Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Šestá nova v M31 objevená z ČR (letos již pátá)

Šestá nova v M31 objevená z ČR (letos již pátá)

Tentokrát jsme ji objevili společně s Peterem Kušnirákem z ondřejovské observatoře za použití tamního 0.65-m dalekohledu na dvou 180-s snímcích pořízených kamerou CCD AP-7 přes R filtr. Snímky byly pořízeny 17.976 UT října za účelem fotometrie novy, kterou jsem objevil před necelými třemi týdny a samozřejmě za účelem "kontroly", jestli nedošlo k výbuchu další novy v centrální části galaxie M31.

Objevový snímek novy z 17/18 10 2003
Objevový snímek novy z 17/18 10 2003
Na přiloženém snímku jsou označeny dvěmi čárkami jak již zmíněná slábnoucí předchozí nova (v horní části snímku), tak i nově objevená nova, která se nachazí uprostřed snímku. Nova vypadá na snímku velmi nenápadně, ale ve skutečnosti je asi 1 a půl magnitudy nad limitem snímku (v centru 600 ADU nad pozadím). Složitý útvar uprostřed snímku je artefakt, který vznikne po zpracování snímku mediánovým filtrem (pomocí programu SIMS, jehož autorem je Pavel Cagaš) z vlastního přeexponovaného jádra M31. Nova se nachází pouhých 38" od jádra M31. Objev novy tak blízké jádru (a současně tak slabé) umožnilo již zmíněné zpracování mediánovým filtrem.

Protože jsme měli problémy se změřením její přesné pozice (nejistota musí být v řádu pouhých desetin obloukové vteřiny), požádal jsem M.Fiaschiho, aby se přesnou pozici novy pokusil změřit z našeho snímku pomocí jím používaného softwaru. Po určitých problémech se mu topodařilo. Dozvěděl jsem se od něj, že on a jeho kolegové v Padově tuto novu také objevili, a to o dvě noci dříve než my.

Z uvedeného je vidět, v případě alespoň trochu příznivého počasí nad Evropou je centrální část M31 (kde je nov samozřejmě nejvíc díkynejvyšší hustotě hvězd) hlídána velice dobře - lépe než kdykoli v minulosti. Na svých snímcích z 14./15. října jsem ji neměl zaznamenánu,ale již o noc později ji objevili v Padově, v následující noci ji potvrdili a v další v noci jsme ji nezávisle objevili z Ondřejova.V noci z pátku na sobotu se podařilo astronomům na observatoři Asiago pořídit spektra obou nov pomocí 1.82-m dalekohledu.

Na závěr ještě připojuji "technické" údaje o nově:
R.A. = 0h42m41s.09, Decl. = +41o16'16".3 (equinox 2000.0)
Offset od centra M31: 37" západně a 8" severně.
Jasnosti v R oboru: Říjen 1.990 UT, [19.0; 17.976, 17.9.

Za objevitele zdraví
Kamil Hornoch




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »