naměřených tranzitů TrES-1 b
Hlavním cílem letošního praktika bylo kolektivní pozorování tranzitu exoplanety. Zadání znělo: pokusit se o dosažení průměrné odchylky dat 1,0 mmag a dosáhnou odchylky měření středu tranzitu pod 60 sekund. Na kolik jsou naše cíle reálné, mělo ukázat pozorování exoplanety TrES-1 b v souhvězdí Lyry v noci z 18. na 19. srpna. Exoplaneta TrES-1 b byla mimořádně vhodným kandidátem k pozorování, neboť amplituda změny jasnosti patří k největším (0.021 mag) a délka tranzitu je poměrně krátká, 150 minut. Jedině snad jasnost hvězdy s tranzitující exoplanetou (11.79 mag) mohla být překážkou pro menší dalekohledy.
Kombinovaná (zprůměrovaná) světelná křivka HAT-P-6 b pořízená účastníky praktika.
Z našeho pozorování se podařilo různými přístroji úspěšně vygenerovat celkem 5 světelných křivek průběhu tranzitu. Odchylka měření okamžiku středu tranzitu ze všech pozorování nepřesáhla 5 minut. Předem vytčené mety - tedy určit okamžik středu tranzitu v rozmezí 60s se však nepodařilo dosáhnout.
Výsledky ukazuje tabulka 1 a kombinovanou světelnou křivku ukazuje obrázek 2. Ačkoliv naše měření byla především testem technických možností pozorovací techniky, přes to však se zde ukázalo, že bude v našich možnostech stále svá pozorování zdokonalovat a že budeme moci mapovat i velmi malé změny v periodě, délce a amplitudě tranzitujících exoplanet.
Pro druhé společné pozorování tranzitu exoplanety jsme si vybrali systém HAT-P-6 b v souhvězdí Andromedy. Objekt je jasnější - V~ 10.5 mag, avšak pokles je jen 0,01 mag a délka trvání 200 minut. Zatím ne příliš monitorovaný systém byl sledován při tranzitech pouze dvakrát od svého objevu v roce 2006. Naše pozorování měla v tomto ohledu významně rozšířit počet měření, která budou
Tabulka 2: Porovnání naměřených tranzitů HAT-P-6 b
vypovídat o případných změnách v parametrech tranzitů. Z pohledu detekce tranzitu se jednalo o výrazně složitější úkol než u TrES-1 b. Pozorování tedy kladlo zvýšené nároky na přesnou fotometrii, kdy není možné podcenit ani jedinou ze zásad měření. Ačkoliv patří pozorování exoplanety HAT-P-6 b mezi náročné úkoly, tak výsledek dopadl velmi úspěšně. V noci z 20. na 21. srpna se podařilo odpozorovat celkem 4 světelné křivky tranzitu s různými dalekohledy. Výsledek viz tabulka 2 a obrázek 3.
Při zkombinování a zprůměrování všech dat (znormovaných a detrendovaných fitovátkem TRESCA) se podařilo docílit neuvěřitelné přesnosti 1,1 mmag. Tedy průměrná odchylka bodů od teoretické křivky je jen 1,1 tisícina magnitudy!
Světelná křivka zákrytové dvojhvězdy GK Cep pořízená digitální zrcadlovkou Canon EOS 300D.
Kromě exoplanet jsme také pozorovali zákrytové a fyzické proměnné, jak pomocí CCD kamer, tak i vizuálně. Celkem se podařilo napozorovat 21 okamžiků minim zákrytových dvojhvězd, 15 pomocí CCD kamer, 3 minima pomocí DSLR fotoaparátu a 1 minimum vizuálně.
Denní program praktika byl přizpůsoben tomu, aby každý frekventant měl možnost zpracovat napozorovaná data z minulé noci. Celé dopoledne bylo volné a odpolední program startoval od 16. hodin. Na pondělní odpoledne byla naplánována přednáška Jaroslava Trnky na téma Vysoce přesná CCD fotometrie tranzitů. Obsahem přednášky byly základní postupy při pořizování a zpracování fotometrických dat, úvahy nad vhodnou koncepcí přístrojového vybavení, nejlepší nastavení parametrů fotometrie v Muniwinu apod.
V úterý zazněla přednáška Luboše Bráta na téma Pokročilá práce s protokolem TRESCA. Cílem přednášky bylo seznámit účastníky s rozšířenými možnostmi, které
O-C diagram GK Cep s červeně vyznačeným minimem pořízeným DSLR.
jim nabízí protokol TRESCA, jež vedou ke zpřesňování naměřených dat. Všichni měli možnost vyzkoušet si protokol na svých měřeních a prověřit doporučený postup při nahrávání dat do ETD databáze.
Ve středu zazněla poslední plánovaná přednáška Luboše Bráta a Roberta Uhláře na téma Fotometrie s DSLR - pozorování a zpracování. Přednáška pojednávala o možnostech využití běžné digitální zrcadlovky k diferenciální fotometrii zákrytových dvojhvězd. Prakticky byl ukázán postup, jak ze snímků pořízených digitální zrcadlovkou získat FITs soubory, které je možné běžně zpracovat / proměřit programem Muniwin a zkonstruovat světelnou křivku. DSLR pro
diferenciální fotometrii může být až překvapivě efektivní a přesné, stačí
Společná fotografie na vrcholku Sněžky, Zleva: M. Mašek, M. Vrašťák, P. Sobotka, Z. Fischerová, T. Kalisch (dole), J. Trnka, R. Dřevěný, L. Brát (dole), P. Kliment, M. Klos (dole), J. Speil, Mrs. Speilová, J. Klimentová (dole), B. Hladík
dodržet pár jednoduchých principů. Konec konců jak přesné mohou být výsledky z pozorování pomocí DSLR můžete vidět na obrázku světelné křivky zákrytové proměnné hvězdy GK Cep, kterou naměřili Josefína a Petr Klimentovi objektivem 80/500 s fotoaparátem Canon EOS 300D. Přiložený O-C diagram s vyznačeným změřeným okamžikem minima ukazuje, že měření je velmi přesné, plně srovnatelné s CCD kamerou a umožňuje tak dokonce odhalit třetí těleso v soustavě (sinusoidální průběh O-C diagramu).
Na předposlední den praktika jsme naplánovali společný výstup na Sněžku. Minulý ročník praktika jsme tento tradiční cíl museli vzhledem ke špatnému počasí vynechat, ale letos nám k pochodu přálo mimořádně krásné, slunečné počasí. Vrchol naší nejvyšší hory nám nabídl opravdu mimořádný výhled a čisté nebe.
Příprava na pozorování
Nikdo z nás potom nelitoval předchozí namáhavé cesty. Zdolání vrcholu Sněžky se ukázalo být ještě jako snadný úkol v porovnání s úkolem jít hned po návratu opět pozorovat! Ale obloha byla neúprosně jasná a tak i po návratu ze Sněžky zazněl neúprosný povel: Vzhůru ke strojům!
Posledním společným bodem praktika bylo páteční opékání buřtů. 49. ročník praktika pro pozorovatele proměnných hvězd skončil. Pro mnohé byl inspirativní a poučný. Hlavní pozorovací cíle byly splněny. Každý účastník měl přístup k
pozorovací technice a prakticky se zúčastnil pozorování a zpracování. Děkuji všem účastníkům praktika za aktivní přístup k dennímu a nočnímu programu, za všechny příspěvky k diskuzím, neboť to byl hlavní cíl našeho společného setkání.
Těšíme se nashledanou napřesrok, na jubilejním 50. praktiku!
Luboš Brát a Jaroslav Trnka
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
IC 342 – skrytá špirálová susedka
Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“.
Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku.
IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
20.9. až 19.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4